Poloostrov Chalkidiki byl odedávna především zemědělskou a rybářskou oblastí. Vinohrady a olivovníkové plantáže, ovocné sady i včelíny poskytovaly obživu obyvatelům ve vnitrozemí, zatímco ti na pobřeží byli živi zejména z rybolovu. V 70. letech minulého století přibyl další zdroj obživy – turismus.

Příroda, pláže, památky

Poloostrov Chalkidiki je hornatý, v jeho vnitrozemí je příroda téměř neporušená zásahy člověka. Lesnaté kopce nabízejí vhodný terén k horským túrám a vycházkám a jsou také bohatým zdrojem čistého vzduchu a ozdravných silic. Ozdravné jsou i termální prameny, které tam na několika místech vyvěrají.

Mapa poloostrova Chalikidiki.:.Mapa poloostrova Chalkidiki.foto: Právo

Při projížďkách a procházkách po poloostrově (do některých odlehlejších oblastí je zakázán vjezd motorových vozidel) má návštěvník spoustu příležitostí k návštěvě a prohlídce dokladů lidské činnosti od prehistorie přes byzantské období až po středověké křesťanství.

Poloostrov Kassandra

Nejzápadnějším z ostnů trojzubce je poloostrov Kassandra. Jeho pobřežní část začíná u města Nea Kallikratia, které je jedním z nejznámějších přímořských letovisek na Chalkidiki. K němu přiléhá dlouhá písčitá pláž Nea Moudania.

K dalším významným letoviskům patří např. Agios Mamas, kde je velký a známý kemp, Kallithea, rušné středisko, jehož hlavní ulice je lemována restauracemi a bary, v nichž je v sezóně živo až do časného rána. Lze tam navštívit svatyni boha Dia a kostel nanebevzetí Panny Marie.

Kassandra je všeobecně živější a rušnější částí Chalkidiki, ale i tam se najdou klidná zákoutí pro rodinnou dovolenou.

Kozy na Chalkidiki.: Kozy na Chalkidikifoto: Profimedia/theissen

Sithonie

Prostředním z ostnů Poseidonova trojzubce je Sithonie. Je klidnější než Kassandra, možná i trochu vznešenější, což může být patrné i na o něco vyšších cenách dovolené.

Ten, kdo na Sithonii hledá ruch a čilý noční život, může zamířit do Neos Marmaris. To je nejvýznamnější obchodní středisko a přístav na této části Chalkidiki. Bary, kluby a diskotéky tam v sezóně nabízejí rozptýlení až do rána.

Za nejhezčí obec na poloostrově je označována vesnice Parthenón. V 70. letech ji většina obyvatel opustila a přestěhovala se za obživou na pobřeží. Osada, jejíž kořeny sahají do 13. stol., je dnes krásně zachovalým letním a víkendovým střediskem.

Mezi výrazné přednosti poloostrova patří i to, že do Soluně, metropole severního Řecka, je to pouhých padesát kilometrů a blízko je to i na tamní mezinárodní letiště Macedonia.

Některé kláštery na poloostrově Athos mají podobu středověkých hradů a pevností, jiné připomínají spíše paláce.:.Některé kláštery na poloostrově Athos mají podobu středověkých hradů a pevností, jiné připomínají spíše paláce.foto: Právo/Bohuslav Borovička

Nepřístupná svatá hora Athos

V předchozím článku se píše o Poseidonově trojzubci, ale řeč je v něm pouze o dvou jeho částech. Tou třetí, po všech stránkách zcela odlišnou, je svatá hora Athos.

Hornatý poloostrov je obtížně přístupný nejen pro své přírodní zvláštnosti, ale zejména proto, že se na něm nachází tzv. mnišská republika. Je to autonomní oblast, která je věcech administrativně-politických podřízena řeckému ministerstvu zahraničí a ve věcech náboženských patriarchovi konstantinopolskému (dnešní Istanbul). Všechno ostatní si mniši, jichž dnes pobývá na Athosu kolem 1700, spravují sami.

Na poloostrově je dvacet samosprávných území, patřících ke stejnému množství klášterů. Své postavení získal poloostrov v 10. století a všichni po sobě jdoucí vládcové, včetně těch tureckých, suverenitu mnišské republiky více či méně respektovali.

Dodnes je vstup na poloostrov přísně omezován. Mají tam, po předchozích formalitách a získání povolení, přístup pouze muži. Z veškerého ženského plemene trpí mniši na svém území pouze kočky a slepice. První brání přemnožení hlodavců a z vaječných žloutků těch druhých se připravují barvy na malování ikon.

Dnešní běžný zájemce si může poloostrov prohlédnout z dálky asi tří kilometrů, z paluby výletních lodí, které podél pobřeží plují.

Rady na cestu

Nejsnadnější spojení na Chalkidiki je letecké. Z několika českých letišť tam v sezóně létají charterové linky řady českých cestovek. Let z Prahy do Soluně trvá málo přes dvě hodiny.

Některé cestovky pořádají i zájezdy autobusové přes Maďarsko, Srbsko a bývalou jugoslávskou Makedonii. Stejnou cestou lze jet do Řecka autem.