Článek
Cestu zahájíme na jižní hranici území, pouhé tři kilometry jihozápadně od Jičína. Krajinu v těchto místech výrazně převyšuje vrch zvaný Veliš – v jeho nejvyšším místě (429 metrů nad mořem) návštěvníka čeká nejen skvělý kruhový rozhled od zděného sloupu, základního bodu nivelační sítě z 19. století, ale i setkání se zbytky prastarého hradu.
Hrad na Veliši byl centrem rozsáhlého panství
Založen byl na přelomu 13. a 14. století a nebyl to žádný tuctový objekt. Hrad na Veliši byl totiž centrem rozsáhlého panství, k němuž patřilo i nedaleké město Jičín.
Slavná historie trvala zhruba do poloviny 17. století, přesněji do roku 1658, kdy měl být na základě císařského rozhodnutí zbořen. Aby prý nemohl v dobách válečných sloužit jako základna nepřátel. Nicméně největší zkázu přinesl hradu lom otevřený v 17. století.
Když se tu vše sečte dohromady, jedná se o turistický cíl jak hrom: hradní ruiny, vrch zbrázděný lomem do podoby divokých roklí a vyhlídka až na Krkonoše.
Za zastávku v těchto místech stojí i kilometr vzdálené Ostružno – jeho dominantou je kostel Povýšení sv. Kříže, jedna z nejvýznamnějších staveb pozdního baroka na Jičínsku.
Veliš a OstružnoAutor: Miroslav Šára
Jedeme dál, cílem budou další vrchy. Tím prvním bude Přivýšina (464 m) na východním okraji Prachovských skal – na jejím vrcholu je upravená vyhlídka pojmenovaná po spisovateli Václavu Čtvrtkovi. Výhled je odsud kvalitní, mj. na Veliš, město Jičín či nápadný vrch Zebín.
Kilometr odsud na východ stojí za návštěvu další skalnatý vrch Brada (485 m). Od místa, kde stojí velký dřevěný kříž a sochy sv. Petra a Pavla se otvírá kruhový rozhled, vidět je mj. i známou siluetu Trosek.
Necelých deset kilometrů na západ se nachází malebné město pod zámečkem Humprechtem. Řeč je o Sobotce. Malou procházku startujeme na náměstí u domu Fráni Šrámka (čp. 4), pokračujeme ke zdejší nejvýznamnější památce, ke kostelu sv. Maří Magdalény vystavěnému v samém závěru 16. století, a jelikož nelze opominout již zmíněný Humprecht, dobře z náměstí viditelný, na závěr sobotecké prohlídky míříme právě tam.
Humprecht, Přivýšina a Sobotka Autor: Miroslav Šára
Stavba barokního zámečku na oválném půdorysu stojí na výrazném čedičovém vrchu (340 m) od roku 1668. Její vyhlídkový ochoz může posloužit i jako výborná rozhledna (za jasného počasí je prý vidět až na Sněžku). A ještě jedna informace: nejvyšší místo na špici věže od roku 1829 zdobí namísto původního kříže půlměsíc.
Znáte obec a stejnojmenný vrch Vyskeř?
Pokud ano, pak mi jistě dáte za pravdu, že je to lokalita přitažlivá, a pokud jste se zatím s tímto místem nacházejícím se tři kilometry jihozápadně od Hrubé Skály nesetkali, vřele návštěvu doporučuji.
VyskeřAutor: Miroslav Šára
Ves rozkládající se na úpatí jednoho z výrazných vrchů Českého ráje (dosahuje nadmořské výšky 466 metrů) patří k těm, které padnou hned do oka. Zajisté za to může i kostel a dřevěná zvonice stojící v jeho těsném sousedství.
Původně tu stával kostel gotický, počátkem 20. století byl ale zbořen a na pozůstatcích původní stavby v letech 1914–1915 vyrostl nový pseudorománský svatostánek.
Za kostelem míří cesta vzhůru do kopce. Zájemce dovede až na jeho vrchol, kde stojí – a v jasných dnech doslova září – bílá osmiboká poutní kaple sv. Anny. Vystavěna byla v roce 1825. Od kaple jsou dílčí výhledy – vrch je totiž od druhé poloviny 19. století zalesněn – mj. na obec, ale i směrem k Troskám.
| PŘÍŠTĚ budeme pokračovat v cestě Českým rájem. Její druhou část zahájíme v Boreckých skalách, odkud je to už jen kousek k symbolu oblasti, k zřícenině hradu na dvou čedičových skalách – k Troskám. Podobnou skálu, byť menší, spatříme také v Káčově nedaleko Mnichova Hradiště. Kromě toho se zastavíme i u Drábských světniček. |
