Do nabídky návštěv malých, ale příjemných míst zapadá i zastavení v Rabštejně nad Střelou, nejmenším městě v České republice a možná i ve střední Evropě. Protože řeka Střela protéká i Žluticemi, městečkem s bohatou historií, nemůžete je přece vynechat. Kromě památek je v kraji krásná příroda i spousta možností k rekreaci.

Nejatraktivnější je Bečov

Vjedete do městečka a jste rovnou v centru, nad nímž dominuje na skále komplex hradu a zámku. Hned máte dilema, zda jít rovnou za kulturními požitky, nebo se nechat zlákat k posezení v některé z restaurací se zahrádkami, lemujícími levou stranu náměstí.

Zámek v Bečově:. Zámek v Bečověfoto: Právo/Vladimír Mikunda

Nabídka je skvělá, odolává se těžko. A proč taky? Ať se posadíte čelem k hradnímu komplexu a nebo k ulici s morovým sloupem a historickými domy, vždy to bude potěšení pro oko. Protože je hrad z počátku 14. století, jeden z nejzachovalejší u nás, právě nepřístupný, těšit se můžete na prohlídku zámku s převahou architektonického vkusu, jaký měli v 18. století Kounicové.

Nabízí se dva okruhy. Jednak prohlídku interiérů, z největší části zařízených dalšími majiteli, Beauforty, a také expozici, jíž se říká nález století – románský relikviář sv. Maura.

Nález století byl ukrytý pod podlahou kaple

Relikviář pro ostatky sv. Maura nechali zhotovit benediktini v belgickém Florennes. Jejich klášter zničili francouzští revolucionáři, relikviář, uložený v místním kostele, přežil. V roce 1888 ho koupil Alfred Beaufort, a později, kdy už vlastnil Bečov, převezl vzácnou starožitnost sem.

Jeden z jeho potomků, Heinrich, byl za druhé světové války členem NSDAP. Před tím, než v roce 1945 kvapně opustil zámek i Československo, zakopal relikviář pod podlahu hradní kaple. Až po čtyřiceti letech ho, obložený lahvemi koňaku a vína, našli naši kriminalisté.

Relikviář sv. Maura má na zámku v Bečově dvojníka.:. Kopie relikviáře sv. Maura na zámku v Bečově.foto: PRÁVO/František Kšajt

Po deseti let restaurování je relikviář s ostatky sv. Maura uložen ve speciální trezorové místnosti. Vidět tu osvícenou nádheru v místnosti, tonoucí ve tmě, je zážitek.

Vzhůru na popravčí místo

„Je to tu hezké, ale vrchnost byla k poddaným tvrdá. Támhle naproti se popravovalo,“ řekl nám jeden z návštěvníků zámku a ukázal rukou na Šibeniční vrch, kam vede od zámku naučná stezka, věnovaná výkonu útrpného práva.

Turisté si alespoň zakusí pocity předků, které popravčí místo, dobře viditelné z městečka, varovalo, že za provinění přijde trest. Bečovská šibenice je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek.

Do kláštera

Kdo tam ještě nebyl, bude překvapen návštěvou Kláštera Teplá. V obrovském areálu plném kontrastů se 800 let staré snoubí s moderním. Například hotel s příjemnou terasou, viditelný už při parkování, je vybudovaný na místě někdejších hospodářských budov. K procházkám láká rozlehlý klášterní park s rybníkem.

Klášter Teplá:. Klášter Tepláfoto: Právo/Vladimír Mikunda

Turisté posedávají i na lavičkách, a nebo nakupují vkusné dárky v obchůdcích s českým zbožím a s výrobky z medu. Ti, co teprve čekají na prohlídku zpřístupněné části objektu se mají na co těšit, obzvláště zajímá-li je historie.

Zakladatel a první převor, český šlechtic Hroznata, sem v roce 1197 povolal mnichy premonstrátského řádu z pražského Strahovského kláštera. Z doby založení je klášterní kostel Zvěstování Panny Marie. Dnes už je zase přístupný, ale v padesátých letech ho zrušila československá armáda coby tehdejší obyvatelka komplexu.

Ohromí vás knihovna z počátku 20. století. Je v ní na 100 000 svazků, převážně pocházejících z období od 15. do 18. století. Součástí prohlídky je také muzeum a konvent. V roce 1990 byl klášter navrácen řádu premonstrátů, kteří ho postupně rekonstruují.

Nejmenší město v ČR

Rabštejn nad Střelou má jen dvacet stálých obyvatel, ale i tak je to město. Nejmenší v ČR i ve střední Evropě. Statut získalo v roce 1337. O dva roky dříve tu začal budovat Oldřich Pluha z Rabštejna, finančník krále Jana Lucemburského, kamenný most. Dokončen byl v roce 1340.

Skanzen historických domků v Rabštejně:. Skanzen historických domků v Rabštejněfoto: Právo/Vladimír Mikunda

Podle Guinessovy knihy je ale nejmenší město Evropy chorvatský Hum, který má stejný počet obyvatel, neboť Rabštejn patří statutárně k Manětínu. Má všechno, co dělá město městem: gotickou zříceninu hradu, zámek a klášterní kostel. Barokní zámek z počátku 18. století je napohled krásný, ale nepřístupný, na což vás upozorní cedule s označením Soukromý majetek.

Nevadí, pokocháme se jinde, stačí sejít schody od kostela a jsme na náměstí s hrázděnými domy, tvořícími půvabný skanzen středověkého osídlení. Většina domů je postavena z břidlice, stejně tak, jako pozůstatky opevnění, které se nacházejí na silnici směrem k mostu. Střecha hradu Karlštejn je pokryta právě rabštejnskou břidlicí.

Město se nachází uprostřed přírodního parku Horní Střela. Romantickým údolím Střely vede 7 km dlouhá naučná stezka. Panely k naučné stezce v Rabštejně jsou zničené, lze si je však vytisknout z internetových stránek.

Žlutice

Cesta z Rabštejna může vést, chcete-li, i přes Žlutice. Městem byly už za Karla IV. a pamatují hodně. I spoustu různých bitek. Nejen o té nejvýznamnější z roku 1421 se dozvíte v městském muzeu, kde je také plastická mapa obklíčení husitských vojsk vedených Janem Žižkou na nedalekém Vladaři.

Kopie Žlutického kancionálu:. Kopie Žlutického kancionálufoto: Právo/Vladimír Mikunda

Úžas vzbudí kopie velkého, česky psaného, kališnického zpěvníku. Žlutický kancionál ze 16. století patří k nejkrásnějším dílům iluminátorského umění. Originál, který mohli žlutičtí vidět jen jeden den v červenci při oslavách 450 narozenin kancionálu, je v pražském Muzeu české literatury.

Raritou, které si všimnete na horní části náměstí vlevo, je brána zámku ze 17. století, který bohužel shořel. Brána je jediné, co z něj zbylo. Když jí projdete, ocitnete se mezi paneláky, takže raději zpět na náměstí, vyhlášené jako památková zóna. Většina domů pamatuje pár století zpátky. Můžete si také projít okruh středověkým podzemím a vidět i sklepní divadlo.