Psát o tom, proč jezdit do Chorvatska a co tam je k vidění, je podobné nošení dříví do lesa. Skoro každý už tam byl a mnozí tam jezdí pravidelně spoustu let. Bez ohledu na hodně medializované nedávné problémy se ani letos nedá čekat nějaký významný pokles přízně našich rekreantů k chorvatskému pobřeží.

V posledních letech se Chorvatsku celkem zdárně vede ve snaze zbavit se pověsti levné rekreační oblasti. Ceny rostou a výběrově, zejména tam, kde se záležitostí chopili zahraniční podnikatelé (anebo Chorvati, mající dlouholeté zkušenosti ze zahraničí), roste i úroveň a kvalita služeb.

Pověstná pláž Zlatní rat na chorvatském ostrově Brač.

Pověstná pláž Zlatní rat na chorvatském ostrově Brač.foto: Právo/Bohuslav Borovičk

V tomto ohledu vyniká např. Opatija, lázeňské středisko na Istrii s nejdelší tradicí přímořského lázeňství v Chorvatsku. Tamní hotely byly z velké části rekonstruovány a celkově se z ušmudlaného městečka stalo noblesní centrum.

Na opačném konci chorvatského pobřeží je takovou perlou Dubrovník, který vždy míval výjimečné postavení. Buduje si ho i dnes. Tamní hotely a další ubytovací zařízení nabízejí opravdové pohodlí za tomu odpovídající ceny, to vše zasazené v nenapodobitelných kulisách středověké pevnosti.

Plitvická jezera.Plitvická jezera.foto: Novinky/Petr Nový

Člověka mimoděk napadne: Kde se to všechno vzalo, když se ještě před deseti lety psalo o tom, jak Srbové tuto perlu Jadranu vypálili a srovnali se zemí? Že by tehdy někdo lhal?

Chorvatský turismus kráčí dvěma cestami

Vypadá to tak, že chorvatský turismus kráčí dvěma cestami. Ta jedna vede vzhůru, ke standardům vyspělého Středomoří – klubové hotely, komplexy all inclusive, luxusní rodinné hotely s nevelkou kapacitou, postavené v tradičním jadranském stylu.

Druhou cestou jsou apartmány, které po celém pobřeží rostou ve velkém množství. I jejich kvalita je rozdílná, ale vzhledem k jejich množství si vybere každý a ti, kteří si zvykli trávit dovolenou u Jadranu právě tímto způsobem, nemusejí mít obavy, že by tam na ně nezbylo místo.