Článek
Právě Jizerky oddělují Frýdlantsko od zbytku Libereckého kraje a oblast tak tvoří jakýsi slepý výběžek. Jeho velkou část tvoří Frýdlantská pahorkatina, specifický typ krajiny, která byla v minulosti formována pevninským ledovcem.
Frýdlantský hrad a zámek jsou dalším z mnoha turistických lákadel Frýdlantska.foto: Právo/Barbora Silná
Pokud někdo touží po opravdovém turistickém převýšení, stačí se vypravit do blízkých Jizerskohorských bučin nebo do oblasti Smrku, kde turisty čekají skalnaté terény s vyhlídkami, divoké vodopády a vynikající výhledy. Bez zajímavosti není ani hlavní vodní tok Frýdlantska řeka Smědá a její meandry.
Přírodní rezervace Meandry Smědé
Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1998 na rozloze 137 hektarů ve výšce 220 až 250 metrů nad mořem. Svou rozlohou pak leží v katastrech obcí Černousy a Višňová, kam se lze bez problémů dopravit vlakem Českých drah anebo autobusy ČSAD Liberec.
Rezervace byla zřízena k ochraně přírodního rázu údolní nivy podhorské řeky s přirozeně se vyvíjejícím říčním korytem, se slepými rameny a s fenoménem štěrkopískových náplavů.
Součástí chráněného území je také rybník Dubák, který je největším rybníkem Frýdlantska s historií datovanou už do 16. století. Zároveň je významnou ornitologickou lokalitou severních Čech spolu s ekosystémem listnatého svahového lesa nad pravým břehem Smědé. Zde je ráj zejména pro botaniky a zoology.
Hejnice
Dalším městem Frýdlantského výběžku s bohatou historií a významnou sakrální památkou jsou Hejnice. První zmínka o obci je z roku 1211 a hovoří o stavbě dřevěné kapličky dnešní baziliky Navštívení Panny Marie, která dnes slouží jako Centrum duchovní obnovy a je hojně navštěvována.
Hejnická bazilika je poutním místem, kam každoročně míří tisíce turistů. foto: Právo/Barbora Silná
Podle pověsti v kostele Navštívení Panny Marie prý kdysi dělal zvoníka hrubý a zlý františkánský mnich. Když potom zemřel, zvony mu nechtěly zazvonit umíráček a jen se bez zvuku houpaly na věži. Zakletí zvonů zlomil až zkušený myslivec, který odnesl černého kohouta – zvoníkovu duši – k jezírkům Na Čihadlech ve svahu Černé hory, která je branou do pekla, a tam ho hodil do vody.
Hejnice jsou rovněž poutním místem a z Liberce se sem dá dojít po modré značce směrem od Oldřichova v Hájích. Cesta je zasazena do bukových lesů a lemována starými kříži, svatými obrázky a božími muky.
Lázně Libverda
S vodou ale pro změnu léčivou je spojena Libverda. Vyhlášené lázeňské městečko s bohatou historií datovanou do roku 1381 je zasazeno do přírodního parku tvořeného rododendrony a azalkami, které zejména v jarních měsících tvoří pestrobarevnou mozaiku. Zdejší minerální voda Kristiánova pramene pomáhá při léčbě nervového systému, pohybového ústrojí nebo cév a srdce.
Výletníkům je dnes voda z pramene Kristián zdarma dostupná na kolonádě. Podle dochovaných historických pramenů si její účinky nemohl vynachválit zejména vévoda Albrecht z Valdštejna, který si ji prý vozil i na svá válečná tažení. V Libverdě ale vytéká ještě další pramen Hubert, který je charakteristický zejména svým značným zápachem.
V Libverdě můžeme hrát i minigolf.foto: Právo/Archivy lázní Libverda
Kromě léčivé vody nebo lázeňských oplatků je oblíbeným cílem turistů nedaleká restaurace Obří sud. Známá výletní restaurace nad Lázněmi Libverda byla postavena v roce 1931 po vzoru oblíbeného Obřího sudu na Javorníku v sousedním Ještědském pohoří.
Protože Obří sud na Javorníku shořel neopatrností 20. září 1974, zůstává Obří sud v Lázních Libverdě jako jediný v republice.