S kamerou na cestách: Kladensko

Na Kladensko zaútočíme ze severu a naše vůbec první zastávka bude patřit Velvarům. Každý si jistě hned vzpomene na píseň Ó, Velvary, ó, Velvary, kde jsou mé tolary.

Jakmile stanete uprostřed zdejšího prostorného náměstí, například u morového sloupu, a budete svůj pohled směřovat kupříkladu na radnici, za zády (a kousek doprava) budete mít svědka a inspiraci pro zmíněnou píseň. V domě popisném číslo 10 bývala hospoda a podle legendy se zde jednomu ubytovanému doopravdy ztratila truhla – těch tolarů v ní prý měl 996.

Otřeseni tímto dávným lidských neštěstím se půjdeme uklidnit procházkou po zdejších architektonických památkách. Není jich málo. U jedné z nich právě stojíme, na mysli mám již jmenovaný morový mariánský sloup vybudovaný v letech 1716 až 1719.

.: Pražská brána ve Velvarech (vlevo) a kostel svaté Kateřiny (vpravo)foto: Právo/Miroslav Šára

Tou hlavní pamětihodností je kostel sv. Kateřiny, skutečná dominanta města (poprvé připomínaný v roce 1337). Stojí v těsné blízkosti radnice, ale nápověda je vcelku zbytečná, je prostě nepřehlédnutelný. Ale cenný je i z jiného důvodu. Je jednou z mála gotických staveb ve městě, ostatní vzaly za své při řadě velkých požárů.

Reprezentativní kostely mají Velvary ještě dva. Jen co projdeme Pražskou bránou, jsme u renesančního hřbitovního kostela sv. Jiří. A pak je tu ještě Kostel všech svatých.

Přednost ale nyní dostane svatostánek v nedalekých Zlonicích, přes něž máme namířeno do Slaného. Ve Zlonicích stojí jeden z barokních skvostů, kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v letech 1727 až 1735.

.: S kamerou na cestách - Velvary a ZloniceAutor: Miroslav Šára

Vysoká budova s ještě vyšší střechou, z čelního pohledu až převysoká, je kostel sv. Gotharda z roku 1136 (v 15. století získal pozdně gotickou podobu). Jsme ve Slaném a pokud si někdo myslí, že naše cesta se patrně bude zabývat výhradně kostely, mýlí se.

Od kostela sv. Gotharda je totiž výhled na blízkou přírodní lokalitu, která nás v tuto chvílí láká. Jedná se o Slánskou horu, kopec čnící sice jen do nadmořské výšky 330 metrů, přesto nabízející pohledy na srázné skály i krásný rozhled do širokého okolí.

Například i na klášter Nejsvětější trojice, který je v současnosti sídlem řádu bosých karmelitánů a u něhož jsme návštěvu Slaného ukončili.

.: S kamerou na cestách - SlanýAutor: Miroslav Šára

Za sebou máme legendární hospodu, několik kostelů, stanuli jsme i na vyhlídkovém místě, takže teď by to chtělo zase něco jiného. Řešením je nám návštěva Třebíze, obce, která láká k zastavení svými usedlostmi ze 17. až 19. století. Do historických, s láskou opečovávaných stavení je možné nahlédnout.

Pozveme vás alespoň do dvou. Nejprve se s kamerou porozhlédneme po objektu čp. 1 čili po Cífkově statku a pak vstoupíme do rodného domu kněze a obrozeneckého spisovatele Václava Beneše Třebízského. Nad obcí, kousek nad místy, kde v pískovcových skalách jsou vyhloubeny sklepy, má Václav Beneš Třebízský svůj pomník.

.: S kamerou na cestách - TřebízAutor: Miroslav Šára

.: S kamerou na cestách - TřebízAutor: Miroslav Šára

V závěru tohoto putování se vydáme zdolat sopku. Pochopitelně už neaktivní. Použijeme-li odbornou terminologii, stoupáme na stratovulkán, čili na sopku, u níž se střídají lávové vrsty s vrstvami lávového popela.

Ale dost terminologie – řekněme si jasně a jednoznačně: dalším cílem je Vinařická hora. Její vrchol dosahuje nadmořské výšky 413 metrů, což není moc, ale název hora nadnesený není přesto ani náhodou.

Když totiž stanete ve vrcholových partiích a dole pod sebou spatříte členité skály a v dálce před sebou plochou krajinu Kladenska a Slánska a ještě dále před sebou, jak je ta plochá krajina obroubena špičatými vrcholky Českého středohoří, tak zcela určitě uznáte, že takový kopec prostě do názvu slovo hora dostat musel.

.: S kamerou na cestách - Vinařická horaAutor: Miroslav Šára