Hlavní obsah

Sázavský klášter návštěvníkům odhalí první část unikátních fresek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

SÁZAVA

Sázavský benediktinský klášter návštěvníkům už letos odhalí první část barokních fresek, které byly objeveny loni v křížové chodbě bývalého konventu. Vrstvy malby ze stropní klenby začnou restaurátoři odkrývat pravděpodobně v červnu, hotovi by měli být v září nebo říjnu. Po celou dobu budou moci návštěvníci jejich práci sledovat.

Foto: Jaroslava Tůmová , ČTK

Část barokní fresky, kterou letos odhalí restaurátoři v sázavském benediktinském klášteře. Fresky byly objeveny loni v křížové chodbě bývalého konventu.

Článek

Ze sond je zřejmé, že výmalba je bohatá, nemaloval ji jeden autor, je proto různé kvality. "Obraz, který jsme pro letošek vybrali, je na první pohled nejumělečtější, nejkrásnější, má svoji velkou kvalitu a je v prostoru, který bude volně přístupný návštěvníkům," řekla kastelánka Slávka Matoušová.

Ve zmíněné části klenby sonda odkryla ženskou tvář. "Předpokládáme, že to bude anděl," poznamenala Matoušová. Podle historických pramenů se pod vrstvami malby, kterých je místy více než deset, ukrývá 18 příběhů ze života sv. Prokopa, který žil v Sázavě na začátku 11. století.

Fresky jsou starší více jak 250 let

Obrazy vznikly minimálně před rokem 1750. Po zrušení kláštera Josefem II. je někdy kolem roku 1870 světský majitel panství Jan z Neubergu nechal zabílit.

Sondy odhalily na zdech chodby také gotické malby z doby Karla IV. Ty přečkaly i razantní barokní přestavbu kláštera v 18. století, ukrývaly se jen pod vrstvami novodobé malby. Odkrýt všechny fresky potrvá podle Matoušové roky. Malby se stanou součástí svatoprokopské poutní trasy, kterou chtějí v budoucnu v klášteře otevřít.

Odkrýt všechny fresky potrvá podle Matoušové roky. Malby se stanou součástí svatoprokopské poutní trasy, kterou chtějí v budoucnu v klášteře otevřít.foto: ČTK/Jaroslava Tůmová

Poutník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole sv. Benedikta. V roce 1032 byly také postaveny první částečně soukromé klášterní budovy.

Téměř tři čtvrtiny století v ní žili slovanští mniši, Sázava tehdy představovala jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie. V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, nadále ale zůstal centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil.

V roce 2000 se část kláštera vrátila potomkům rodiny Schwarzových. Předloni restituentka svůj podíl prodala státu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám