Na relativně malé ploše tam najdete shromážděné rostliny, jež bychom jinak museli hledat po všech koutech celého světa. Součástí řady botanických zahrad jsou skleníky, které umožňují pěstování tropických i subtropických druhů. Na své si tak přijdou třeba milovníci kaktusů a sukulentů, ale i obdivovatelé pestrobarevných orchidejí, bromélií či jenom pestrých květinových zákoutí.

Vzhledem k tomu, že ve většině zahrad najdeme kromě základních popisků rostlin i další informace, představují nejen podívanou pro oči, ale jsou i studnicí poznání.
A pokud si pospíšíme, můžeme kromě nádherných exotických rostlin obdivovat i létající klenoty. V pražské Troji totiž vrcholí atraktivní výstava tropických motýlů.

V Praze probíhá výstava motýlů

Už jen do 27. dubna máte možnost navštívit již tradiční výstavu tropických motýlů, umístěnou v oblíbeném skleníku Fata Morgana Pražské botanické zahrady v Troji. Výstava, na které můžeme obdivovat křehký půvab i barvy motýlích krasavců, se těší velké oblibě. Každoročně ji navštíví kolem 40 000 návštěvníků.

Zhlédnout zde můžete například fantasticky vybarvené motýly rodu Morpho nebo největšího nočního motýla světa Attacus atlas. Ten žije pouhých 5 dní a ve volné přírodě nabývá rozpětí křídel až do 30 cm. Kromě nich budou kolem vás poletovat i další zhruba 3 tisíce exotických motýlů zastoupených více než 40 druhy.

ilustrační foto.: Botanická zahrada v Tróji představuje na 40 druhů exotických motýlů.foto: Právo/Foto archív botanické zahrady v Pražské Troji

A když už v Troji budeme, byla by velká škoda zapomenout na pestře kvetoucí venkovní expozice – vždyť jaro je v botanických zahradách obdobím, kdy je na každém kroku co obdivovat.

V Teplicích mají tři skleníky a několik akvarijních nádrží

Teplická botanická zahrada láká návštěvníky především svými novými skleníky, rozkládajícími se na ploše 2400 m2. Tropický skleník představuje rostliny deštného pralesa a nachází se v něm nejen atraktivní orchidejová vitrína, ale i několik akvarijních nádrží, které jsou domovem řady afrických, asijských i amerických ryb.

V neposlední řadě zde najdete půvabný vodopád, raritou je i „Křížovkářský záhon“, jejž ocení především milovníci luštění.

Druhý skleník patří rostlinám subtropů – k vidění jsou druhy obývající Andy, Himálaj nebo Nový Zéland. Velmi zajímavou částí tohoto skleníku je také expozice nazvaná „Vznik hnědého uhlí“, která návštěvníky seznamuje s tím, jak mohla vypadat krajina severních Čech před 17 až 23 tisíci lety. Jaké druhy zde rostly a jak vlastně hnědé uhlí vzniklo.

Poslední skleník, zvaný xerický, je domovem rostlin obývajících suchá stanoviště, nalezneme zde však mnohem více než jen kaktusy a sukulenty. Můžeme se podívat například do mexické polopouště nebo navštívit Galapážské ostrovy.

V Plzni si nenchte ujít expozici japonské zahrady

Při návštěvě plzeňské zoologické a botanické zahrady si určitě nenecháme ujít expozici japonské zahrady Šówa-en, jejíž symbolika vychází z východních tradic. Byla otevřena roku 2004 a jejím tvůrcem je japonský umělec a filozof Eišin Harada.

Nedaleko odsud stojí ale i skleník se sbírkou zaměřenou na sukulenty Afriky, Madagaskaru a Kanárských ostrovů, která čítá více než 1 100 druhů. Mimo jiné zde lze obdivovat i vzácnou a tajuplnou rostlinu welwitii, pocházející z Namibijské pouště.

S řadou dalších botanických expozic (např. rosariem nebo severskými rašeliništi) se můžeme seznámit při prohlídce zahrady.

Druhá nejstarší botanická zahrada je v Táboře

Druhá nejstarší botanička v Čechách leží v Táboře. Botanická zahrada při VOŠ a SZeŠ byla založena již roku 1866 a díky tomu se řadí dokonce i k nejstarším botanickým zahradám světa. Prohlédnout si zde můžete arboretum s řadou původních i cizokrajných dřevin, drobné jezírko s vodními rostlinami, expozici skalniček nebo skleníky.

Ve dvou sklenících, které jsou přístupné veřejnosti, můžete obdivovat sbírku orchidejí, kaktusů i dalších zajímavých rostlin tropů a subtropů.

Světovým unikátem se v době svého vzniku (v roce 1903) stal tzv. hospodářský systém, jehož zakladatelem byl profesor František Bubák. Jedná se o sbírku hospodářsky významných druhů rostlin, které však nejsou uspořádány podle botanického systému, ale podle využití v zemědělství a v průmyslu.

Mezi nimi najdete například rostliny léčivé i medonosné, olejniny, okopaniny či druhy používané v barvířství.

Olomouc představuje zahrady národů

V květinářském městě Olomouci narazíte na botanickou zahradu u Mlýnského potoka v Bezručových sadech. Její návrh se objevil poprvé již v roce 1899, V olomoucké botanické zahradě můžete obdivovat i kvetoucí magnólie.

Ovšem realizace se uskutečnila až v pozdějších letech na původním území Korunní pevnůstky. V 70. letech minulého století byly pro výstavní účely vyčleněny i trávníkové okolní plochy. Od té doby přibývaly postupně tzv. „Zahrady národů“ – Gruzínská, Krymská, Ukrajinská, Lotyšská, Maďarská, Bulharská.

V olomoucké botanické zahradě můžete obdivovat i kvetoucí magnólie. .: V olomoucké botanické zahradě můžete obdivovat i kvetoucí magnólie. foto: Právo/ČTK

Botanická zahrada nabízí nádherné výhledy na panorama místních památek, ale i bohatou dendrologickou sbírku jehličnanů, listnáčů, keřů a bylin. Mezi vzácnými rostlinami najdete např. Ginkgo biloba, Davidia involucrata, Diospiros lotus. Samozřejmostí jsou keře hamamelisů, rododendrony či množství azalek.

Chloubou liberecké zahrady jsou masožravé rostliny

Historie oblíbené severočeské zahrady se začala psát již roku 1893, kdy liberecký „Spolek přátel přírody“ zakoupil pozemky a začal s výstavbou tohoto zařízení. V nedávné době prošly zastaralé skleníky rozsáhlou rekonstrukcí a dnes můžeme libereckou botanickou zahradu obdivovat v plné kráse.

Zajímavě pojaté skleníky symbolizující drúzu krystalů, nabízejí návštěvníkům celou řadu (přesněji třináct) moderně pojatých expozic na ploše téměř 3 tisíc m2. Najdeme zde například pavilony tropických rostlin Neotropis a Paleotropis, představující bohaté biotopy deštných pralesů Nového i Starého světa, expozici bonsají, kaktusů i překrásných orchidejí. Jednou z nejoblíbenějších rostlin novosvětského pavilonu je zajímavá vodní rostlina viktorie královská, jejíž talířovité listy mohou dorůstat průměru až dva metry.

Chloubou liberecké zahrady je unikátní sbírka masožravých rostlin, kterou obdivují nejen běžní návštěvníci ale i botanici z celého světa. Objevíte zde např. rosnatky, tučnice nebo láčkovky bizarních tvarů. Fantastickým zážitkem je návštěva Květnice – pavilonu, v němž jsou shromážděny kvetoucí rostliny, například půvabné kamélie nebo krvokvěty.

Průhonice voní rododendrony

K návštěvě zámeckého parku v Průhonicích u Prahy je jaro jako stvořené. Snad nikdy jindy nehýří jeden z našich nejvýznamnějších parků, který založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, tolika nádhernými barvami a nevznáší se v něm sladká vůně rododendronů. Právě rododendrony neboli pěnišníky tento park ostatně proslavily. Roste jich zde kolem 8 tisíc a jsou zastoupeny více než 40 taxony.

Při procházce parkem můžete obdivovat i vrcholně propracovanou koncepci přírodněkrajinářského parku, který dokonale využívá malebného údolí Botičského potoka i původní rybníky Bořín, Labeška a Podzámecký. Průhonický park je při své rozloze kolem 240 ha jedním z největších zámeckých u nás. A svým návštěvníkům nabízí možnosti odpočinku, poznání a příjemně strávených chvil jen kousek od Prahy.

Otvírací doba botanických zahrad
Pražská zahrada v Tróji
venkovní expozice denně 9–18 hod. (duben), resp. 9 až 19 hod. (květen–září), skleník Fata Morgana denně kromě pondělí 9–18 hod. (duben), resp. 9–19 hod. (květen–září). V době konání výstavy motýlů je otevřeno i v pondělí, botanicka.cz
Teplická zahrada
úterý až neděle 9–17 hod. (od října do dubna), resp. 9–18 hod. (od května do září), botanickateplice.cz
Plzeňská zahrada
denně 8 až 18 hod., skleníky: úterý až pátek 11 až 18 hod., sobota a neděle 10 až 18 hod, zooplzen.cz
Táborská zahrada
pondělí až pátek 7–16.30, sobota–neděle a o prázdninách, aktuální informace na internetových stránkách, szestabor.cz/botanicka
Liberecká zahrada
denně 8 až 18 hod. (v letním čase), botanickazahradaliberec.cz
Olomoucká zahrada
denně mimo pondělí od dubna do září. V dubnu 9.30 až 16.00, od května je otevřeno až do 18.00 hod, flora-ol.cz
Průhonický parkdenně 7–19 hod. (duben - říjen) 7–20 hod. (květen až září), parkpruhonice.cz