Začátky turismu se v Gorski Kotaru datují od druhé poloviny 19. století. Oblast je bohatá na přírodní atrakce, řeky, jezera, krasové jeskyně, rozmanité rostliny a zvířata.

Jeskyni objevil zedník, když lámal kámen

Kousek od lesoparku Golubnjak můžeme navštívit nejdelší krasovou jeskyni v Chorvatsku Lokvarku. V roce 1912 ji objevil místní zedník Jakov Bolf, když lámal kámen na stavbu domu. Je 1 km dlouhá, ale pro návštěvníky je zatím zpřístupněno pouze 535 m.

V letních měsících je procházka jeskyní zajímavá nejen kvůli tamní pozoruhodně ztvárněným stalaktitům a stalagmitům, ale hlavně díky příjemné teplotě, která je celoročně 8 stupňů Celsia. Pokud však někdo v jeskyni prochladne, může se zahřát místní specialitou – likérem s názvem Žabí krev.

Jezero ukrývá na dně několik vesnic

U městečka Lokve je stejnojmenné uměle vytvořené jezero o rozloze 2 kilometry čtvereční. Bylo vybudováno v roce 1954 a je součástí přečerpávací elektrárny. Na jeho dně v hloubce až 40 metrů leží několik vesnic, které musely stavbě jezera ustoupit.

V roce 1972 se na vodách jezera konalo mistrovství světa v potápění, konkrétně v podvodní orientaci. O rok později tady jeden z rybářů vylovil největšího pstruha na světě. Vážil 25,4 kg.

Chorvatský Národní park Plitvická jezera a ostrov Krk s kamerou.

Pro milovníky kol vede kolem jezera cyklostezka. Při jejím projíždění narazíte na místní hospůdky, ve kterých si můžete objednat některou z místních specialit – rybu pastrve, žabí stehýnka nebo domácí sýry.

Park Risnjak dostal jméno podle rysů

Národní park Risnjak patří k dinárskému horskému pásmu a má charakter vysokohorského krasu s vrcholy porostlými lesy a loukami. Park vznikl v roce 1953 na návrh chorvatského vědce profesora Ivo Horvata..

Název Risnjak je odvozen od rysů, kteří se v této lokalitě běžně vyskytovali. V šedesátých letech dvacátého století však byly tyto šelmy zcela vyhubeny. Do parku se vrátily až v roce 1974, kdy byl přivezen pár rysa ostrovida od nás – z tehdejšího Československa.

V národním parku můžeme vidět rozmanité množství rostlin, stromů ale i zvěře. Při procházce lze potkat vysokou, srnčí, kamzíky, ovce, divočáky a někdy dokonce i medvědy.
foto: Jana V. Bendová

Zásahy člověka jsou minimální a příroda zůstává nedotčená

V národním parku pramení také řeka Kupa. K prameni musíme opět pěšky a to z vesnice Razloge. Cesta trvá asi 30 minut. Samotný pramen Kupy však neuvidíme, je hluboko ve skalní průrvě, asi 80 metrů pod zemským povrchem.

Velká část toku řeky Kupy, přibližně 80 km, tvoří hranici mezi Chorvatskem a Slovinskem. Kromě rybaření je řeka jako stvořená pro sjezd na kanoích a raftech.

V národním parku Risnjak si můžete udělat také procházku po naučné stezce Leska. Je dlouhá 4,5 km a může si ji projít každý návštěvník. Cestou po naučné stezce si návštěvník uvědomí, že život v parku je skutečně ponechán zcela na přírodě. Nedochází tady k žádné těžbě dřeva, zásahy člověka jsou zcela minimální.

Lidé z vesnic odcházejí

V parku je dodnes ještě devatenáct vesnic, ve kterých žijí především starší lidé. Pracovní příležitosti jsou minimální a podmínky pro život nejsou vůbec jednoduché.

Například ve vesnici Pljazi, ležící v hlubokém údolí, zasvítí slunce pouze pár dní v roce. A navíc, když napadne hodně sněhu, jsou cesty neprůjezdné a tak jsou místní i několik týdnů odříznuti od světa.

Užitečné stránky: chorvatsko.cz, lotoscroatia.com, np-risnjak.chorvatske.