Letiště se tu nachází na východním pobřeží, zhruba dvacet kilometrů jižně od hlavního města Las Palmas. To jen pro představu odkud a kam se v následujících chvílích vydáme. Nejprve totiž vyrazíme na sever, a pak již budeme přes hornatý střed směřovat až na nejjižnější výspu ostrova.

Teror čili voda

Úvodní cíl, malebné městečko proslulé kostelem a balkony, má pro naše uši tak trochu podezřelé jméno. Obavy ovšem nejsou na místě, protože když se Teror přeloží z řeči původních obyvatel Kanárských ostrovů – Guančů – do češtiny, vyjde nám voda.

O Teroru se tvrdí, že díky udržovaným fasádám a balkonům starých domů jde patrně o nejkrásnější obec dochovanou v původním stylu. Pro obyvatele je ovšem důležitá nejen jako svého druhu turistický trumf. Zároveň je totiž náboženským centrem celého ostrova. Ve zdejší bazilice střeží jako oko v hlavě sochu Madony, jejíž jedna polovina tváře se usmívá a druhá se tváří vážně.


.: Bandama a TerorAutor: Miroslav Šára


Nyní se po Teroru krátce projdeme. Ovšem dříve než vkročíme do jeho ulic a na náměstí, učinili jsme krátkou zastávku u kráteru Caldera de Bandama, připomínky sopečného původu Gran Canarie, zhruba v polovině cesty mezi letištěm a Terorem. Z vyhlídkového místa v nadmořské výšce 569 metrů je impozantní pohled nejen do 200 metrů hlubokého kráteru, ale pochopitelně i do dalekého okolí včetně pobřeží.

Pod horou vysokou

Teror jsme nechali za zády, ale úplně jsme se s ním ještě nerozloučili. Míříme totiž do středu ostrova a cestou jsme se zastavili ve výletní restauraci na dalším skvělém vyhlídkovém místě. Říká se mu Balcón de Zamora a je odsud krásný výhled – zejména směrem k východnímu pobřeží, přičemž se v centru pozornosti ocitne i zmíněný (a námi již navštívený) Teror.

Pokračujeme v přesunu na jih. Kolem nás přibývá stromů, kraj má na první pohled leccos společného s evropskými horskými lesy. Dereme se ostře vzhůru, protože nadmořskou výšku 900 metrů u Balcónu de Zamora brzy takřka zdvojnásobíme.

.: Balcón de Zamora a Roque NubloAutor: Miroslav Šára

 

To když staneme na vyhlídkovém místě, z něhož je kouzelný pohled na 1817 metrů vysokou horu Roque Nublo. Kopec je to na zdejší poměry už vysoký, protože nejvyšší vrchol Gran Canarie dosahuje nadmořské výšky 1949 metrů (Pico de las Nieves).

Horských hřebenů, které zaujmou naši pozornost, je tu ovšem neskonale víc. Za dobré viditelnosti je dokonce vidět k sousedům na ostrov Tenerife, jehož nejvyšší vrchol Pico de Teide ční do úctyhodné nadmořské výšky 3717 metrů.

Sahara i botanická zahrada

Pro turisty místem zaslíbeným je zcela určitě i jih ostrova. Nemám v tuto chvíli na mysli jen hustotu letovisek a hotelů, ani dlouhé krásné pláže se zlatým, ale místy i téměř černým pískem.

Další naše zastavení bude patřit letovisku San Agustín. Jak z předchozích řádků vysvítá, nezamíříme zde k moři, ale opačným směrem – do vnitrozemí. Milovníci členitého terénu, hlubokých kaňonů a divokých soutěsek si tu přijdou na své. A nemusí ani putovat příliš hluboko, stačí doslova jen nahlédnout za poslední domy, projít podchodem pod rušnou dálnicí a zmizet v krajině, k níž patří jediná charakteristika. Botanická zahrada.

.: Soutěska u San AgustínuAutor: Miroslav Šára

 

Z kraje soutěsky je docela dobře vidět na pobřeží s dalším svébytným krajinným typem. Necelých pět kilometrů od San Agustínu se nachází letovisko Maspalomas. Právě zde se podíváme k Atlantskému oceánu, ale nejen to. Místo je atraktivní zejména oblastí až deset metrů vysokých písečných dun, v okrajových částech se sporou vegetací.

Když za jednou z dun zmizíte tak, aby vám z očí zmizel oceán, dojem, že jste se ocitli na zmenšené Sahaře, je dokonalý (ostatně jste na obdobné zeměpisné šířce). A nemusíte ani nasednout na velblouda, kteří tu čekají na svou denní porci turistů.

.: MaspalomasAutor: Miroslav Šára


Zhruba v místech, kde oblast dun končí u 65 metrů vysokého majáku El Faro de Maspalomas, narazíte na nevelkou lagunu zarostlou na okrajích rákosí a palmovým hájem. Vstup do laguny je vzhledem k ochraně vodního ptactva a jeho hnízdišť zakázaný, ale stačí i pohled zdáli.

PŘÍŠTĚ navštívíme českou podobu ráje. Na start se postavíme v Mnichově Hradišti a mezi skály Českého ráje se dostaneme u hradu Valečov. Což zdaleka nebude cíl na této pouti poslední.