Hlavní obsah

Ideální destinací pro milovníky vína je Gruzie

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Gruzie je mladou republikou a musí ještě mnohé dohánět. Špatné silnice, divocí řidiči, ošklivé záchody, to vše může turisty děsit. Naproti tomu patří místní lidé k nejlepším hostitelům světa a jejich víno je jedinečné.

Článek

V Gruzii se traduje jedna legenda. Když Bůh dělil svět mezi různé národy, nechal si jeden kousek země i pro sebe. Pak si ale uvědomil, že nezbylo nic na Gruzínce. Daroval jim tedy ten vlastní kousek, ale pouze pod jednou podmínkou: každý host, který zaklepe na jejich dveře, musí být přivítán s otevřenou náručí a tabulí plnou jídla a pití. Bůh pravil, že se i on možná někdy staví v přestrojení za krále či chudáka.

Ať už je to pouze lidová povídačka nebo ne, Gruzínci skutečně patří mezi nejpohostinnější lidi na světě. Jídlo a víno je pro ně navíc přímo posedlostí, pěstují vinnou révu dokonce i na panelákových balkónech v hlavním městě Tbilisi. Věří totiž, že je jejich země kolébkou vinařství s tradicí sahající tisíce let nazpátek. Informoval o tom magazín VIPmag.

Vinařství s dlouhou historií

Osm tisíc let staré archeologické nálezy z jižní Gruzie dokládají, že lidé v tomto regionu pěstovali víno dříve než národy západní Evropy. Také místní rituály pití vína mají kořeny spojené již se zrodem křesťanství. Gruzínci jsou druhým národem na světě (hned po sousedních Arménech), kteří přijali křesťanství za své národní vyznání.

Gruzínské slovo "gvino" je považováno za původce například anglického slova "wine", francouzského "vin" i českého "víno".

O sběr vína se starají v Gruzii lidé všech věkových kategorií.foto: Profimedia

"Víno je pro nás vším, je duší Gruzie," řekl vinař Sulhan Gornadze. "Všechny naše tradice jsou spojeny s vínem. Připíjíme si s ním při narození dítěte i při loučení se zesnulými. Pijeme ho celý život a někdy až tři litry denně," dodává.

Tradiční přípitky na všechny a všechno

Jediná sklenka vína se však ve společnosti nemůže dotknout rtů bez proneseného přípitku. V čele stolu obvykle sedí tzv. tamada, což je jakýsi "vrchní připíječ". Ten dlouze improvizuje, začíná s přáním dobrého zdraví a připíjí na cesty osudu, které svedly všechny přítomné dohromady.

Poté pozvedá číši k přípitku na mír, na Gruzii, na předky, na vás, na nás a podobně. Čím více vína se vypije, tím jsou proslovy delší, složitější a méně pochopitelné.

Lány vinic lemují mnoho částí Gruzie.foto: Profimedia

Mezi nejoblíbenější přípitky však patří ten, který vzdává hold ženám a matkám. Jeden takový všeříkající přípitek pronesl Guram Sultanishvili, přední vinař vinice Ambrolauri.

„Po několika sklenicích vína se zdá svět lepší. Je jako viagra. Nebýt vína, nebylo by na světě tolik lidí. S vínem roste kuráž a padají zábrany. Na víno hledíme jako na krásnou ženu. Dobrý vinař si musí žen vážit a patřičně je ocenit, stejně tomu tak je i s vínem."

Reklama

Související témata:

Související články

Petrohrad: honosný sen Petra Velikého

Sídlo jménem Petrohrad bylo založeno na přání cara Petra I. Velikého v roce 1703. Záhy, v roce 1712, se stalo dokonce hlavním městem Ruska a zůstalo...

Výběr článků

Načítám