„Vykopávky nám umožní zasadit první Stonehenge do jeho společenského a hospodářského kontextu. Odpověď na věčnou otázku, proč vlastně bylo vybudováno, je na dosah ruky. Budeme schopni říci nejen proč, ale také kdy byl postaven první kamenný památník,“ tvrdí profesor Geoffrey Wainwright, jeden z vedoucích nového výzkumu.

Možná to jsou příliš velká očekávání. Vždyť archeologové vykopou jen jednu nevelkou díru, jejíž průzkum měl skončit 11. dubna. Aby uspěli, musí v ní najít nejen organický materiál, který umožní přesnější dataci vzniku stavby, ale i úlomky z kamenů, které tvořily první kamenné Stonehenge.

Záhada skalních bloků z Walesu

Před více než pěti tisíci lety připomínalo Stonehenge jiná kultovní centra v západní i střední Evropě. Tvořil je kruhový příkop a zemní val, uvnitř byl možná kruh dřevěných sloupů. Někdy před 4 500 lety však došlo k velké změně: objevil se dvojitý kruh, vybudovaný z jedno- až třítunových bloků namodralého kamene dovezeného z Walesu.

Kámen je z hory Carn Menyn v pahorkatině Preselli, jež je od Stonehenge vzdálena 230 kilometrů. Dodnes tam lze najít zlomené bloky z časů, kdy vyrůstalo první kamenné Stonehenge. A dodnes není jasné, proč se někdo namáhal s tak obtížným dovozem více než 80 modrých kamenných bloků, když je v blízkém okolí pravěké památky dostatek pískovce.

Modré kameny představují klíč

Právě z něj byly později vybudovány nejznámější části Stonehenge – obří trilitony. Tak se říká útvarům, kde je na dva stojící kameny vodorovně položen další, třetí blok. „Modré“ kameny stojí ve Stonehenge dodnes. Ještě před sto lety si z nich zájemci mohli odsekávat úštěpky, jinak ale zůstávaly ve stínu trilitonů.

Wainwright nyní věří, že právě ony skrývají odpověď na největší hádanky megalitické stavby. Tvrdí, že jejich vztyčení nepřineslo jen technickou změnu, ale i zcela nový účel pro místo na pláni u města Salisbury.

StonehngeStonehngefoto: Reuters

„Modré kameny představují klíč. Ty pískovcové jsou svým způsobem fantastické, ale je to jen scenérie, pozadí pro modré kameny. Do jejich příchodu bylo Stonehenge jedním z tisíců podobných míst v zemi. Modré kameny z něj udělaly něco zvláštního,“ tvrdí Wainwright.

Poukazuje přitom na fakt, že i když byly bloky namodralého kamene s bílými skvrnami přemisťovány, zůstaly součástí stavby po celých 1 500 let, kdy Stonehenge sloužilo svému – stále neznámému – účelu.

Ukazují cestu zuby mrtvých?

V okolí Stonehenge byly nalezeny stovky pohřbů z doby, kdy tato stavba „fungovala“. Velká část z nich však neskrývala pozůstatky místních lidí. Jak ukázala analýza zubů, byli v nich pohřbeni příchozí nejen z dnešní Anglie a Walesu, ale i ze severu Skotska a ze „zámořského“ Irska. Průzkum kostí navíc odhalil, že tito lidé trpěli vážnými zdravotními problémy.

To Wainwrightovi umožňuje sáhnout po tradici, která zatím přežívala jen ve Walesu. Tam lidé ještě v minulém století vyhledávali koupel v lomech namodralého kamene a vysoce si cenili vodu pramenů, která prýštila z „modrých“ skal. Věřili totiž, že má ještě silnější léčivou moc než voda z běžných minerálních pramenů, jež jsou v celé Evropě spojovány s uzdravováním.

Důkladnější analýza Stonehenge ukazuje, že ani zdejší kamenná památka neexistuje jen sama o sobě: před čtyřmi tisíci lety od ní vedla ceremoniální cesta k prameni, která byla později prodloužena až k blízké řece Avoně.

Wainwright proto věří, že „modré“ kameny proměnily málo zajímavé místo v centrum léčby, jež vyhledávali lidé z britských ostrovů. „Byly to jakési Lurdy doby bronzové,“ tvrdí. Zatím je to jen jedna z mnoha domněnek o účelu fascinující stavby. Kdo ví, co z ní bude, až vykopávky příští týden skončí.

K čemu sloužila megalitická stavba? Dohadů je řada:

1. byla to astronomická observatoř: Stonehenge je orientováno podle směru východu a západu Slunce při slunovratu, stejně jako řada jiných pravěkých budov;
2. představovala místo pro kontakt s duchy předků: hypotéza, navržená po objevu pravěké vesnice v přilehlém Durrington Walls, kde možná žili stavitelé kamenného monumentu;
3. šlo o léčebné místo: tuto domněnku podporuje nejen tradice přisuzující namodralému kameni léčebné vlastnosti, ale i pozůstatky pravěkých lidí s tělesnými poruchami, nalezené v blízkosti Stonehenge;
4. byl to chrám pravěkých božstev: i v tomto případě se jako argument používá orientace stavby podle východu a západu Slunce.