Proč jsou stromořadí půdorysně takto zvláštně tvarovaná? „Tak to je zatím historická záhada. K jejich vzniku se váží hned tři pověsti,“ vysvětluje ochránce přírody Jiří Šindelář z Bečova.

Podle jedné byla tato zvláštní stromořadí vysazena na paměť návštěvy císařovny Marie Terezie. Stáří lip ale tomu neodpovídá. Ve druhé jde o romantickou pověst, podle které se na cestě do Vodné převrhl kočár, v němž zahynula mladá princezna Maria Spada – Potenciami, která byla sestřenicí majitele Bečovského zámku vévody Beaufort-Spontin (1843-1916). A ten nechal obě zvláštní půdorysné aleje vysadit. Podle třetí je vysadil lesní správce beaufortského panství, když mu zemřela snoubenka.

„Na místě dolní aleje ve tvaru písmene M se zachoval kámen, na němž byla pamětní deska. Pátráme v archivech, abychom o ní našli doklad. Určitě existuje. A to by mohl být ten klíč k rozluštění celé téhle záhady,“ dodal Jiří Šindelář.

Staré stromy budí obdiv

„V Karlovarském kraji je vyhlášeno celkem 164 položek v kategorii "památný strom", rozumějme jednotlivých památných stromů, jejich skupin a stromořadí. Nejvíce jich nalezneme na Karlovarsku 75. Na Sokolovsku je jich 51 a na Chebsku 38. V Karlovarském kraji přibylo za poslední tři roky 62 položek památných stromů,“ vypočítal pro Právo náš přední „stromolog“Jaroslav Michálek z muzea v Sokolově.

Staré stromy provází obdiv a úcta. Naši předkové chránili stromy už ve 12. století, jak o tom svědčí předpis českého knížete Konráda Oty z roku 1189 a první seznam chráněných stromů vyšel už v roce 1899. Stát se je i dnes snaží chránit. Eviduje je, opatřuje cedulkami Památný strom a ošetřuje je. A za nemálo peněz.

„Péče o staré stromy byla dříve formální a účinná konzervace se stala výjimkou. Staré stromy z naší krajiny rychle mizely. Proto je potěšitelné, že v posledních letech se v mnohých oblastech Čech začali konzervací nejcennějších starých stromů zabývat opět odborníci a více se o ně zajímá i veřejnost,“ poznamenává Jaroslav Michálek z muzea v Sokolově.