Na tichomořském pobřeží v Salvadoru

Návštěvníkům má země co nabídnout. Punta Roca, Playa Sunzal a další místa v blízkosti městečka La Libertad patří podle znalců k nejlepším surfařským terénům na světě. Nejhustěji osídlená země ve Střední Americe se už nemůže příliš chlubit neporušenou přírodou, tak ji chrání alespoň v přírodních rezervacích.

Můžete se vypravit na některou z bezpočtu sopek (mnohé jsou dosud činné) a modlit se, aby se neprobrala z dřímot. Lezení po skalách, slaňování vodopádů, výpravy v sedle drsným krajem na severovýchodě, který býval za války základnou partyzánů. Někteří z těch bývalých dnes pracují jako průvodci turistů.

Pro Evropana je ale zážitkem i samotný výlet kamkoliv na venkov. Lány cukrové třtiny, z níž si můžete kus uříznout a ochutnat sladkou šťávu, kávovníkové plantáže, kopcovitá krajina s kužely vyhaslých i dřímajících sopek a především městečka a vesnice, do jejichž života můžete nahlédnout.

.: Prodavačka na trhu porcuje zeleninu do sáčků. foto: Právo/Bohuslav Borovička

Jeho centrem je Plaza Barrios s nevelkým parčíkem, katedrálou a Národním palácem. Původní katedrála shořela v roce 1956 a tu nynější dokončili v roce 1999. Někdejší parlament (Národní palác) je dnes městským a státním archívem. Pak je tam ještě Národní knihovna, nedaleko je Národní divadlo, ale nic z toho s vámi o zem nesekne.

Na náměstí Květinových hodin není ani kvítek a hodiny se zasekly už před léty na půl páté. Na Plaza las Américas je vysoký sloup, na něm je koule, na níž stojí jakýsi chlapík. Je to San Salvador del Mundo (Svatý Spasitel světa). Kdybychom se opravdu měli spoléhat na tohle stvořeníčko, tak potěš pámbu.

V turistické nabídce místních cestovek je Ruta de las flores, Květinová cesta. Květin tam sice neuvidíte o mnoho více než v zahradě vašeho hotelu, ale výlet rozhodně stojí za to.

Nahuizalco je spíš vesnice než město, proslavila se výrobou dřevěného nábytku (ten levnější je z borového a ten dražší z teakového dřeva). Vyplétaná křesla a židle, masívní stoly a postele, na nichž se dá dělat cokoliv, aniž by vrzly.

Je tam také pouliční trh, ne pro turisty, ale pro místní hospodyně. Hromady ovoce a zeleniny, čerstvé a všelijak upravené, domácí potřeby, prostě všechno, co se na venkově hodí. Nahuizalco je proslavené i kulinářskými specialitami. K těm obyčejným patří marinovaný králík, pro nás méně obvyklá je ještěrka na rožni nebo pečený had.

Juayúa je městečko, kam chodí procesí za černým Kristem do místního kostela. Park před kostelem patří trhovcům. Doma tkané dečky a ponča, kulichy s portrétem Che Guevary, šmuk z alpaky, obrázky, dřevěné i kamenné sošky. A jsou tam taky hezké holky, co se rády fotografují.

Nejvhodnější dobou k návštěvě Salvadoru je náš podzim, zima a jaro. Od října do konce dubna je tam relativně stálé počasí, teploty vzduchu i vody se pohybují mezi 27 a 30 stupni.

Jedinou českou cestovkou (a jednou z pouze několika evropských), která nabízí charterové pobytové zájezdy do Salvadoru, je CK Exim Tours. Odlety jsou z Prahy, přímý let trvá s mezipřistáním asi 14 hodin a pobyty jsou dvanáctidenní.