Před cestou do Syrské arabské republiky je třeba si vyřídit vízum. V žádosti se nachází i kolonka s otázkou, zda dotyčný navštívil okupovanou Palestinu. Chcete- li z Damašku do padesát kilometrů vzdálené izraelské metropole Tel Avivu, můžete, zpátky vás už ale nepustí.

Pokud řádně vyplníte všechny formuláře a zaplatíte částku 1100 korun, vstupenku dostanete. Po přistání v Damašku musíte vystát povinnou frontu na letišti a důkladně poklábosit s celníky, kteří si potrpí na formality. Ve vojenských uniformách důležitě obcházejí čekající a prohlížejí si pasy.

Palác Azem v Damašku..: Palác Azem v Damašku. foto profimedia.cz

Vládne zde režim podobný tomu našemu před revolucí, obrazy prezidenta Bašára Asada se skví nejen ve všech úředních místnostech, ale také na billboardech, domech, autech i ve výkladních skříních obchodů. Jeho sídlo na okraji hlavního města Damašku, funkcionalistická budova uprostřed skal, a je bedlivě hlídáno vojáky. Ti v širokém okolí postávají kolem silnic a sledují všechna auta. Natáčení je přísně zakázáno, protože záběry by mohly být zneužity špionáží.

Nečekejte žádný středověk

Při absenci Mc Donaldů a hypermarketů, máte pocit, že jste se vrátili v čase. Nečekejte ale ani žádný středověk, na ženu se zahalenou tváří narazíte spíše výjimečně. Jedná se většinou o turistky ze Saudské Arábie. Šátky zahalující vlasy jsou naproti tomu běžné. Podle tradice smí vlasy ženy, symbol ženství, vidět jen rodinní příslušníci a po svatbě manžel.

Tajemno na vás dýchne nejen z ušlechtilých rysů obyvatel, ale také z mešit s minarety, na které narazíte každých dvě stě metrů. Všimnete si jich, zvláště když se ozve kňourání muezzina, který svolává věrné k jedné z pěti modliteb, a to už od půl čtvrté ráno. To přesvědčuje ospalé muslimy o tom, že pro sblížení s bohem udělají více modlitbou než spánkem. Mešity v noci zeleně září, a pokud vystoupíte na jednu ze skal nad Damaškem, spatříte město připomínající stejnojmennou orientální látku se zelenými švy.

Noční pohled na Damašek..: Noční pohled na Damašek. foto profimedia.cz

Syřané si potrpí na pořádek, ale jen doma

Syřané ze všeho nejradši sedí u kávy a klábosí. Sebemenší problém musí být důkladně prodiskutován. Potrpí si na čistotu a pořádek. To však jen u sebe doma. Ulice jsou přeplněné odpadky. Klidná periferie Damašku skýtá pohled na kopcovitou savanu, po níž se plazí jedovaté kobry. Kolem přeplněných odpadkových košů bloudí vyzáblé kočky a hledají něco málo do svých prázdných žaludků.

V noci je snesitelných třicet pět stupňů, ale přes den pouštní slunce vyžene rtuť o pěkných dvacet čísel nahoru. Ani Sýrii se nevyhýbá globální oteplování, otrlí místní žehrají na nesnesitelné vedro. V Čechách jsme zvyklí zavírat dveře, aby dovnitř nešla zima, v Sýrii je to naopak. Dveře se zavírají, aby dovnitř nešlo horko.

Stovkou k semaforu s červenou

Samostatnou kapitolou je provoz na silnicích. Ten by se dal vyjádřit jako naprosté ignorování předpisů. Jet se syrským řidičem Damaškem je opravdu zážitek. Policistům postávajícím u silnic se nedostává velkého respektu. Kupodivu ale k nehodám nedochází více než u nás, spíše naopak. Laxnost vůči předpisům nahrazuje jakýsi šestý smysl, stejně jako pozoruhodná bohorovnost, s jakou se účastníci provozu v té džungli pohybují. Styl řízení kopíruje styl myšlení a ten je pod stálým vlivem emocí. Troubení klaksonu berou Syřané jako pozdrav či přátelský poplácání.

Najdete zde zastávky, ale stačí se postavit k silnici a bus vám zastaví. Stává se, že vás sveze i osobní vozidlo. Ulice brázdí také taxíky ať už označené klasickou střešní cedulí, žlutou barvou nebo bez označení (to je sice zakázáno stejně jako u nás, nikoli však potíráno). Rozšířený je i autostop. Nestopuje se však se vztyčeným palcem jak u nás, nýbrž se jen tak arogantně mává, podobně jako na taxík.

Co vědět před cestou?

Oficiální název:

Syrská arabská republika

Měna: syrská libra
Oficiální jazyk: arabština –syrský dialekt, ale uslyšíte i kurdštinu, aramejštinu, ev. arménštinu
Rozloha: dvojnásobek ČR (asi 185 180 km2)
Náboženství: 90% muslimové, 10% křesťané
Doprava:silnice většinou dobré, benzín levný ale nekvalitní, stejně tak nafta,autobusy levné, ale přeplněné