Klopotovské údolí okouzlí přírodou

Jsou to kostel sv. Jana Křtitele z roku 1553, který vystavěl v duchu lidového stavitelství Jan Kotlačka se synem na místě původního kostela sv. Martina z roku 1384, rovněž dřevěného, který vyhořel za husitských válek.

Barokní lidové malby v interiéru s přírodními motivy jsou z roku 1705. Dalšími dřevěnými stavbami jsou roubená márnice a zvonice z roku 1555, zděná v dolní části, kterou se vchází na hřbitov.

Po prohlídce sejdeme pěšinou do údolí, ke žluté značce, po níž se vydáme Klopotovským údolím k Novému Městu nad Metují. Příjemná lesní cesta vede podél Bohdašínského potoka k Metuji. Míjíme cestou odpočívadlo v přírodě s kamenným ohništěm a Lesníkovou studánkou.

Je na ní uveden letopočet 1919, kvalitu vody však neznáme. Dále přijdeme k oboře s nevelkým stádem jelena lesního, k voliéře s krocany, perličkami a s koroptvemi a nakonec k výběhu prasete divokého.

Na konci Klopotovského údolí se setkáme s červenou značkou přicházející od Ohnišova a po její odbočce vystoupíme k Výrovu, zřícenině středověkého hradu ze 14. století, který již v 16. století je uváděn jako pustý.

V té době byl prvně a naposled připomenut jako Staré Hrady. Výrov nám však připomíná i Jiráskův román Husitský král. U zříceniny přijdeme na Juránkovu vyhlídku - s malebným výhledem na Nové Město, pro veřejnost upravenou a zabezpečenou v roce 1981. Vrátíme se však opět na žlutou značku a po ní dojdeme k rozcestníku se značkou modrou (v ulici Pod hradbami) a zamíříme na Rezek.

Dnes nám již tento název mnoho neříká, ale pamětníci si jistě vzpomenou na bývalé oblíbené lázně v příjemném lesním prostředí u pramene vody s údajně léčivým účinkem. Dnes už tu nejsou ani lázně, ale jen penzión poskytující ubytovací a stravovací služby.

Léčivý pramen vytékal na okraji lesa a tak tam v letech 1736 až 1737 dal nad ním hejtman Matěj Göstler s manželkou postavit lázně, hospodu, poustevnu a kapli sv. Barbory. Ta byla roku 1852 opravena a v roce 1934 obnovena za podpory Josefa Bartoně z Dobenína, majitele novoměstského zámku.

Účinek lázní se snažili na sobě "otestovat" v roce 1877 mimo jiné i Jan Neruda a dr. Miroslav Tyrš (k této události vytvořil pamětní desku s reliéfy jejich hlav v roce 1934 J. Bílek) - spatříme ji na budově.

Pokračující lesní cestou nad údolím Libchinského potoka dojdeme k Blažkovu, po jehož okraji nás silnice dovede ke kostelu ve Slavoňově.