Hlavní obsah

Příběh pražského Tančícího domu

Novinky, Jan Zítka, Český rozhlas Regina

I domy mají své příběhy. Dokonce i stavby, které vznikly poměrně nedávno, by mohly o lecčems vyprávět. Například dům na nároží Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží v centru Prahy. Je to stavba plná energie, metaforicky nazývaná Tančící dům. Dostavěna a otevřena byla před více než deseti lety, v roce 1996. Brzy potom projekt získal Cenu za nejlepší design roku od amerického časopisu Time.

Článek

Dům, který vznikl podle návrhu amerického architekta Franka O. Gehryho ve spolupráci s jeho pražským kolegou Vladem Miluničem, se dnes běžně objevuje na obálkách turistických průvodců, v pragensiích nebo na pohledech. Zajímá tedy nejen místní obyvatele, ale i zahraniční návštěvníky metropole.

Když se ohlédneme do minulosti, zjistíme, že na místě dnešního Tančícího domu stál od začátku 20. století pseudorenesanční dům, který navrhl stavitel Arnošt Jenšovský. Osudný okamžik přišel 14. února roku 1945 při náletu amerických bombardérů.

Hned vedle žil i Havel

Historička Jiřina Chrastilová o tom říká: "Dodnes není zcela jasné, proč spojenci shodili bomby na Prahu. V těchto místech nálet odnesl Emauzský klášter a bylo poškozeno více domů. A to včetně nárožní budovy. Ta byla o rok později stržena a prázdné místo po ní dlouho připomínalo vylomený zub." V sousedním domě na Rašínově nábřeží žil v 80. letech pozdější prezident Václav Havel a architekt Vlado Milunić.

Oba spolu tehdy snili o podobě volného místa na rohu Jiráskova náměstí: "Mysleli jsme, že by tam mohl být objekt plný kultury," vzpomíná Milunić. Skutečnost nakonec byla úplně jiná. Interiéry Tančícího domu zaplnily z větší části kanceláře.

V roce 1992 kývl architekt Frank Gehry na nabídku holandského investora, jeho spolupracovníkem se stal právě Vlado Milunić. Nárožní věže jednoho z modelů připomínaly Gehrymu tanečníky Freda Astaira a Ginger Rogersovou. Věže opravdu vypadají, jako by spolu tančily, a tak není divu, že se vžilo pojmenování Tančící dům.

Pražané ho mají rádi

Od jeho otevření se značně proměnil postoj veřejnosti k této stavbě, jak potvrzuje architekt Zdeněk Lukeš: "Když se krátce po dokončení stavby dělaly veřejné průzkumy, tak zhruba polovina Pražanů dům vítala a polovina byla proti. Ale dnes je poměr výrazně jiný. Nyní má většina Pražanů dům ráda a opozice je poměrně úzká. A to svědčí o tom, že si lidé začínají zvykat na moderní architektonické trendy."

Více se dozvíte na internetové adrese www.rozhlas.cz/regiony.

Reklama

Související témata:

Související články

Příběh Kralické pevnostní oblasti

"Pořádně to chlapy změní, když opouštěj opevnění, když se slavná vlajka smutně z žerdě spouští. Polož zbraň! Odejdi pryč! Hlavu si chraň! Odevzdej klíč! Páteře...

Příběh nejstarších lázní v Čechách

"Ach, tyhle Teplice se svým vzdálenějším okolím, to je opravdu to nejkrásnější, co znám!" napsal německý skladatel Richard Wagner během svého pobytu...

Příběh prokletého města Mostu

Most dostal své jméno skutečně od přemostění. Na důležité křižovatce obchodních cest z Prahy do Saska a od Teplic do Žatce bylo v devátém století Komořanské...

Výběr článků

Načítám