Z té doby se datují první rozhledny, které se těšily velkému zájmu veřejnosti. Ovšem o tom, že se oblibě těší i dnes, svědčí fakt, že v současnosti se na našem území nachází více než 200 rozhleden.

Česká republika je tak zemí s největším počtem rozhleden vůbec, koneckonců mimo několika středoevropských zemí jsou tyto turistické atrakce spíše výjimkou. Vybrali jsme pro vás několik nejreprezentativnějších věží a rozhleden, které vás slovy známého televizního seriálu nabádají: Rozhlédni se, člověče.

Barborka

Dřevěná krasavice u Horních Raškovic na Heřmanoměstecku byla postavena r. 2004 podle projektu Václava Jakeše.

Rozhledna je vysoká skoro 14 m, z vyhlídkové plošiny ve výšce asi 10 m se otvírají pěkné pohledy na půvabnou scenérii Železných hor. V dáli bývají vidět Orlické hory, za velmi dobré viditelnosti i Krkonoše.

Kolem rozhledny prochází naučná stezka Raškovické lomy, která vede i do bývalých kamenolomů, kde se těžil kámen na výrobu mlýnských kamenů.

Boika

Jedna z řady nově vybudovaných, nevšedně řešených rozhleden v pardubickém kraji byla slavnostně otevřena 20. května 2006.

Dřevěná stavba postavená v keltském duchu poskytuje pěkné výhledy na malebnou krajinu Železných hor, tolik oblíbenou mezi našimi malíři. Za dobré viditelnosti jsou vidět i Krkonoše či Orlické hory. Návštěvu rozhledny lze spojit s putováním po Keltské naučné stezce, která prochází mj. pradávným oppidem u Českých Lhotic.

Blaník

Při pohledu na tuto rozhlednu můžete mít pocit, že už jste ji někde viděli. Není divu, je jednou ze tří staveb inspirovaných husitskými válkami, stejně jako žamberská Rozálka a Hýlačka u Tábora.

:. Rozhledna Blaník. Foto: Czechtourism

První rozhlednu - 20 m vysokou dřevěnou věž - nechal na Blaníku postavit pražský kardinál Schönborn již r. 1895. Nynější stavba je vysoká bezmála 30 m a na vyhlídkový ochoz vede 112 schodů.

Odměnou za vynaloženou námahu je nádherný rozhled na pestrou mozaiku polí, luk a lesů Podblanicka.

Děčínský Sněžník

Vrchol mohutné stolové hory nedaleko Děčína krášlí již od roku 1863 pěkná kamenná rozhledna. Jeden z našich nejhezčích objektů tohoto typu původně jako rozhledna vůbec plánován nebyl. Byl postaven za účelem zemského vyměřování, které zde společně provádělo Sasko, Prusko a Rakousko-Uhersko.

Věž zakončená cimbuřím lemujícím vyhlídkovou plošinu je vytvarována z pískovce a měří 33 m. Otvírají se odsud nádherné výhledy na vrcholy Českého středohoří, Labské pískovce i na německou stranu.

Krásenský vrch

K tvarově nejzajímavějším rozhlednám u nás patří právě ta na Krásenském vrchu. Na její vrchol se dostanete po schodišti, které se spirálovitě vine okolo rozhledny.

:. Rozhledna Krásenský vrch. Foto: Czechtourism

Stavba probíhala v letech hospodářské krize 1933-1934, kdy na ní pracovalo několik nezaměstnaných. Pozemek a dřevo darovala obec, místní občané zdarma na svých povozech přiváželi stavební materiál. Slavnostního otevření se rozhledna dočkala 23. června 1935.

Z rozhledny jsou vidět Krušné hory, Doupovské hory, Slavkovský les a Tepelská vrchovina. Přesnější orientaci usnadňují precizně vyvedené keramické tabulky na vyhlídkové plošině ve výšce 25 m.

Petřínská rozhledna

Typická elegantní silueta, která neodmyslitelně patří k pražskému Petřínu, nápadně připomíná proslulou Eiffelovu věž v Paříži. Její vrcholek je ve stejné výšce nad mořem, jako je tomu u Eiffelovky.

Petřínská rozhledna byla postavena podle návrhu F. Prášila a J. Součka při příležitosti zemské jubilejní výstavy v r. 1891 a její stavba trvala pouhé čtyři měsíce.

Z vyhlídkové plošiny ve výšce 55 m se nabízí fantastické výhledy především na Prahu - k nezapomenutelným zážitkům patří pohled na Pražský hrad či "stověžaté" panorama, při dobrých podmínkách je však vidět třeba i Říp. Prostě pohled, který stojí za překonání 299 schodů.

Pípalka

Vrchol známého poutního místa Křemešník nedaleko Pelhřimova získal od roku 1993 novou dominantu.

Je jí 52 m vysoká ocelová konstrukce rozhledny Pípalka, ze které si - po vyšlápnutí 205 schodů - můžete prohlédnout jako na dlani nejen známý poutní kostel Nejsvětější Trojice, ale i pestrobarevnou mozaiku krajiny Českomoravské vrchoviny.

Při dobré viditelnosti lze spatřit i vzdálenější pohoří, jako např. Šumavu.

Praděd

Současná rozhledna na nejvyšším vrcholu Hrubého Jeseníku i celé Moravy nahradila v 70. letech původní kamennou předchůdkyni z r. 1912 nesoucí hrdý název Habsburská věž.

Telekomunikační věž s nezaměnitelnou siluetou, která má připomínat startující raketu, je vysoká 162 m, její vrchní část je nejvyšším bodem v České republice.

Vyhlídková plošina přístupná výtahem je ve výšce 80 m a nabízí ničím nerušený kruhový rozhled, za dobré viditelnosti můžete spatřit i Krkonoše nebo Tatry.