Kostel sv. Václava

V jeho středu, naproti stanici autobusu spatříme barokní kostel sv. Václava z let 1743-56. Je to dílo pravděpodobně školy Kiliána Dienzenhofera, upravené někdy na počátku 19. století. Je vyzdoben freskami s náměty ze života sv. Václava od Jana Václava Spitzera z roku 1756, rokokovým oltářem a sochami svatých od školy Ignáce Platzera z roku 1775.

Z nedalekého kostela a kláštera Skalka byla sem přenesena na obraz olejomalba Kající se Maří Magdalena od Petra Brandla z let 1693-94, sousoší Piety z dílny J. B. Brokofa z počátku 18. století a na terasu za kostelem několik soch.

Interiér byl doplněn obrazy Karla Škréty Svatá rodina a Svatý Servác. Ze Skalky rovněž pochází řezbářská díla Jana Jiřího Bendla Maří Magdalena a sochy čtyř poustevníků. Ctnost, Moudrost a Spící Alexis jsou z dílny J. B. Brokofa a byly umístěny na rampě za kostelem. Pod presbytáři se nachází rodinná hrobka z bílého mramoru založená Ignácem z Umwerthu, který financoval výstavbu kostela v roce 1756. Pseudorománská věž, vysoká 50 metrů byla postavena v roce 1867.

Na varhanách zde hrával i Jakub Jan Ryba a později Marie Wagnerová-Černá. Do roku 1756 stával na náměstí, v místech dnešního Městského úřadu dřevěný, později kamenný kostelík sv. Václava, původně z počátku 14. století, nahrazený stávajícím.

Zámek Engelů

Další historický objekt - zámek Engelů na okraji náměstí - vznikl po třech zásadních přestavbách z původní tvrze v 13. století na skále obklopené rybníkem a osadou Dubčany. Tvrz sloužila Přemyslovcům k ochraně obchodní Zlaté stezky z Bavor do Prahy, ale ještě za vlády posledních Přemyslovců byla přestavěna na lovecký hrádek, který později byl panovníky svěřován za zásluhy a úplatu šlechticům. Víme např. o Janu z Lestkova a pánech z Řepnic.

Od roku 1487 byl v držení Vratislavů z Mitrovic, kteří hrádek přestavěli v 16. století na renesanční zámek. Ten byl jako celé město Mníšek v roce 1639 Švédy, vedenými generálem Bannertem zcela vypleněn a zpustošen.

V roce 1655 kupuje levně Mníšek od Mitroviců belgický měšťan Servác Engel z Engelflussu, výrazně zbohatlý ve funkci císařského dodavatele usní pro Valdštejnovu armádu. Byl i odvážným obráncem Karlova mostu v boji o Staré Město, což se stalo dalším důvodem k udělení šlechtického titulu.

V průběhu let 1656-72 Engel na místě ruin mníšeckého zámku dal stavitelem Martinem Reinerem postavit rozsáhlý renesanční zámek se třemi věžemi a arkádou podle plánů architekta Carla Luragga s kaplí sv. Serváce v jedné z věží. Ta byla opatřena raně barokní štukovou výzdobou od Travelliho a nástěnnými malbami F. Harovnika.

Po vymření Engelů po meči v roce 1734 získali zámek páni z Unwerthu, po nich Pachtové z Rájova a Schirdingové. Zámek byl ještě upravován i v 18. století a v letech 1911 až 1913 restaurován architektem M. Blechou, při čemž se arkáda stala chodbou. Poslednímu majiteli baronu Kastovi byl zámek po druhé světové válce zabaven pro kolaboraci s nacisty a zestátněn.

Dlouhou dobu byl zde umístěn archív ministerstva vnitra a od roku 2000 patří ministerstvu kultury, které na opravy vyčlenilo 105 miliónů korun. V současné době není plně dokončena jeho rekonstrukce, takže od června 2006 je otevřen zatím jeden prohlídkový okruh včetně kaple sv. Serváce, ale počítá se s rozšířením prohlídek po dokončení oprav, a to i na zámecký park. Vybavení interiéru nábytkem není původní, dobře však zapadá do jeho atmosféry. 

Na náměstí F. X. Svobody je rovněž umístěn spisovatelův pomník od M. Zlatníkové. Vzpomínku zde věnujeme rovněž místní spisovatelce Marii Wagnerové-Černé, která na zdejší faře (čp. 38) napsala svůj nejlepší román Kája Mařík pod pseudonymem Felix Háj.

Lesem do Dobříše

Abychom si užili krásy a pohody zdejších lesů, vydáme se z náměstí po modrých značkách Dobříšskou ulicí nejprve po silnici, pak cestou mezi vilami, zahradami a novodobými honosnými stavbami k lesu. A les (kromě nedlouhého úseku v Chouzavé) opustíme až před Dobříší.

Cestou mineme rozcestí Pod zlatým vrchem, Pod kaplí a pokračujeme přes Chouzavou a rozcestí Za velkým rybníkem (zde pozor na značky!). Ta modrá stoupá rovně do kopce k rozcestí Na Bekovce. Asi 300 m za místem Na Větrníku přicházíme již k zástavbě Dobříše, kde se nalézá bývalý židovský hřbitov s nejstarší částí z doby před rokem 1650 (nejstarší náhrobek pochází z tohoto roku).

Největší a nejhodnotnější náhrobek je ale z roku 1742. Hřbitov je však uzavřen a jeho návštěva je možná po předchozí dohodě na tel. č. 607 575 563.

Další historické památky města Dobříše jako jsou zámek Colloredo-Mansfeldů, kostel Nejsvětější Trojice, hrádek Vargač, radnice, Kopáčkův dům, nebo historická lékárna, které se nacházejí v centru města, známe již z prohlídky města a zahrad pod názvem Do Dobříšského zámku. Proto od značek vedoucích městem odbočíme při nejbližší příležitosti na nádraží ČD (autobusová linka č. 449 z náměstí o víkendu nejezdí ve vhodnou dobu).