Jet z Liberce přes Chrastavu do Hrádku na Nisou a dál do Žitavy po silnici by bylo snadné, ale ne příliš zajímavé. Proto naše cesta povede přes lesy a podél řeky Nisy. Na jejím konci nás bude čekat lužická perla - cisterciácký klášter St. Marienthal. Dodnes se chlubí zakládací listinou z roku 1234, podepsanou českou královnou Kunhutou.

St. Marienthal - Údolí Panny Marie

Klášter patří k nejstarším ženským klášterům cisterciáckého řádu v Německu, existuje nepřetržitě už od roku 1234. Podnětem pro jeho založení měl být jakýsi mord úctyhodného křesťana a také slib, že za českou královnu a její rodinu se budou zdejší řeholnice navěky modlit. Byl postaven přesně podle pravidel sv. Benedikta, který hlásal, že mniši nemusí chodit venku, což by jejich duším stejně neprospívalo.

Nakonec klášter přežil husitské boje, reformace, kdy celý region přešel na evangelickou víru a z kláštera se měl stát dámský světský penzionát, přepadení Švédy v roce 1707, velký požár v roce 1683, povodeň, která zničila veškeré klášterní vybavení v roce 1897, 2. světovou válku, kdy měl být klášter na příkaz velení SS zbořen. Dnes se může pochlubit 773 lety nepřetržitého provozu.

Nejkrásnější pohled na celý komplex kláštera je z Křížové hory na jihozápadě niského údolí, na kterou vede křížová cesta z pískovcových staveb. Je zde i nejvýchodnější německá vinice.

Do areálu kláštera se vstupuje vnější branou. Cesta nás zavede přes další bránu na klášterní dvůr. Mineme budovu opatství, která je bydlištěm představené kláštera - abatyše. Opatství bylo pravděpodobně první klášterní stavbou ve 13. století.

Další důležitá budova je proboštství, bydliště probošta. "Probošt je kněz cisterciáckého řádu, který je zároveň knězem kláštera a zastupuje představenou kláštera při světských úlohách, např. při konferencích," říká sestra Hedvika, která provádí návštěvníky.

Dnes slouží proboštství jako ubytovna pro hosty, ale i klášterním kněžím. Po pravé straně mezi branami jsou domky zaměstnanců kláštera, na jižní straně pak narazíme na budovu starého zdejšího pivovaru. Tam se dnes bohužel už pivo nevaří, ale klášterní pivo nezmizelo a dostanete ho v lahvích v prodejně kláštera. Vaří se prostě jinde. Za pivovarem, přímo u jezu, se nachází bývalá vodní elektrárna. "Zásobovala klášter elektřinou od roku 1910 až do roku 1967," informuje sestra Hedvika.

Kostel a kaple

To hlavní, co přitahuje zájem turistů, je samozřejmě klášterní kostel z roku 1244, vymalovaný v červenobílém nazaretském slohu. Uprostřed prostranství před ním se pak tyčí kašna s pramenem Sv. Trojice.

"Sám klášter ve své současné podobě reprezentuje řadu stavebních období. Po požáru v roce 1683 dostal tvář českého baroka," říká sestra Hedvika.

Vnitřek kostela svou jednoduchostí však spíše připomíná románské stavby. Pestrobarevná okna s řadou církevních výjevů jsou úchvatná, stejně jako obří pískovcové sochy sv. Benedikta a jeho sestry Scholastiky či řada oltářů po obou stranách.

"Tady se návštěvníci mohou posadit, já jim vyprávím historii kostela. Je to oblíbená zastávka," říká sestra Hedvika a dodává, že kostel je otevřen denně od 7 do 19.30.

Druhou hlavní zastávkou je barokní kaple sv. Kříže a sv. Michala, která byla vysvěcena v roce 1756. Její dominantou je velký oltářní krucifix z roku 1515, jedna z nejstarších památek kláštera, která přečkala všechny katastrofy. Druhou je oltář sv. Michala, třetí pak fresky na stropní kopuli.

V kapli je pohřbena zpěvačka Henrietta Sontagová, přítelkyně Ludwiga van Beethovena a Johanna Wolfganga Goetha, která byla v první polovině 19. století hvězdou evropských i amerických scén.

Právě kaple je podle naší průvodkyně místem pozoruhodných setkán pro místní i cizí, pro klášter i svět'. Posadit a odpočinout si tu můžete i vy.

Putování na kolech v Jizerských horách kolem říčky Lužické Nisy má své zvláštní kouzlo. Navíc nás zavede na návštěvu k sousedům, do míst, kde se setkávají tři státy: Česko, Polsko a Německo.

Rady na cestu:
Auto Z Liberce do Žitavy lze jet autem. Přes Hrádek nad Nisou je to 26 km. Za Žitavou po silnici B99 (směr Görlitz), asi po 10 km odbočka doprava (žlutá šipka St. Marienthal) na velké parkoviště hned u silnice, odtud pěšky asi 1 km do kláštera.
Vlak Pravidelné spojení do Žitavy zajišťují vlaky z Liberce, cesta trvá přibližně 40 minut.
Klášter - stravování
Plná penze 18 eur, 540 Kč
Snídaně 5 eur, 150 Kč
Oběd 7 eur, 210 Kč
Večeře 6 eur, 180 Kč
Děti do 3 let zdarma
Děti do 12 let 50% sleva
Internet:
www.kloster-marienthal.de, www.kloster-service.de, www.ibz-marienthal.de