Alhambra, v překladu Červený hrad či zámek, majestátně se vypínající nad Granadou, vás vrátí o šest století zpátky, do časů, kdy se Kryštof Kolumbus teprve chystal na cestu do Indie, aby místo ní objevil Ameriku.

Na Červený hrad, sestávající ze tří hlavních prohlídkových částí, si určitě vyčleňte půl dne. Nelze jím jen projít, stojí za to se zastavit a ještě lépe posadit v zahradách, poslouchat slavíky a třeba si s nim zpívat a snít.

Zatímco do pevnosti Alcazaba ze 13. století nebo do paláce a zahrad Generalife se dostanete bez problémů, to nejkrásnější - paláce Nazaries - je dostupné nejobtížněji.

Pokud plánujete cestu dopředu, případně ve větší skupině, určitě je dobré si vstup rezervovat prostřednictvím internetu nebo telefonicky (viz. rady na cestu), jinak se do nich nemusíte vůbec dostat. Podle situace a stanoveném času návštěvy paláců Nazaries si rozvrhněte to ostatní.

Pevnost s vyhlídkou

Dokud nezačne pálit polední slunce, je dobré začít prohlídkou pevnosti Alcazaba. Na náměstí před ní vstoupíte Bránou vína, která dostala jméno podle velkých sklepů pod ní. Podstatná část pevnosti byla zbourána po vítězství katolických králů Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského v roce 1492.

Granadské království totiž bylo posledním maurským na území tehdy ještě nejednotného Španělska. Napoleon chtěl pevnost dokonce vyhodit do vzduchu. Procházka starým opevněním, z jehož vnitřní části zbyly jen základy, naznačující původní budovy, však stojí za to. Zejména výstup na 30 m vysokou Střeleckou věž s mohutným zvonem.

Odtud je krásná vyhlídka na Granadu a široký prstenec Sierry Nevady, obepínající rozlehlé údolí a Granadu. Pokud svítí slunce, rozhodně nezapomeňte na pokrývku hlavy, sluneční brýle a pití. Za necelé euro koupíte půllitrovou PET láhev vody ve stánku před pevností.

Paláce Nazaries

A teď rovnou do paláců Nazaries. Jsou skutečným skvostem. Pustí vás sem jen v čase, který máte na vstupence. Prohlídka s průvodcem, ale i bez něj, trvá asi půl hodiny, ale pokud jdete sami, můžete zůstat déle. V palácovém komplexu se totiž krásně "ztratíte".

Právě tady byste mohli potkat princeznu Šeherezádu nebo půvabnou Širín. V každém z paláců jsou nádherné plastické mozaiky, kterých je v jedné místnosti až pět tisíc, ale i známé arabské kachlové ornamenty. Nejcennější částí komplexu Casas Reales je palác Nasridovců, který je jedním z nejkrásnějších děl maurské architektury. Sály jsou nádherně zdobené, palác s krásnými arkádami, má také nádvoří s fontánami, umělými jezírky a vzácnými dřevinami, mezi nimiž převládá myrta.

Stavbu založil Jusuf I. a vnitřní výzdoba vznikla za Muhammada V. Rekonstrukce z doby Ferdinanda Aragonského však paláci rozhodně nepomohla. V následujícím paláci Mexuar, na němž je nejpozoruhodnější kazetový strop, sultán naslouchal prosbám poddaných, a to i křesťanských. Maurové totiž byli občas relativně tolerantní vůči křesťanům i židům.

Nádherné stropní malby zdobí Palác králů - Sala de los Reyes. Ve 40 m vysoké Torre de Camores - Kamorské věži, je honosná 18 m vysoká Síň vyslanců - Salón se Embajadores, jejíž kopule má nejhonosnější výzdobu z celého komplexu a najdete na ní osmnáct různých vzorů a výjev, představující sedm pater muslimského nebe. Pod klenbou byl umístěn sultánův trůn.

Symbolem maurského komplexu se stal Lví dvůr s kašnou, kterou podpírá dvanáct lvů, chrlících vodu, jedno z nejkrásnějších maurských uměleckých děl. Dvůr lemuje 124 mramorových, jemně zdobených sloupů. V Síni Abencerragů - Sala de los Abencerrajes měl velmož, jehož jméno nese, nechat zmasakrovat svoje nepřátele, které sem pozval na hostinu.

Síni dvou sester daly jméno dvě krásné mramorové desky na podlaze. Dvůr požehnání nebo též Jezerní dvůr - Patio de la Alberca má uprostřed 40 m dlouhé a 20 m široké umělé jezero plné zlatých a červených rybek. Procházku si pak můžete ještě vylepšit posezením v zahradách kolem paláců Nazaries. V celém komplexu lze natáčet a fotografovat bez poplatku.

Zahrady Generalife

Cestou z maurské pohádky stojí za prohlídku Palác Carlose V. Stavbu zahájil Michelangelův žák Pedro Machuca. Obě poschodí nad kruhovým nádvoří podpírá 32 masivních mramorových sloupů.

Palác je zdobený freskami a uvnitř najdete Muzeum výtvarného umění. S palácem sousedí kostel Iglesia de Santa Maria.

Příjemnou procházkou kolem starého opevnění se dostanete na nenápadnou, ale dobře značenou křižovatku cest.

Když odbočíte vlevo, dojedete k letnímu sídlu emírů, Paláci Generalife s nádherným bludištěm zahrad, rozdělených na Horní a Dolní, kde krásně voní růže i spousta exotických rostlin, zurčí potůčky a fontány a lesknou se jezírka.

V Generalife najdete i příjemný stín a posezení. Z paláce je pak krásný výhled na Alhambru, staré maurské opevnění na okraji města a klášter Monastirio de la Cartuja, který založil v 16. století křesťanský válečník El Gran Capitán.