Teprve když začnete knihou listovat, uvědomíte si, kolik zajímavých míst na soutocích řek leží, a pochopíte, že to vůbec není náhoda. Podél řek odnepaměti vedly obchodní cesty a tam, kde se řeky stékaly, se nacházely křižovatky těchto cest.

Právě tam se také často vyskytují stopy po nejstarších z lidských sídlišť. Z našich měst jsou to např. České Budějovice, Plzeň, Mělník, Hradec Králové, Olomouc. Je spíše výjimkou, když u většího soutoku není obec s hluboko sahajícími dějinami.

Místa, kde si - obrazně řečeno - můžete namočit levou ruku do jedné a pravou do druhé řeky, jsou často nepříliš snadno dostupná a jejich dosažení je mnohdy spojeno s několikahodinovým výletem. Takový výlet většinou nebývá samoúčelný, protože v příslušné kapitole se dozvíte, co ještě zajímavého můžete vidět v blízkém okolí.

Tvář soutoků, resp. řek, které se v určitém bodě scházejí, se ustavičně mění. Jednu podobu mají v zimě, zvláště v zasněžené krajině, jinou za jarního tání, nebo v pozdním jaru, kdy se všechno kolem zelená a kvete. Jinak vypadají řeky, zvláště ty menší, po několika měsících sucha.

Při čtení jednotlivých kapitol knihy Víta Ryšánka si člověk uvědomí, kolik zajímavostí je spojeno s tak "obyčejnými" místy, jakými jsou soutoky řek.