"Původně šlo o palác vévodů opavských, což byla levobočná větev Přemyslovců," vysvětluje historička Jiřina Chrastilová. "Zdá se, že už tito pánové se věnovali alchymii." Při procházce tajemným domem, jehož zdi mají paměť, se v jihozápadním nárožním arkýři setkáme s různými alchymistickými symboly. V přízemí najdeme vzácnou výzdobu, například kresby bájného ptáka Fénixe nebo planet Sluneční soustavy.

Jiráskova pověst

Ve druhém patře restaurátor Jindřich Růžička ukazuje na místo, kde chybí původní omítka a s úsměvem říká: "Tady mohla vzniknout díra ve stropě. Ovšem je to v prostoru styku dvou kupolí. Pokud odsud někdo vyletěl ven, určitě nemohl svištět přímo, ale kopal kolem sebe nohama."

Naráží tak na jednu z pražských pověstí, kterou zaznamenal Alois Jirásek nebo Adolf Wenig. Podle ní zde doktor Faust upsal svou duši ďáblu a ten ho po čase odnesl do pekla. Protože se hříšník vzpouzel, vyletěl s ním čert stropem. Podobně dopadl jeden student. Podle legendy začal v touze po bohatství vyvolávat duchy a skončil také v pekle.

Tolik o pověstech vztahujících se ke starému paláci. Říká se, že příčinou mnoha strašidelných historek o podivínských majitelích domu a smlouvě s čertem, byli často skuteční obyvatelé paláce.

Žil zde alchymista

Na konci 16. století objekt koupil alchymista císaře Rudolfa II. Edward Kelley, který zde provozoval záhadné pokusy. Ir Kelley si mohl dům pořídit díky tomu, že se oženil s bohatou anglickou vdovou. "Ta měla dceru básnířku Alžbětu Vestonii. Hovořilo se o ní jako o ženském Ovidiovi a byla nesmírně populární. Se svým otčímem velmi dobře vycházela," upozorňuje na zajímavou souvislost Jiřina Chrastilová. Když alchymistu kvůli podvodům uvěznili na Křivoklátě, usilovala nevlastní dcera o jeho propuštění.

Polínko do "tajemného ohně" přiložil i další z majitelů domu. Palác totiž v 18. století koupili Mladotové ze Solopysk. "Dva z nich, Ferdinand a Josef, byli zřejmě posledními obyvateli, kteří se věnovali "velkému dílu", jak říkají alchymisté," vysvětluje historička Chrastilová. Pražané s podivem sledovali, jak se Ferdinand zabývá chemickými a fyzikálními pokusy.

Bez zajímavosti není ani současnost Faustova domu. Dnes ho využívá Všeobecná fakultní nemocnice a První lékařská fakulta UK. V Akademickém klubu najdeme tzv. křeslo pro Fausta. Více se dozvíte na internetové adrese www.rozhlas.cz/regiony.