Vyjma interiérů zámku v Telči se jedná o památky celoročně přístupné. A proto není jediný důvod, proč si jejich návštěvou nezpříjemnit například i zimu, která zůstala chudá na sníh.

Soubor třebíčských památek UNESCO, Židovského města se hřbitovem a baziliky sv. Prokopa, je z vysočinské trojice skvostů na světovém výsluní nejkratší dobu. Zápis na prestižní seznam tu oslavovali teprve v roce 2003.

Jedním z pilířů argumentace, která třebíčské patrioty dovedla k úspěchu, bylo těsné sousedství křesťanské baziliky s židovským ghettem. Krásná idea bezkonfliktního spolunažívání dvou rozkmotřených náboženství má význam i pro dnešní turisty: významně jim spoří kroky.

Procházku třebíčským souborem UNESCO je nejlépe začít v sousedství baziliky svatého Prokopa, v zámku. Původní benediktinské opatství, založené roku 1101 moravskými Přemyslovci, bylo postupně významným náboženským, kulturním i hospodářským centrem a také vojenskou pevností.

Zaujme bazilika v románském slohu s gotickými prvky

Úpadek, započatý husitskými válkami, dovršilo dobytí uherskými vojsky v roce 1468. Poté církev o panství přišla a od 16. století přestavěli Valdštejnové klášter postupně na zámek. V něm dnes sídlí Muzeum Vysočiny s expozicemi lidových betlémů, vltavínů, dýmek a dalších regionálních zajímavostí.

Bazilika sv. Prokopa je tedy opatským chrámem, který se budoval od první poloviny 13. století ke slávě Panny Marie. Svatého Prokopa dostal do vínku až při druhém svěcení v roce 1731, kdy ho po dvou stoletích světského využívání a šestileté obnově zachránil stavitel František Maxmilián Kaňka.

Objekt v románském slohu s gotickými prvky, který patří ke skvostům středověkého stavitelství, totiž při obléhání Třebíče vojsky Matyáše Korvína utrpěl stejně jako celý klášter.

Dnes na něm obdivujeme zejména chrámovou předsíň s portálem nazývaným Rajská brána, románskou rozetu připomínající desetidílné okno katedrály v Remeši, nádherný interiér se skvostnou akustikou, opatskou kapli s raně gotickými malbami, světově ojedinělou tzv. trpasličí galerii či tajuplnou kryptu. Vstup do židovského ghetta dělí od baziliky doslova pár desítek metrů, přičemž příjemným zjištěním je fakt, že i ten kousek vede z kopce.

V Třebíči byla významná židovská komunita

Židovská čtvrť v Třebíči je mimořádně zachovalým dokladem židovské kultury na Moravě a dosud také jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, samostatně zapsanou na seznamu UNESCO. Návštěvníka obklopí tajemná atmosféra křivolakých uliček, temných zákoutí a klenutých průchodů, v nichž jen čekáte, kdy se vynoří podmračená postava v klobouku, s dlouhými vousy a pejzy.

Původní obyvatelé však již v Třebíči nežijí, a proto také zdejší radnice, rabinát, nemocnice, chudobinec nebo škola neslouží svému účelu. Prohlédnout si je ale můžete, stejně jako několik samostatně památkově chráněných domů, někdejší Subakovu koželužnu a obě synagogy - Přední i Zadní.

Pokud vás ještě nebolí nohy a není vám zrovna zima, můžete ještě vyběhnout na židovský hřbitov. Se čtvrtí ho spojuje vozová cesta, vystavěná roku 1886. Pokud se rádi kocháte pohledem, právě odsud se vám naskytne neopakovatelný výhled na baziliku sv. Prokopa přes střechy domů ghetta.

Vedle kované brány, jíž se vchází na židovský hřbitov, stojí obřadní síň z roku 1903 s kompletně dochovaným exteriérem i interiérem, v němž zaujme mj. i bohatě zdobené porcelánové rituální umyvadlo - kior.

Sám židovský hřbitov byl založen za městem ve svahu nad Týnským potokem zřejmě na počátku 17. století. V roce 1888 byl rozšířen o novou část. Svou rozlohou takřka dvanácti tisíc čtverečních metrů patří k největším v Česku. Na ploše pohřebiště, ohrazeného masivní kamennou zdí, se prý nalézá téměř 3000 náhrobků.