Hlavní obsah

Procházka Prahou císaře Karla

Ve druhé polovině 14. století se Praha stala významným politickým, obchodním a uměleckým centrem tehdejší Evropy. Tradiční sídlo českých králů se prakticky přes noc proměnilo díky velkorysým darům posledních Lucemburků v živé velkoměsto, v němž se střetávaly nejrůznější kultury a náboženství.

Článek

Karel IV. vytvořil z Prahy hrdou rezidenci nejmocnějšího křesťanského vladaře na kontinentu, město, které se svým duchovním bohatstvím vyrovnávalo "věčnému městu" Římu. Do doby "otce vlasti", ve které se na dlouhá léta dopředu rodila budoucí sláva našeho hlavního města, se vracíme právě dnes pomyslnou procházkou po stopách slavného císaře.

Praha centrem říše

Císař Karel IV. ovlivnil osud české země i celé střední Evropy. Praha se díky němu stala politickým centrem a sídlem vzdělanosti. Roku 1356 upravil vztah českého státu k říši zlatou bulou, která mimo jiné stanovovala právo svobodné volby českého krále pro případ, že by panovnický rod vymřel.

Karel také založil novou státní instituci, země Koruny české. Ta byla nadřazena českému králi i stavovské obci. Jeho zásluhou vznikla roku 1348 v Praze první univerzita ve střední Evropě, Karlova univerzita. Dovedl svým vladařským uměním hospodářství českých zemí k prosperitě.

Otec vlasti i "matky měst"

Rok 1348 byl, co se týká Karlovy aktivity, velice plodným. Vydal důležité listiny, založil mnoho institucí a dal postavit významné stavby. 7. dubna 1348 založil Pražské vysoké učení. Tím se Praha stala evropským centrem vzdělanosti a předlohou se jí staly univerzity italské a francouzské. 8. března 1348 začal Karel IV. zakládat Nové Město pražské, jehož centrem se stalo dnešní Karlovo náměstí.

Na Pražském hradě došlo jeho zásluhou k obnovení královského paláce a k dalším stavebním pracím na Svatovítské katedrále a kapli sv. Václava. Vedoucím staveb se stal po smrti Matyáše z Arrasu slavný stavitel a sochař Petr Parléř. Karel nechal postavit novou královskou hrobku a do ní převézt ostatky českých králů a církevních hodnostářů.

Dřevěný Juditin most, který spojoval Staré a menší město pražské, nahradil kamenný, na jehož obou koncích jsou věže. Protože v době hladomoru nebyla pro lidi práce, nechal Karel IV. postavit tzv. hladovou zeď na Petříně, a tím zajistil nové pracovní příležitosti.

Krok za krokem

Prahou císaře Karla i její pozdější historií ovšem můžeme procházet i s netradičním pohledem na jinak známá místa. Jak říká unitářský pastor ThDr. Jan Schwarz, Praha je místem, kde můžeme vstoupit do jiného světa. Je prahem do světa neviditelného, takového, který můžeme vnímat pouze svým vnitřním zrakem. I taková tedy může být sváteční procházka Prahou, místem, které v sobě ukrývá prastarou mystiku, na niž zvou regionální stanice Českého rozhlasu v rámci cyklu Česko - země neznámá tuto neděli.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám