Jde v podstatě o lanové překážkové dráhy, v nichž lze dovádět i zkoušet vlastní síly. Atrakce je určena skupinkám zájemců, pro které instruktoři připraví překážkovou dráhu a celý program. Ještě před šesti lety měli milovníci výšek k dispozici jediné centrum v Olomouci, které postavili vysokoškolští studenti, dnes už mají snad v každém kraji nejméně jedno, i když třeba nepříliš velké.

Lanová centra zažívají v Česku nebývalý boom: v Janské u Děčína vyrostlo dokonce nejvyšší lanové centrum v Evropě postavené na dřevěných sloupech, jehož součástí je kromě obří houpačky i osmnáctimetrová věž s plošinou. Zájemci se z ní mohou sklouznout a letět zavěšení na karabině 140 metrů až padesátikilometrovou rychlostí. Letos na jaře otevřeli areál s lanovými překážkami v Plzni-Doudlevcích, stavbu plánují také v Českých Budějovicích a Mikulově.

V listopadu rukavice a čepice

Areály s vysokými dřevěnými kůly a provazišti stojí sice jen pod širým nebem, ale otevřeno mívají zpravidla po celý rok, a tak pokud neprší od rána do noci, nesněží a nemrzne, můžete si v některém z nich objednat instruktora a vyrazit třeba i tento víkend za novým zážitkem. Nejvhodnější ale bude vzít si zároveň teplé oblečení o více vrstvách, čepice a pevnější rukavice.

Doporučuje se přijít ve skupině nejméně čtyř lidí, ale větším partám se nikde bránit nebudou. "Jsme schopni připravit program až pro skupinu sta lidí," říká šéf lanového centra v Praze-Libni Jan Handrejch, který zároveň vede tým instruktorů. Někam můžete přijít i sami, v Libni byste měli být nejméně dva. Ale jak upozorňují provozovatelé - čím víc lidí ve skupině, tím víc zábavy. Od jara tu mívají tak sto lidí denně, ale ani v listopadu není výjimka, když jich tu potkáte o víkendu třeba třicet nebo padesát.

Na lanové překážky smějí děti starší deseti let, lidé vyšší než 140-150 centimetrů a s váhou menší než 120-130 kilogramů. Pokud tedy splňujete tyto základní podmínky, jste navíc zdraví, svéprávní, netrpíte závratěmi a včas vyplivnete bonbón, instruktor vás po krátkém rozcvičení a rozhýbání na nízkých překážkách naučí, jak se jistit ve výšce sami či s přáteli navzájem.

Horolezeckou výbavu shánět předem nemusíte, půjčí vám ji na místě. "Zvláštní výbava pro lezení na našich překážkách není potřeba, stačí mít jakékoli pevné sportovní boty, v létě třeba i sandály, pokud dobře drží na nohách," ujišťuje Handrejch. Atraktivní sportovní zábava nevyjde draho - v průměru stojí dvouhodinový program orientačně 100 až 200 korun pro jednoho.

Než instruktoři pustí zájemce na ty atrakce, kvůli nimž se do lanových center chodí, natrénují si nejdřív zvládání těch malých, které nejsou výš než metr nad zemí. Procvičí si přitom sílu, obratnost i mozek: překážky nutí člověka přemýšlet a některé i spolupracovat, protože různé speciality se dají zvládnout jen ve dvou, nebo dokonce ve větších skupinách.

Vysoké překážky se využívají ale i k výcviku policistů, záchranářů a hasičů. Lanová centra slouží také pro různé skupinové iniciativní a strategické hry, při kterých se lidé učí komunikaci. Lanové dráhy, skoky nebo klouzačky napnuté buď mezi stromy, nebo na kůlech, využívají i firmy, které chtějí zaměstnancům připravit zábavný program a přitom z nich vytvořit tým. V Česku není sice teambuilding ještě tak oblíbený jako v zahraničí, přesto jsou instruktoři velkých lanových center schopni připravit nejen speciální programy, ale třeba i postavit mobilní lanové centrum v místě, které si firma určí.