Článek
Pod pojmem vesnická zahrada se každému může vybavit jiná představa, jiné emoce. Pro někoho znamená krásné vzpomínky na dětství, na velký sad s ovocnými stromy a nespočet zákoutí pro podnikání dětských her plných dobrodružství. Pro jiného nevoní jen romantikou, ale také povinnostmi a prací.
Vesnickou zahradu vnímáme jako prostor u staršího domu, statku, srubu nebo chalupy či chaty. Při nejlepší snaze těžko vznikne vesnická zahrada v místě zcela nového satelitního bloku, byť by byl vystavěný na vesnici.
Opravdová vesnická zahrada snese nové myšlení, ale nutně potřebuje staré věci. Jsou to právě staré věci , které jí dodávají určité kouzlo. A ze všech starých „věcí“ jsou nejcennější staré stromy . Ty se nedají ani koupit, ani nahradit něčím jiným. Proto by se zejména ve vztahu ke starým stromům mělo při případné rekonstrukci zahrady postupovat velmi citlivě - neuváženě pokácené stromy nelze na zahradu nijak vrátit. Od nich ať se odvíjejí další plány.
Dalším typickým rysem vesnických zahrad je používání rostlin, které ve vesnickém prostředí budou vypadat přirozeně. O některých rostlinách jsme si zvykli říkat, že jsou to květiny našich babiček. V žádném případě to však neznamená, že jsou to původní rostliny, které obývají naše háje a lesy.
Naopak, většina těchto rostlin pochází ze vzdálených míst. Dostaly se k nám však již poměrně dávno a zdomácněly natolik, že je vnímáme jako přirozenou součást naších domovů. Jsou to třeba pivoňky, plaménky, tulipány nebo jiřinky. Do vesnické zahrady se tyto druhy mimořádně hodí. Sortiment trvalek a dřevin je pro náladu vesnické zahrady poměrně velmi bohatý. Při citlivém přístupu jich můžeme použít opravdu velké množství.
Pokud ovšem chceme zachovat čistý vesnický styl, budeme si muset na některé rostliny nechat zajít chuť. Čím exotičtější vzhled bude mít naše vyvolená rostlina, tím složitější bude najít pro ni na vesnické zahradě přiměřené místo. Třeba statná palma před bránou starého hospodářského stavení by asi nevyzněla příliš důvěryhodně, stejně jako modrý bazén na jeho dvorku.
Dalším typickým rysem vesnické zahrady je prolínání dekoračního efektu s hospodářským posláním. Ne že by nemohla být vesnická zahrada jenom čistě odpočinková, ale většinou to tak na vesnicích bývá, že se všude něco pěstuje a chová. Neznamená to však, že průvodním jevem správné vesnické zahradu musí být nutně nepořádek, bláto a chaos. Pěstování ovoce a zeleniny lze zařídit tak, aby i tyto části zahrady působily útulně. Rovněž chovatelské aktivity mohou dobře zapadat do jejího koloritu.
Dojem ze zahrady z velké části tvoří zejména rostliny, ale nejsou tím jediným, co je důležité. Stejně tak důležité jsou i různé stavební prvky nebo dekorační materiály. Při zakládání zahrady, nebo při její rekonstrukci je vždy prospěšné vědět, jakým stylem se má zahrada v následujícím období vyvíjet. Staré vesnické zahrady to mají v tomto ohledu snadné, vznikly dávno, takže jejich vzhled nese stopy minulosti.
Pozornost však musíme věnovat zahradám, které u chalup a statků zakládáme nově. Někdy to může být docela těžké nepodlehnout pestré nabídce prodejen a pořizovat si na zahradu jenom předměty, které jsou stylově přijatelné. Zejména v zahraničí, ale poslední dobou i u nás se už objevují různé zahradnické doplňky vyrobené v retro stylu. To svědčí o tom, že vesnická zahrada se znovu „probouzí“ a že kromě rekonstrukcí zahrad starých, budou na venkově vznikat i nové zahrady s atmosférou starých časů.
