Hlavní obsah

Trvalková zahrada s anglickými růžemi

Novinky, Radka Borovičková, časopis Domov

Mít trvalkovou zahradu je krása, ale také je tu hodně práce s údržbou. Manželům Chalupovým z Hulína u Kroměříže to nevadí – mají rádi pestrost a výjimečnou atmosféru, kterou trvalková zahrada nabízí.

Článek

Milují také růže, zejména anglické. „Nejen že zahradu nádherně provoní, ale dodají jí i romantiku staroanglické zahrady,“ usmívá se paní Cha­lupová. Zahrada je výsledkem sedmileté práce, pokusů, omylů a píle obou manželů.

„Vyžádá přibližně šest hodin každodenní práce: hlavně se pořád musí plít a pro­trhá­vat. To víte, pečovat o trvalky a vlastnit zah­radu v anglickém stylu je hodně pracné,“ usmívá se majitelka. „O trvalkové záhony je totiž třeba se starat od jara až do podzimu. Péče začíná jarním odstraněním zaschlých či zmrzlých částí a v prvních letech nakypřením půdy. V průběhu léta je třeba pravidelně plít, zalévat a hnojit, na podzim od­stranit odumřelé části rostlin a zazimovat choulostivější druhy. Odměnou je stále kvetoucí zahrada.“

INSPIRACE ANGLICKÝMI ZAHRADAMI

Náš rovinatý pozemek byl pro vybudování interesantní zahrady tak trochu handicapem, shodují se majitelé. „Nám šlo o to, mít hezký výhled, pocit prostoru, ale přitom i vzrostlejší dřeviny. O zahradničení jsme nevěděli skoro nic, ale líbil se nám styl anglických zahrad i jejich drobná architektura vytvářející zákoutí pro posezení a meditaci.“ Zahradu proto majitelé vybavili množstvím drobných i větších stavebních detailů – je tu altán, terasy, pergola zajímavě působí vyvýšené záhony před domem.

„Důležité pro nás bylo, abychom tu měli vodu: naše jezírko není jen na koukání, ale také se v něm koupeme. Skáče se do něj rovnou z plata před altánem. Třetím prvkem, bez něhož bychom se tu neobešli, jsou velké balvany.

MÍSTO JEHLIČNANŮ TRVALKY

Původně to měla být standardní zahrada podle příruček a založená profesionálním zahradníkem s důrazem na výsadbu konifer… Ale v této podobě se majitelům líbila čím dál méně – všude jehličí, nikde žádné květy. „Postupně jsme začali dřeviny omezovat a jinde naopak sesazovat,“ komentuje vývoj zahrady majitelka.

„Usoudili jsme, že je to naše zahrada, my v ní budeme žít a architektům jsme další části výsadby už nezadali. Podle jejich návrhu zůstala jen jehličnanová kostra. Je pravda, že jsme při tvorbě zahrady postupovali laicky, takže jsme občas něco sesadili moc blízko k sobě a pak to museli přesazovat, ale máme výsledek podle našich představ. Asi nikdy nebudeme hotoví, pořád ještě budujeme a upravujeme. Někde se něco moc rozroste, jinde nás jiná část omrzí a chceme ji ozvláštnit něčím novým. Co vykopeme, uložíme dozadu na kousek volné půdy a pře­bytky rozbujelých trvalek nabízíme známým.“

PERGOLA JAKO DOMINANTA

Pojďte se projít celou rozlehlou zahradou, která má rovinatý charakter. K domu přicházíte po dlážděné cestičce, podél níž se táhne vyvýšený „záhon“ obklopený asi půlmetrovou zídkou. Podrost tvoří různé letničky a fuch­sie, z něj se vynořují v pravidelných odstupech kmeny mladých katalp s koru­nami pečlivě kulatě zastřiženými. Když se před domem pokocháte několika květináči s květinami i dřevinami, můžete si vybrat: doprava ne­bo doleva? Pojďte nejprve do­prava. Sestoupíte po čtyřech schůdcích a ocit­ne­te se na trávníku, kterému dominuje kvetoucí kruhová pergola, stojící ve středu trávníkové plochy. Snad ani v kroměříž­ských zámeckých zahradách tak hezkou nemají.

Kovovou konstrukci popínají nejen růže, ale i vistárie. V záplavě zeleně se nechce věřit, že před dvěma roky růže vymrzly až ke kořenům. Pergolu obklopují vějířovitě tvarované záhony s výsadbou různě barevných růží, latnatých hortenzií a jiřin. V této části zahrady zbylo ze starých časů několik ovocných stromů, najde se tu u zad­ního plotu místo i na nějaké to rajče, na „od­kladiště“ dřevin určených na rozdávání, kompost a další důležitosti. Okraj podél před­ního plotu a u domu lemují záhony s ne­pravidelně meandrovitým okrajem.

Přestože jsou posety kameny různých velikostí, nenajdete tu klasické skalničky, ke kterým se člověk musí ohýbat až k zemi. Místo nich si s balvany a oblázky docela dobře rozumějí růže, kontryhely, hledíky, levandule, traviny i drobné keře. A za nimi těsně podél plotu stíní zahradu před zvědavci opona vysokých jehličnanů.

JEZÍRKO S PLAVÍNY

Pokud se protáhnete úzkým pruhem zeleně za domem, vstoupíte do středomořské oázy uprostřed Moravy. Terasa, pergola i skalka nesou snad všechno, co v medi­te­ránní oblasti roste. Na terase celé léto kvetou stromkové bougainvilie.

„Jen je musím pravidelně sestříhávat, aby držely tvar,“ komentuje majitelka. Vedle nich se vyjímají olivovníky, které Chalu­po­vým dokonce už i kvetly. Pergolu na terase domu popínají plaménky – majitelé ji ozvláštnili i vinnou révou. Kvetou tu iberky, rozmarýn, šalvěje i levandule a na květy usedají motýli i zlatohlávci.

Vydejte se podél další stěny domu. Čeká tu překvapení: jezírko s vysokou sypanou hrází a altánem s japonskými prvky. Ploštice bruslařky se prohánějí mezi kvetoucími lekníny i kolem žlutých květů plavínu – ten v běžných jezírkách uvidíte jen zřídka. Altán pod sebou ukrývá filtry, odkalovací čerpadla a další technické složitosti.

Kolem jezírka bují okrasné vrby, plamének horský a vysoký smrk, který ještě sázeli rodiče pana Chalupy. V podrostu se pak uplatňují orlíčky, mateřídoušky, rozchodníky, oregano. Šantu kočičí zbožňuje domácí kocour. Jezírko lemují i voděnky, hosty, eupatorium, kontryhel, sibiřské kosatce a kakosty.

POSEZENÍ U VELRYBY

Vysoko nad hladinu se dostanete i tak, že na pobídku majitelů vyšplháte na obří balvan, kterému se říká „velryba“. Je z něj dobře vidět na hejna perlínů a karásků. Nu, a jste v přední části zahrady, s do­mem po levé ruce. Můžete posedět na lavičce, kochat se vzrostlými stromy nebo si povídat s paní domu o tom, že růžové dřevité pivoňky měly letos dvaceticentimetrové květy. Úžasný pohled je na dům přes vysoký balvan doplněný statným keřem anglických růží. Pan Chalupa přidává historku o tom, jak zjistil, že z jednoho dovezeného balvanu čouhají dráty: „Přijel pyrotechnik a naštěstí zjistil, že je to stará, už neúčinná nálož.

„Trávník nám sice zakládala odborná firma včetně vhodného substrátu a auto­ma­tických závlah, ale když tu udeří sucha, musíme i dvě hodiny kropit. „Původně tu rodiče měli užitkovou zahradu,“ vzpomíná paní Chalupová. „Pěstovaly se tu brambory, řepa, kukuřice a ohromné záhony jahod. Rostl tu i starý ovocný sad.“

ROZMÍSTĚNÍ TRVALEK

Podle paní Chlupové to závisí na umístění záhonu a jejich výšce. V okrajových záhonech a vzadu se umisťují nejvyšší rostliny, nízké naopak v popředí. V prostorově komponovaných záhonech najdete vysoké druhy umístěné centrálně a drobné po vnějších okrajích. „Řídili jsme se pravidlem, že zahrady s neformální scenérií vyžadují nepravidelné, zakřivené tvary a volnější přístup k vý­sadbě. Je to tak i velmi přirozené…“

Dodejme jen, že velikost záhonů by měla odpovídat měřítku zahrady. Při komponování druhů do výsadby je nutné myslet na dostatečný prostor mezi jednotlivými rostlinami, aby se mohly časem rozrůst.

„Práce je na naší zahradě dost, ale zase je to jen naše dílo a máme radost z toho, jak vzkvétá. Je tu koupání, odpočinek, spousta květin a zbyly tu i ovocné stromy z minula, takže co chtít víc?“

Reklama

Související články

Keře mezi trvalkami

Není váš trvalkový záhon poněkud jednotvárný? Zasaďte mezi ně vhodný keř a získáte tak potřebnou dominantu.

Jarní kúra pro růže

Jarní kúra je nastartuje a dodá sílu do následující sezony. Potřebují zkontrolovat, odhrnout, ořezat a přihnojit.

Výběr článků

Načítám