Tipy, jak si vylepšit a zkrášlit zahrádku

Stromy jsou po staletí symbolem bezpečí a jistoty, a je-li to jen trochu možné, měly by být součástí každé zahrádky. Dodávají jí hodnotu, pocit stability a klidu. Venkovnímu prostoru dominují svou výškou a strukturou, obohacují ho o zvuk, barvy listů, květů, plodů a borky.

Říká se, že nejlepší doba pro výsadbu stromu byla před dvaceti lety, druhá nejlepší je teď. Není to nic těžkého. Důležité je vybrat správný druh na správné místo a vědět, do jaké velikosti vyroste, aby nás ze zahrádky časem nevystěhoval.

Jestliže máme oblíbenou barvu, měli bychom jí dát šanci prosadit se. Na zahradě se pak budeme cítit mnohem příjemněji. Nikdy ji však do stejné barvy „neoblékáme“ celou, protože by nám zevšedněla.

Raději vytvoříme opakující se ostrůvky anebo jeden záhon s rozličnými odstíny a tvary, podobně jako na snímku, kde půdopokryvné kakosty spolu s kulatým květenstvím okrasného česneku a závěsem voňavých růží splývají do harmonického celku.

Sbírku květináčů s milými a nenáročnými rostlinami, jako jsou netřesky, drobné traviny nebo veselé a barevné violky, nenecháme zastrčenou někde v koutě, ale vystavíme ji pěkně očím. Třeba na dřevěných schůdcích hned vedle domovních dveří, na stolku na terase, na širokém parapetu nebo zdi.

Pěkná galerie vznikne také ze zvláštních kamenů, dekorativních nádob či starobylého náčiní po dědečkovi. Vkusně a nápaditě uspořádaná výstavka překvapí návštěvníky zahrady stejně jako zajímavá zahradní plastika.

Drobné zahradní stavby, garáž, kůlna, dokonce i bouda pro pejsky získají zcela jiný ráz, když je do přírody začleníme pomocí střechy s odolnou zelení. K méně náročným řešením patří střecha s 6 až 20 cm vysokou vrstvou půdy, na které se daří nízkým suchomilným rozchodníkům, lomikamenům a netřeskům se sukulentními listy, ale také dobromysli či mateřídoušce, které výborně odolávají slunci, vysokým teplotám a větru. Vždy je ale nutné dodržet nosnost střechy a skladbu spodních vrstev ochranných materiálů!

Zelený pruh trávníku nebo pěšina s drcenou kůrou vypadají pěkně, ale častým sešlapáváním trpí.

Pro frekventované zahradní cesty proto volíme pevný, trvanlivý materiál.

Kromě finančně a stavebně náročnější dlažby se v různých barvách a velikostech nabízí sypaný kačírek a štěrk.

Vrstva by měla být dostatečně vysoká a udusaná, aby neprosvítala holá zem. Kdyby se cesta zdála příliš jednotvárná, vyskládáme do ní obrazce z dlažebních kostek a ohraničíme ji dekorativními obrubníky.

Stěna garáže s oprýskanou omítkou nebo ošklivá betonová zeď potřebuje kamufláž, aby nekazila vzhled celé zahrádce. Řešením může být nový nátěr nebo mříž s popínavkami. Ovšem nabízí se i neotřelý způsob, jak využít dřevo z pokáceného stromu.

Polínka naskládáme těsně ke stěně a zajistíme kovovými pásky nebo dlouhými větvemi. Vznikne tak přirozená kulisa pro rostliny a ráj pro užitečné živočichy. Hřejivé odstíny dřeva časem získají elegantní šedavou patinu.