Článek
Dobře působí, pokud zahradě dominují vzrostlejší druhy rostlin, především palmy - například žumara nízká, datlovník kanárský, konopná nebo horská palma, ale také oleandr či vzrostlá smokvoň. Vedle nich se mohou uplatnit i fíkusy, strelície, ananasovníky, banánovníky, dracény, dračinky drobnolisté a popínavé filodendrony.
Tyto druhy lze doplnit stálezelenými keři, jako je aukuba japonská, myrta obecná či některým druhem eukalyptu. Sytou zeleň stálezelených rostlin výborně doplní barevně olistěné krotony. V roli podrostového patra sáhněte po toulitce, pepřinci, orchidejích, broméliích, pro ozvláštnění i po některé masožravé rostlině. Zahradu lze doplnit i vlhkomilnou pokojovou zelení jako je maranta, alokázie, kalatea či šáchor. Iluzi pralesa dokreslí kapradina parožnatka.
Počet a druhové zastoupení rostlin na zimní zahradě mohou rozhojnit i rostliny severního Středomoří, které v létě bydlí na zahradě či terase - například akácie, azalky, blahočety, citrusy, gardénie, gerbery, jasmíny a některé druhy bambusů.
Vhodné rostliny
Citroník ( Citrus )
V zimní zahradě by neměly chybět citrusy. Vytvářejí v ní typickou středomořskou atmosféru, okouzlují bílými a voňavými kvítky – oranžové a žluté plody rozjasní interiér.
Zálivka: V období růstu a květu zalévat hojně, ale nepřemokřit, v chladnu zalévat velmi střídmě.
Stanoviště: Po celý rok slunné, teplé a vzdušné, na jaře a v létě je nutné chránit je před prudkým poledním sluncem.
Hnojení: V období růstu (od dubna do počátku října) dobře přihnojit jednou za týden. V zimních měsících nehnojit, rostlina odpočívá.
Péče: V létě rosit měkkou vodou, aby se zvýšila vlhkost vzduchu.
Mučenka ( Passiflora )
Jde o stálezelené, popínavé rostliny. Jsou vhodné k ozelenění stěn a ke členění prostoru, kromě toho zajití po celý rok barevnost zimní zahrady. Poměrně velké, bílé, červené nebo fialové květy vyrůstají jednotlivě či po dvou z paždí květů. Aby jejich květy vynikly, neměly by je zakývat jiné bujné rostliny, umístěné v jejich blízkosti.
Stanoviště: V létě slunné a vzdušné, chráněné před prudkým, zejména poledním sluncem. V zimě světlé, vzdušné a chladnější prostřední, teplota nemá klesnout pod 15 O C.
Zálivka: V období růstu a květu zalévat hojně, nepřemokřit, v chladnu zalévat méně.
Hnojení: V období růstu a květu hnojit jednou týdně.
Péče : Dlouhé výhony je nutné připevnit k opoře, aby byly květy hezky vidět. V parných letních dnech denně rosit měkkou vlažnou vodou, aby se zvýšila vlhkost ovzduší. Každé dva roky na jaře přesadit do dobře propustné nádoby.
Myrta obecná ( Myrtus communis )
Jde o keř, který lez vytvarovat i do podoby stromku. Bez ohledu na tvar by rozhodně měl být součástí zahrady středozemního typu. V obchodech lze koupit různé druhy myrty, které se od sebe liší rychlostí růstu a množstvím květů.
Stanoviště: V období růstu slunné a vzdušné, v zimě má být na světle a v chladu asi 5 - 10 0 C.
Zálivka: Od jara do podzimu udržovat stálou vlhkost, nikdy nenechat vyschnout. V zimě v závislosti na teplotě zalévat málo, a to měkkou vlažnou vodou.
Hnojení : Od dubna do září slabě přihnojovat jednou za týden.
Péče: Výhony pravidelně zaštipovat. Na jaře podle potřeby přesadit do dobře propustné půdy.
Horská palma ( Chamaedoea )
Horské palmy kvetou jako velmi mladé rostliny, proto by neměly chybět v žádné obytné zimní zahradě.
Stanoviště: po celý rok světlé až v polostínu, teplé a vzdušné, s vysokou vlhkostí vzduchu. V létě potřebuje chránit před prudkým sluncem.
Zálivka: Po celý rok udržovat střední vlhkost, potřebuje často rosit měkkou vlažnou vodou.
Hnojení: od března do října slabě přihnojovat jednou za týden.
Péče: J e velmi snadná, podle potřeby na jaře přesadit do výživné a dobře propustné půdy.
Druhy zimních zahrad
Zimní zahrady se dělí do tří skupin. V nevytápěné zimní zahradě se daří rostlinám pocházejícím z oblasti Středomoří. V temperovaných zahradách, kde se v zimě teplota pohybuje od 5 do 15 °C, se daří rostlinám, které snesou střídání teplot. Lze tu lze pěstovat rostliny původem z Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky či Afriky, čili ze subtropického pásma. Je to tedy například myrta, rozmarýn, fíkovník, citrusy, z orchidejí Cymbidium . Ve vytápěných, celoročně obytných zimních zahradách s teplotou od 15 do 25 °C se velmi dobře daří i rostlinám pocházejícím z tropů.
Úlohu temperovaných zimních zahrad mohou plnit i zasklené lodžie na panelových domech, kterých v posledních letech rychle přibývá. Jejich menší rozměr je pro zaměstnané spíš výhodou než nevýhodou, protože péče o rostliny nespolkne tolik času. Hodí se sem například palmy, kapradiny, mučenky, můžeme zde nechat ve vegetačním klidu přezimovat i některé rostliny, která máme obvykle v pokoji, ale kterým teplo v zimě příliš nesvědčí – ibišek, asparágus, kamélie, bramboříky, azalky.
Do vytápěných zahrad umístíme orchidej Phalenopsis , bromélie, guzmánie, tillandsie a další tropické rostliny.