Hlavní obsah

Popínavé jednoletky si můžete předpěstovat již v březnu

Právo, Adéla Taitlová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rychlá kamufláž nevzhledných míst, dlouhotrvající záplava květů, rychlý vertikální vzrůst – to a ještě mnohem víc zvládnou sezónní popínavky. V dubnu až květnu je můžeme vysít přímo na záhon, ale díky březnovému přirychlení získáme několik týdnů krásných květů navíc.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Zářivě modrá povíjnice (Ipomoea tricolor)

Článek

Jak ale správně vysévat? A které rostliny stojí za to vyzkoušet?

Snadný výsev v šesti krocích
1. Výsevní misku, květináč nebo kelímek (s odtokovými otvory!) naplníme speciální výsevní zeminou, která je k dostání v každém zahradnictví i hobby marketu. Zatřeseme, aby se zemina usadila a vyrovnala.
2. Semínka vysejeme stejnoměrně na povrch půdy buď přímo ze sáčku, nebo z dlaně. S většími semeny hrachoru, fazolu nebo okrasných tykviček manipulujeme jednotlivě. Příliš hustý výsev znamená více práce s pikýrováním.
3. Po vysetí na semena prosejeme slabou vrstvu substrátu nebo písku a suchou dlaní nebo prkénkem je jemně, přitom důkladně utlačíme.
4. Pak je rozprašovačem, který používáme k rosení pokojovek, dobře provlhčíme.
5. Vše označíme jmenovkami a zasuneme do igelitového sáčku nebo přiklopíme plastovým víkem, což rostlinám zajistí optimální teplotu, vzdušnou vlhkost a ochrání je před vyschnutím.
6. Nakonec výsevy umístíme na světlé, teplé místo chráněné před ostrým sluncem. Pravidelně je větráme a zavlažujeme.

Následná péče

Slabé rostlinky zlikvidujeme. Jsou-li i po probírce stále příliš nahuštěné, opatrně je přepícháme do další nádoby, aby měly dostatek prostoru k růstu. Semenáčky se nesmějí dotýkat fólie nebo poklopu, jinak hrozí hniloba. Začátkem května můžeme začít s otužováním rostlin. Po ledových mužích (v druhé půli května) už budou plně připravené k životu v exteriéru.

Voňavé, jedlé, netradiční – stačí si vybrat

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) není náročná ani jedovatá, takže její pěstování můžeme bez obav svěřit i dětem. Popínavé nebo poléhavé lodyhy jsou křehké, dorůstají do 3 m. V červnu se objevují žluté, oranžové nebo červené, až 6 cm široké květy, které jsou podobně jako okrouhlé listy jedlé. Roste rychle a bujně, z toho vyplývá velká spotřeba vody. Nejbohatěji kvete na slunečném stanovišti.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Jedlá lichořeřišnice (Tropaeolum)

Smatavka křídlatá (Thunbergia alata) známá též jako černooká Zuzana šplhá do výšky kolem 2 m. V létě kvete množstvím žlutooranžových květů s typicky tmavým okem. Existují i bílé, žluté nebo lososově vybarvené kultivary. Vzhledem k tropickému původu vyžaduje teplé, chráněné místo na slunci. Půda nesmí vyschnout ani být přemokřená.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Půvabné květy smatavky (Thunbergia Salmon Shades’)

Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) pozná každý podle nádherné vůně. Šlechtěním vzniklo mnoho kultivarů v bohaté škále barev. Rostliny vysoké 1, 5 až 2, 5 m se k opoře přichytávají pomocí úponků. Prosperují v živné, propustné půdě na plném slunci i v polostínu. Odstraňováním zvadlých květů podpoříme násadu nových. Báječný k řezu do vázy.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Nejkrásnější vůně patří hrachoru (Lathyrus odoratus).

Vilec (Cobaea scandens) není k vidění tak často, což je škoda, protože má vskutku okouzlující zvonkovité květy, které se mění postupně ze světle zelené na purpurovou. Než ale začne kvést, potřebuje dorůst minimálně do dvou metrů z celkových pěti. Bělokvětou varietu najdeme pod názvem Alba. Rostlině zajistíme dostatek slunce, ochranu před větrem a vlhčí půdu. Nehnojíme prostředky obsahujícími dusík, jinak se nedočkáme květů.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Zářivě modrá povíjnice (Ipomoea tricolor)

Povíjnice (Ipomoea tricolor) září už z dálky svými trychtýřovitými, blankytně modrými květy s bílým jícnem, které vydrží sice jen jeden den, ale spolehlivě a rychle je nahrazují další. Až 4m vysoká ovíjivá rostlina se zajímavými srdčitými listy miluje slunce. Za vlhkého, chladného léta strádá. Kultivar Flying Saucers má květy bílé, fialově žíhané zatímco Crimson Rambler kvete červeně.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

U nás ještě neokoukaný rodochiton (Rhodochiton atrosanguineus)

Rodochiton (Rhodochiton atrosanguineus) je u nás zatím méně známý. Přitom není o nic náročnější na pěstování než ostatní druhy – také se mu nejlépe daří na chráněném stanovišti s dostatkem slunce a vlhčí, propustnou, úrodnou půdou. Nevšední květy jsou nápadné jak tvarem, tak barvou. Tvoří je černofialová trubka a sytě růžový kalich. Rostlinu vysokou 3 m zdobí ještě tmavě zelené srdčité listy.

Rady & tipy

Kvalitní osivo pro dobrý start

Kvalita semen se před cestou do obchodů několikrát ověřuje. Sáčky musejí být neprodyšně uzavřené, jinak vlhnou a rychle se kazí. Důležité jsou pro nás údaje o datu trvanlivosti a počtu semen.

Čisté prostředí je vitální

Houby, bakterie a viry nikdy nespí. Abychom se dočkali krásných zdravých rostlinek, dbáme na čistotu prostředí včetně půdy, výsevních misek, pikýrovacích kolíků apod.

Reklama

Související témata:

Související články

Prvosenky rozzáří každý jarní záhon

Petrklíč, primule, prvnička, nebeklíček, kačenka a ještě další lidové názvy patří oblíbené a nenáročné jarní květině, která se správně botanicky nazývá...

Hnojení na ekozahradě

Ekologické či organické zemědělství – je to jenom krátkodechý „trendy“ výstřelek nebo hodnověrný přístup k pěstování ovoce a zeleniny?

Výběr článků

Načítám