Článek
Volbu materiálu plotu obvykle ovlivňuje architektura domu, charakter zahrady, případná potřeba přizpůsobit se okolí a v neposlední řadě také peníze. Vedle praktických důvodů, tedy především vymezení hranic a ochrany soukromého pozemku, plní plot i funkci estetickou a může výrazně ovlivnit celkovou podobu zahrady. A pokud je živý, stává se její součástí beze zbytku. Rovněž je důležité ujasnit si, zda by měl plot zahradu zcela uzavřít a chránit před pohledy zvenčí. Někdy je to žádoucí, ovšem průhled do okolního světa umocňuje pocit prostornosti zahrady.
Dřevěné ploty
Ke stavbě plotů je vhodné zejména dubové dřevo, modřín, červený cedr, ale využít se dá také jasan či jilm. Často se volí také dostupný smrk. Přírodní materiál obvykle dobře ladí se zahradou a chalupou a při správné údržbě vydrží léta. Při stavbě klasického dřevěného plotu je vždy nutné odstranit z prken nebo sloupků kůru.
Plot z prken je dobrou volbou při zvýšeném požadavku na soukromí a závětří. Tyčkový plot je určitou obdobou prkenného plotu, ale je dekorativnější. Proto se hodí k venkovské i městské zahradě. Prodává se rovněž ve formě připravených plotových dílů. Jeho životnost samozřejmě výrazně zvýší, pokud je kombinován s podezdívkou. Zahradám u venkovských chalup sluší i plot z půlkulatých či kulatých profilů.
V některých případech, když plot nemusí plnit ochrannou funkci a má spíše jen vymezit a určit hranice, lze pozemek ohraničit pouze náznakem. Je možné zvolit ohradu tvořenou kládami či břevny, podobnou těm, které ohraničují výběhy pro koně.
Nevýhodou jakéhokoli dřevěného plotu je jeho nižší životnost oproti jiným materiálům. Nebezpečí chátrání však můžeme snížit tím, že plot na startovní čáře vybavíme impregnací, nátěrem i ochranou jeho kovových součástí (k upevňování jsou vhodnější šrouby než hřebíky, protože déle vydrží). V průběhu let odstraňujeme případné následky působení větru, deště a slunce. Dřevěný plot se však za nutnost zvýšené péče odvděčí svým majitelům nenahraditelným charakterem.
Plot z vrby či lísky
Zajímavou alternativou je plot z proutí. Tradiční košatina z vrby nebo lísky vydrží při správném ošetření asi pět až šest let. Lze koupit i hotové panely z košatiny, vysoké zhruba dva metry. Plot z proutí dobře poslouží k ochraně před větrem. Je možné použít jej i jako doplněk exteriéru zahrady, například jako ochranný paraván pro nejrůznější zákoutí s posezením nebo jako dělící prvek mezi odpočinkovou a užitkovou zahradou.
Hradba z listí a větví
Živý plot je velmi efektní a v mnoha směrech nenahraditelný typ oplocení zahrady či pozemku. Nějakou dobu však roste a většinou vyžaduje trvalou údržbu. Můžeme zvolit plot stříhaný nebo volně rostoucí, stálezelený nebo opadavý a při výběru dřevin je nutné zohlednit i požadovanou konečnou výšku plotu.
Obvyklou volbou bývá hloh, trnka či babyka. Rostou rychle, ale na podzim opadávají. Mezi oblíbené stálezelené dřeviny pro živé ploty patří cesmína či hlodaš. Existují i dřeviny řídkého vzrůstu, kterým stačí jen občasné tvarování, například dřišťál, zábluda a hlohyně. Bobkovišeň řez vyžaduje. Náročný na stříhání a tvarování jsou zimostráz (buxus), habr, cypřiš, buk, cesmína, ptačí zob nebo červený tis.
O výběru dřevin pro živý plot je dobré poradit se s odborníkem, jenž dokáže posoudit vhodnou odrůdu z hlediska potřeb srážek, klimatických podmínek a účelu, který by měl živý plot plnit. Není problém naučit se živý plot pěstovat a udržovat, ale oproti všem ostatním druhům plotů vyžaduje trpělivost a neustálou péči. Důležité je vysadit rostliny do nezaplevelené půdy ve správné vzdálenosti. A pak dobře zavlažovat a hnojit. Rozestupy mezi jednotlivými rostlinami bývají obvykle půl metru (zimostráz, cesmína, tis) až sedmdesát centimetrů (cypřiš). Tvarované živé ploty se stříhají od října do února, jehličnany v srpnu.
Zděné ploty a zdi
Kromě klasické cihlové omítnuté zdi je jako hranice zahrady vhodné i kamenné zdivo nebo plotové tvarovky. Tvarovky ocení mnoho stavebníků především kvůli jednoduché manipulaci. Bloky se skládají na sucho a pak se spojují jemnou maltou nebo lepidlem. Vnitřek bloků se musí vyložit polystyrenem. Určitou strohost zděného plotu můžeme vyvážit vysazením popínavých rostlin. Tvarovky tak postupně zmizí v záplavě sezónní či celoroční zeleně. Další variací jsou zděné ploty kombinované se dřevem. Mezi sloupky z cihel, tvarovek či kamene se zavěsí díly s plaňkami nebo deskami.
Ke stavbě kamenného plotu se dá použít téměř každý druh kamene – žula, vápenec, břidlice i pískovec. Nejčastěji se používá nepravidelný lámaný kámen nebo kamenné kvádry. Lámaný kámen se neopracovává, ale pokládá se do zdi tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné rozložení tlaku na co největší plochu bez vertikálního propojení. Je důležité dobře vyplnit a vymazat všechny spáry maltou. Pokud maltu nechceme použít, musíme pečlivě sledovat, aby se nekryly vertikální spáry.
Pletivo a plast
Z řady důvodů je stále častěji používané praktické oplocení z pletiva. Vhodné je pletivo obalené plastem, který zvyšuje jeho životnost. Prodává se v rolích, v nejrůznějších výškách. Jako obvodové oplocení sice poskytuje jen málo soukromí, je-li však tento plot kvalitně postavený, může být výborný z hlediska bezpečnosti. Drátěné pletivo je rovněž dobrou oporou pro popínavé rostliny.
Ploty, vyrobené z plastových profilů, jsou nenáročné na údržbu. Plastové plaňky jako náhrada dřevěných jsou jednou z možností volby pro ty, kdo nelpí na přírodninách. Obecným problémem plastových plotů je však to, že jsou příliš lehké.