Článek
Nejen mistr kameník dokáže z tvrdé horniny vytvořit umělecké dílo. Také voda, ač k tomu potřebuje štědřejší dávku času, kameny tvaruje, obrušuje a mění v přírodní klenoty.
František Grebeň a jeho žena Dana je objevili a dočista jim propadli. Aby zahrada s kameny v hlavní roli nepůsobila vyumělkovaně, přizvali si na pomoc vodní živel.
Kouzlo protikladů
Všude tam, kde by mohly být jen obyčejné záhony, stojí, sedí a leží ortokvarcity, travertiny či mušlemi posázené vápence dovezené z nejrůznějších koutů naší země i ze zahraničí.
Svými rozměry, tvary, strukturou a barvami se chlubí každému, kdo navštíví terasu, trávník, rybniční břeh či úžlabinu s kapradím a bramboříky, zastíněnou vysokými stromy v čele s cedrem, metasekvojí, dřezovcem a javory.
Na vlhkém břehu v rašelině spokojeně vegetují masožravé špirlice. Kapradí a samorosty z lesa scénku pěkně doplňují.
Ne všecko, co se tváří jako kámen, vždycky bylo kamenem. Zdejší úctyhodnou sbírku korunují araukarity, jak se říká zkamenělému dřevu, které František objevil v Nové Pace.
Kam se člověk podívá, tam ho překvapují malebná zátiší a ze všech nejpůsobivější jsou ta, kde mezi nehybným kamením pableskuje tekutý živel. Voda bublá, žbluňká, pobrukuje, na slunci svítí jako zlato, jindy se podobá tekutému stříbru.
Tvrdou, těžkou horninu hladí, očišťuje, opticky změkčuje, skoro to vypadá, jako by jí jemnými doteky vdechovala život.
Nebyla by to říše divů bez vzácnosti, jakou jsou araukarity neboli zkamenělé dřevo. O své historii šeptají vřesům při okraji trávníku.
Lepší než televize
Kde se třpytí vodní hladina, tam je živo. A kde se voda sejde s kamenem, tam je živo dvojnásob! Každé se totiž těší zájmu různých druhů živočichů, kteří zahradu navštěvují nebo v ní trvale žijí.
Kdo by zapínal televizi, když může sledovat ještěrky při lovu much na zídce z travertinu, březí samičku slepýše, jak vylézá ze skuliny mezi balvany, aby se vyhřála na slunci, nebo třeba velkého lesklého střevlíka, který si z oblázkové pěšiny odnáší do spíže pod žulovým placákem uhynulou žížalu?
Široký kamenný můstek vytváří předěl mezi uchvátaným potůčkem a poklidnou rybniční hladinou.
Většinu solitérních kamenů tu zdobí přirozeně vykapané prohlubně ve tvaru mísy, fazolového semene či srdíčka, v nichž se hromadí voda z deště. Podle množství brk poznáme, že si tu zřídili koupelnu černí kosi, vrabci a holubi zvaní hřivnáči.
Do některých důlků majitelé vodu pravidelně dolévají. Za to jsou jim vděčné sýkorky, rehkové i párek hrdliček, který sem přilétá od jara do zimy, aby uhasil žízeň.
Vzácný návštěvník konipas s oblibou cupitá po valounech v potočním korytě, zatímco blyštivá plocha zarybněného rybníčku láká jiřičky, které nad hladinou pronásledují drobný hmyz. Ze stínu červenolistého dřišťálu je při tom pozoruje vodník ze sádry.
Jasně daná pravidla
Kámen musíte dávkovat chytře. Podle Františka je nejdůležitější optická vyváženost. Proto souvislé celky, jako jsou suché zídky, skalky nebo třeba masiv vážící přes šedesát čtyři tun, ozeleněný trpasličími borovicemi, buky a habry, prostřídal s úchvatnými solitéry.
Na otázku, jací samotáři patří k jejich nejoblíbenějším, manželé Grebeňovi odpovídají jednohlasně, že sluňáky. Jsou to ortokvarcity ze severu Čech. Mají dohladka omleté hrany. Nepředstavujte si žádné prcky, ale obry velikosti osobního vozu!
Dalším bodem k úspěchu je dostatek prostoru, jen tak dokonale vynikne jedinečnost každého exempláře. Zurčí-li mezi kameny potůček nebo vodopád, je důležité vybrat a poskládat k sobě jednotlivé kusy tak, aby přiváděly vodu zpět do nádrže a neztrácela se do okolí.
Tam, kde voda sahá hlouběji, nesmí chybět úniková cesta v podobě větví, prkna, kamene nebo vodních rostlin. Bez ní by se žabky, larvy vážek, ale třeba i ježci mohli utopit.
Přebohatý rejstřík zeleně lemuje potoční koryto. K nejnápadnějším patří bohyšky a modřín s dlouze splývavými větvemi.
Zeleň jako doplněk
Kameny vytvářejí v zahradě permanentní kulisu, voda ji zase podmalovává líbivým zvukem. A rostliny? Ty oba prvky stmelují v jednu souvislou přitažlivou scenerii.
Převahu tu mají stromy a keře. Vysoké smrky, akáty, okrasné jabloně spolu se smaragdovou linkou tújí určují hranice zahrady a dávají jí potřebné soukromí.
Mnohatunový výtvor přírody zvaný lidově sluňák zve ke krátkému posezení. Zároveň slouží coby napajedlo pro ptáčky.
Kameny jsou poseté krásnými detaily, z nichž mnohé vynikají teprve ve spojení s vodou.
V trávníku, poblíž gigantického sluňáku, který slouží jako odpočívadlo i napajedlo pro ptáčky a včely, prostírá své dlouhé větve sakura. Majitelčiny oblíbené borovice vysílají voňavé signály daleko přes záhony s růžemi a měsíčky i skrze dlouhovlasé břízy s křídově bílou borkou.
V křiklavých barvách se předvádějí rudé muškáty a bělásky zbožňované růžové kypreje sledující ze břehu život u vody.
Do všemožně zelených odstínů se odívají rostliny provázející potůček na jeho křivolaké cestě do rybníčku s lekníny. Vyvěrá na kopečku osázeném smrky, potom padá přes kaskády do mělkého koryta lemovaného pestrolistými bohyškami, převislým modřínem, zakrslým jedlovcem, borovicí a kobercovitě rostoucím skalníkem.
Na bažinaté osluněné mělčině zvou k důkladnější prohlídce kuriózní mucholapky a špirlice. Dana je uvelebila do jámy vystlané rybniční fólií a rašelinou, protože mají rády kyselejší pH a nesmějí vyschnout. Zimu tráví pod vrstvou chvojí. Všechny rostliny se tu mají jako v bavlnce.
Může se vám hodit na Firmy.cz:
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.