Letničkové liány zkrášlí problémová místa

Je to rozmanitá skupina tvořená zástupci z různých čeledí i zeměpisných šířek, které se liší svými nároky, způsobem pěstování, oporou a využitím. Právě letničkové liány zůstávají poněkud ve stínu oblíbených trvalek - plaménků, vistárií, loubinců a dalších dřevitých lián.

Zajímavými letničkami jsou svlačce. Svlačec (Convolvulus sabatinus) Blaue Mauritius má blankytně modrou barvu a pěstuje se nejčastěji v nádobách. Atraktivní, modrofialové květy, růžovonachové nebo bílé, ale vždy se žlutým středem, mají kultivary svlačce trojbarvého (Convolvulus tricolor). Naopak jejich příbuzný vytrvalý svlačec rolní dokáže být nepříjemným plevelem.

Svlačce dostaly své latinské jméno díky schopnosti pnout se (latinské convolvere znamená pnouti se).

Semena vyséváme na stanoviště koncem dubna. Květy se otvírají jen v dopoledních hodinách. Kvetou po celé léto.

Velké, nálevkovité květy a tenké stonky mají povíjnice (Ipomaea). Na 400 druhů pochází ze Střední a Jižní Ameriky. K náročnějším druhům patří povíjnice břečťanovitá (I. hederacea). Častěji se pěstuje povíjnice nachová (I. purpurea) s velkými květy a stonky až 3 m dlouhými. Květy až 8 cm velké a stonky až 5 m dlouhé má I. violacea. Květy jsou ráno tmavě modré, před polednem červené a po poledni téměř růžové.

Vědecký název Ipomoea je složen z řeckých slov ípos (červ) a homoios (podobný). Tenká popínavá rostlina má připomínat červa.

Povíjnice nejsou náročné na půdu, ale vyžadují chráněné, slunečné stanoviště.

Semena vyséváme přímo nebo si předpěstujeme sazenice. V současné době si můžeme vybrat z mnoha zajímavých odrůd. Odrůda Azur je raně kvetoucí s azurově modrými květy, dorůstá až 5 m. Chocolate je méně obvyklá odrůda s fialově hnědými květy. Flying Saucers má květy mimořádně velké a modrobíle pruhované. Moonflower má velké bílé květy, které se otevírají navečer a zavřou se až druhý den v poledne. Vínově červené květy má odrůda Scarlet O´Hara.

Zatím zřídka se pěstuje Ipomoea coccinea, která má laločnaté listy a zářivě šarlatově červené květy.

Zajímavou, i když méně pěstovanou letničkovou liánou u nás je vilec neboli kobea (Cobaea scandens), pocházející z Mexika. Pojmenován byl na paměť španělského kněze a botanika Barnabáše Cobo.

Dáme-li této rostlině teplé a slunné stanoviště a dostatek živin, vytvoří za jednu sezonu až 8 m dlouhou lodyhu. V přenosné nádobě dosáhneme menších délek.

Má nápadné, zvonkovité květy, které jsou zprvu zelené, postupně se vybarvují bíle, modře nebo fialově. K opoře se přichycuje spirálovitými úponky.

Semena vyséváme již od února do skleníku nebo do nádoby na slunném okně.

Novinkou mezi popínavými letničkami je asarina (Asarina, syn. Lophospermum, Scrophulariaceae), liána původem ze Střední Ameriky. Dorůstá až 3m výšky. Výhony mají měkké plstnaté olistění a trojúhelníkovité zubaté listy.

Krásně růžové květy jsou trubkovité, ke konci široce rozevřené, dlouhé až 7 cm. Kvetou po celou vegetační sezonu. Díky tvaru květu se jí někdy říká "popínavá Gloxinie".