Hlavní obsah

Léčivé bylinky ze zahrádky

Právo, Radoslav Šrot

Není bylina, aby na něco nebyla, říkávaly už naše prababičky. Různé léčivé rostliny můžeme buď přímo pěstovat na zahrádce, nebo je sbírat v blízkém okolí. Jak a co sbírat, sušit a na co použít?

Foto: Bohuslav , Právo

Šalvěj lékařská by neměla chybět na žádné zahrádce.

Článek

Květy, listy nebo celé natě se sbírají většinou na počátku kvetení, některé i 2 až 3krát během vegetace, a suší se ve stínu při teplotě do 40 °C. Protože sušené rostliny ztrácejí postupně svou účinnost, sběr a sušení každoročně opakujeme.

Měsíček zahradní

Je oblíbená až 50 cm vysoká letnička kvetoucí od června do podzimu žlutě nebo oranžově (i plně). V teplejších oblastech může být i víceletá. Květy obsahují silice, karotenoidní barviva a další látky, které mají protikřečový účinek, podporují vylučování žluči, uplatňují se mj. ve formě měsíčkového oleje při léčení kožních zánětů a proleženin. Pěstuje se výsevem semen přímo na záhon časně zjara.

.: Heřmánek pravý (vlevo), Měsíček lékařský (vpravo). foto: Právo/Bohuslav

Heřmánek pravý

Je jednoletá bylina kvetoucí od května do září bílými úborovitými květenstvími se žlutým vypouklým lůžkem uprostřed. Od podobného rmenu, který není léčivý, se liší nitkovitými úkrojky svých 2-3krát dělených listů a dutým květním lůžkem, což zjistíme jeho rozříznutím ostrým nožem.

Květy příjemně voní, obsahují totiž éterický olej s četnými účinnými látkami. Květy heřmánku lze sbírat na okrajích polí, kde roste jako plevel. V zahradě ho lze pěstovat na záhonech s jemně připravenou půdou výsevem časně zjara do mělkých rýžek vzdálených od sebe 30 až 40 cm. Semeno vyžaduje ke klíčení světlo, proto se nezasypává zemí ani se nepřitlačuje prkénkem. Plně rozkvetlé květy se sklízejí za sucha ručně nebo hřebenem.

Používá se vnitřně jako čaj při žaludečních obtížích a lehčích zánětech zažívacího ústrojí, zevně při zánětech kůže a sliznic, např. dásní a dutiny ústní.

Divizna velkokvětá

Je dvouletá rostlina, vytvářející ve druhém roce až 2 m vysokou lodyhu s bohatým hroznovitým květenstvím žlutých květů. Obsahují četné účinné látky, které usnadňují odkašlávání, a proto jsou součástí oficiálních prsních čajů. Divizna se také používá při léčení dutiny ústní a hrtanu, bércových vředů a hemoroidů.

Květy se opatrně sbírají za slunečného počasí v předpoledních hodinách a rychle se suší v jedné vrstvě na slunci, aby neztratily barvu. Na zahradě můžeme diviznu pěstovat výsevem semen (pozor, jsou jedovatá!) na trvalkový záhon. V dalších letech se většinou rozšiřuje samovýsevem.

Dobromysl obecná

Je asi až 60 cm vysoká rostlina kvetoucí růžovými kvítky od července do srpna. Obsahuje vonné silice thymol, cymol a jiné, dále hořčiny a třísloviny. Čaje z ní podporují lepší trávení, posilují nervy, tlumí bolesti hlavy, krku a zubů. V kuchyni se používá jako koření, oblíbené zvláště v jižní Evropě (oregano). Sklízí se v plném květu 1-2krát ročně a suší zavěšená ve svazečcích.

Meduňka lékařská

Je až 80 cm vysoká hluchavkovitá rostlina kvetoucí od června do srpna růžovomodrými kvítky. Její silice obsahují citral a další látky, které mají uklidňující účinek, mírní bolesti a působí proti nespavosti. Čaj se používá při neurózách, pomáhá proti nadýmání, podporuje tvorbu žluče.

Nálev je vhodný ke koupelím při revmatismu, k obkladům při zánětech nervů. Listy se sklízejí na počátku kvetení za suchého a spíše chladnějšího počasí.

Na zahradě se pěstuje zpravila z oddělků starších trsů, které se po 3-4 letech obnovují. Starší trsy v méně příznivých podmínkách snadněji vymrzají.

.: Lípa srdčitá (vlevo), bez černý (vpravo). foto: Právo/Bohuslav

Máta peprná

Je stará kulturní rostlina dorůstající výšky až 50 cm. Kvete v létě světle růžovými kvítky v paždích listů. Obsahuje mentolovou silici a další účinné látky, které mají léčebné účinky při nemocech žlučníku a jater, podporují chuť k jídlu, zlepšují dýchání apod.

Pěstuje se na záhonech ve slunné poloze z oddělků starších rostlin, které se vysazují v dubnu. Během vegetace vyžaduje hodně vláhy. K sušení se rostliny sklízejí 1-2krát ročně na počátku kvetení. Rostliny nejsou dosti zimovzdorné, na ohrožených místech se proto doporučuje jejich přikrytí suchým listím a chvojím.

Šalvěj lékařská

Je asi 50 cm vysoká rostlina, pro jejíž pěstování je vhodná sušší, chráněná a slunná poloha se středně těžkou půdou zásobenou živinami a vápníkem. Pěstuje se většinou z oddělků starších trsů nebo ze sazenic získaných výsevem semen v březnu až dubnu do pařeniště.

Hodí se k pěstování na bylinkovém nebo trvalkovém záhoně nebo i ve skalce. Proti poškození holomrazy je vhodná přikrývka chvojím.

Nať se sklízí před květem 1-3krát do roka. Obsahuje četné silice (mj. thujon, salviol), třísloviny, hořčiny, estrogenní hormony a jiné účinné látky působící protizánětlivě a podporující funkci žlučníku a jater. Používá se též jako kloktadlo při angině, zánětech a krvácivosti dásní. V kuchyni se používá jako nedráždivé koření při úpravě skopového masa a ryb.

Tymián obecný

Je nízká vytrvalá rostlina s drobnými lístky a nachovými kvítky. Lze jej pěstovat jako obrubníkovou rostlinu na bylinkovém nebo trvalkovém záhoně nebo ve skalce. Vyhovuje mu zvláště slunná poloha s lehčí půdou bohatou základními živinami a vápníkem.

Pěstuje se pro nať obsahující silice (thymol aj.), třísloviny, flavony a další dezinfekčně působící látky. Pomáhá i proti kašli, střevním parazitům, proti nadýmání a průjmům. Používá se též ke kořenění jídel.

Podobné účinky jako tymián má i mateřídouška, která roste v teplejších oblastech na suchých mezích. Kvete od června do září růžově, méně často i bíle.

Řepík lékařský

Je vytrvalá rostlina, jejíž lodyhy dorůstají výšky až 1 m a jsou v červenci až září zakončeny hroznem žlutých kvítků. V přírodě roste na suchých loukách a mezích. Rostlina obsahuje kromě dalších látek zejména třísloviny s protizánětlivými účinky, takže se používá při nemocech žaludku, střev, kůže apod. Na zahrádce lze řepík pěstovat ze semen na bylinkovém záhoně nebo mezi nenáročnými trvalkami.

.: Máta peprná (vlevo), meduňka lékařská (vpravo). foto: Právo/Bohuslav

Pelyněk pravý

je až 1 m vysoká vytrvalá rostlina se stříbrošedými hluboce dělenými listy a drobnými žlutými úborovitými květy v bohatých latách. Planě roste v teplých oblastech na stráních. Na zahrádce postačí pěstovat jen jeden trs na slunném a teplém místě. Jeho silice a další účinné látky působí proti křečím, průjmu a mají dezinfekční účinek.

Sušená nať se používá na čaj při žaludečních potížích, zelená nať ke kořenění pečeného masa. Není vhodný pro těhotné ženy ani pro častější používání, zvláště v kombinaci s alkoholem.

Květ lípy

srdčité se trhá v optimální době rozkvětu a usušený se používá do čajů při nemocech dýchacích cest, při kašli, angině, chřipce. Podporuje také chuť k jídlu. Nálev z lipového květu se rovněž používá k mytí vlasů a koupelím k čištění pokožky.

Bez černý

je od pradávna ceněnou léčivou rostlinou. Jeho velká plochá bílá květenství, označovaná lidově jako kosmatice, se používají do čajů při chorobách z nachlazení. Rozvařené plně zralé černé plody mají příznivý vliv na celou nervovou soustavu, zvláště pak mírní bolesti při zánětech trojklanného nervu.

Šípky planě rostoucích růží

mají léčivé účinky pro svůj vysoký obsah vitaminu C a dalších vitaminů, karotenoidů, flavonoidů a jiných zdravotně významných látek. Čaj ze šípků se používá proti jarní únavě a ke zvýšení odolnosti proti infekcím. Též zlepšuje tvorbu krve, podporuje činnost střev.

Vysoký obsah vitaminu C mají rovněž plody některých dalších botanických a prošlechtěných růží (růže svraskalé, růže dužnoplodé). Šípky se suší v teplovzdušné sušárně nebo na radiátorech topení.

Kopřiva dvoudomá

Je vytrvalá plevelná rostlina rostoucí na pustých místech. Lze jí však podporovat i na odlehlém místě v zahradě. Mladé rostliny, které obsahují hodně vitaminů, zvláště C a fytoncidy, lze použít v kuchyni na špenát (podporuje tvorbu červených krvinek).

Na sušení do čajů se rostliny sklízejí dříve, než se začnou v paždí listů vytvářet latnatá květenství. Používá se mj. do čajových směsí při revmatismu, jaterních a žlučových chorobách, při cukrovce či jako nálev k mytí vlasů.

Pampeliška (smetanka lékařská)

Není na zahrádce vítanou rostlinou, protože se svými ochmýřenými semeny rozšiřuje na dálku a zapleveluje volná místa. Zvláště v květinových partiích vyžaduje na jaře, dříve než vytvoří semena, soustavné odstraňování i s kůlovým kořenem.

Rostlina obsahuje různé léčivé látky (karotenoidy, hořčiny, třísloviny, vitaminy, fytoncidy). Listy pozitivně ovlivňují látkovou výměnu, krevní tlak, činnost trávicích a vyměšovacích orgánů. Z listů prošlechtěných odrůd se v západních zemích dělá jarní salát pro tzv. očistnou kúru. Kořeny jsou pro svůj obsah inulinu vhodné pro diabetiky. Z květů se podomácku připravuje pampeliškový med.

Reklama

Související články

Poranění při práci na zahradě

Ačkoli se to nezdá, při práci na zahradě a během pobytu v přírodě může dojít k četným zraněním a také k situacím, které ohrožují nejen naše zdraví,...

Barevné kouzlo nenápadných verben

Vedle běžně nabízených letniček, jako jsou pelargonie a petúnie, jsou na trhu i další truhlíkové či záhonové květiny, nabízející odlišné barvy a tvary...

Výběr článků

Načítám