Hlavní obsah

Kvetoucí vytrvalci, kteří zdobí podzimní zahradu

Právo, Adéla Taitlová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Co mají společného rudbekie, echinacey a hvězdnice? Zdobí je úbory kopretinového tvaru, vábí včely, ale hlavně jsou to vytrvalostní mistři v kvetení. Kvetou ještě dlouho poté, co nám z nebe zamává na rozloučenou poslední vlaštovka.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Vytrvalá krása. Přihnaly se temné mraky? Komu by to vadilo, když do očí bije sluneční záře květů rudbekií. Stejně jako ostatní vytrvalci nás provázejí od léta do podzimu.

Článek

Kromě těchto druhů se stejnými pozitivy chlubí oblíbené zápleváky, křehká krásnoočka a nepříliš rozšířené janeby. Všechny patří do rozmanité čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), jak usoudili botanici kvůli jedinému kolektivnímu znaku - květům.

Ačkoli se na první pohled zdá, že je květ jenom jeden, ve skutečnosti jde o soubor desítek až stovek kvítků, které lze dobře vidět pouhým okem a které dělíme na jazykovité a trubkovité. Nám největší radost dělají ty první, nápadné a barevné, zatímco motýly, včely a jinou hmyzí drobotinu zajímají ty nevýrazné uprostřed. Na výsadbu těchto nenáročných trvalek máte ještě čas, tak neváhejte!

Drsná, ale půvabná

Potřebujete-li dobít baterky, pořiďte si janebu. Nejznámějším druhem je janeba drsná (Heliopsis helianthoides var. scabra), pojmenovaná podle textury listů.

Dvojnice vytrvalých slunečnic nosí prosté či plné úbory složené ze žlutých disků vroubených zlatožlutými paprsky. Rozrůstá se do nepřehlédnutelných houštin často vyšších 1 m. Uděláte dobře, když ji prostřídáte se zlatobýlem, decentněji zbarvenými jiřinkami a vysokými, širokolistými trávami.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Janeba drsná (Heliopsis helianthoides var. scabra). Je zaručeným zdrojem dobré nálady. Přišla k nám spolu se slunečnicí z Ameriky.

Motýlci ve větru

Stačí, aby na ně dýchl větřík, a máte pocit, že se rozletí na všechny strany. Zlatožluté hvězdovité úbory krásnoočka přeslenitého (Coreopsis verticillata) sedí totiž na útlounkých, niťovitě olistěných stoncích. Přesto nepotřebují oporu.

Trvalka hojně odnožuje a v závislosti na odrůdě dosahuje výšky 25 až 70 cm. Tvarově i barevně si dobře rozumí se šalvějí hajní, rozrazilem klasnatým nebo třeba s kakostem odrůdy Rozanne. Zaujme také v kombinaci s bohyškami.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata). Miluje slunce a oželí i pár dní bez zálivky, v mokru dlouho nevydrží.

Okrasa, žádný plevel

Zápleváky (Helenium) započaly svou cestu na výsluní v panských zahradách. Odtud se po čase rozutekly snad do všech venkovských záhonů a skvěle vypadají i ve váze. I víc než metr vysoké trvalky oslovují květy v celé škále řeřavých tónů.

Vysázíte-li od každé barvy trochu, promění se záhon ve veselé pouťové procesí s mračny včel a motýlů, kteří si ze žlutých až tmavohnědých terčů odnášejí sladkou výslužku. A nebojte se, zahradu vám určitě nezaplevelí.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Záplevák (Helenium). Včely z něj doslova šílí, i když jeho květy stojí ve váze na stolku na terase.

Dokud neuhodí mráz

Hvězdnicím (Aster) se dá vytknout snad jen to, že se nerozrůstají do větších trsů. Potřebujete jich hodně, aby vás při pohledu na ně napadlo, že bez nich už nemůžete žít.

Ano, některé druhy potřebují oporu, aby je nepolámal déšť, jsou hladové a náchylné k padlí, ale za péči navíc se vám tyhle krásky, vyhlášené Spolkem českých perenářů trvalkou sezóny 2013, bohatě odmění záplavou květů v romantických odstínech, jimž utne tipec až nelítostný mráz.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Hvězdnice (Aster). Vysoké druhy odspodu často vyholují, takže pod ně rozprostřete jiné trvalky, které poslouží zároveň jako opora.

Z jedné tucet dalších

Kdo by neznal špičkovou léčivku echinaceu neboli třapatkovku nachovou (Echinacea purpurea)? Nesklidíte-li květy, abyste si vyrobili tinkturu proti chřipce, stane se váš záhon nejobdivovanějším místem celé zahrady, ať už jej vyplňuje růžová, bílá, ohňová či zelenkavá barva jazykovitých květů. Ty po zavadnutí opatrně otrhejte, ježaté terče jsou krásné i bez pestrého doprovodu. Později se z nich uvolní semena, ze kterých vznikne celá nová generace.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea). Bílé, růžové? Na tom nesejde, v pozdně letním záhonu předvádějí divy všechny.

Slunce na zemi

Už nemusíte zaklánět hlavu vzhůru k nebi a otáčet se za jedním sluníčkem. Můžete jich mít třeba tisíc, když do záhonu nebo kolem vody vysázíte třapatky lesklé obecně nazývané rudbekie (Rudbeckia fulgida).

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Třapatka lesklá (Rudbeckia fulgida). Upoutává kontrastem mezi zlatými a černými kvítky. V něžném objetí trav působí úchvatně.

Jejich úbory ovládá barva vaječného žloutku a prostírají se téměř po celé dlani. Po dvou třech letech vytvářejí hustě větvené trsy vysoké 60 až 90 cm a široké skoro půl metru. Znamenitě se k nim hodí rozevláté trávy s jemnými květními latami a listy.

Jak je udržet spokojené

Pro všechny vyjmenované trvalky platí pravidlo: čím víc slunce, tím víc květů. Ve stínu nejen že je nedonutíte k rozkvětu, začnou i rychle churavět.

Rostliny polevující v kvetení na jaře nebo hned po odkvětu rozdělte a přesaďte. Tím je zmladíte a získáte nové do zásoby.

Jestli je pro vás těžké si vybrat, zkombinujte je klidně všechny naráz a nápor podobných tvarů a sytých barev odlehčete neutrálními trávami. Dbejte, aby mezi rostlinami proudil vzduch, jinak zaútočí padlí.

To je může potrápit i v případě stresu ze sucha. Až na krásnoočko přeslenité, které se s přísušky v pohodě vyrovná, potřebují notnou dávku vody. Její dostatek spolu se živinami značně prodlouží dobu kvetení a tím i vaši radost z toho, že je na své zahradě máte.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám