Článek
Útulné posezení
Žádný venkovní nábytek nedokáže tak perfektně podtrhnout chalupářský styl zahrady jako tento, vyrobený z podélně rozpůlených kmínků. Těžký je už od pohledu, takže pro něj vybereme stálé místo, třeba na terásce pod smrkem, kde voní jehličí a slunce tolik nepálí.
Dřevo ošetříme ochranným nátěrem, aby nepodléhalo povětrnostním vlivům, zejména vodním srážkám. Letní lenošení zpříjemní něco dobrého k zakousnutí, voňavá kytice uprostřed stolu a spousta měkkých polštářů.
Umělecká dominanta
Šikovný řezbář promění kus kmene v poutavé dílo. To se okamžitě stane magnetem pro oči. Pokud s dřevěnou sochou nelze hýbat, protože je vytesána na kmeni se zapuštěnými kořeny, postaráme se o to, abychom ji při obchůzce zahradou neminuli.
Úchvatná sova sedí nad trávníkem mezi stromy na kmeni, ze kterého byla vytesána.
Přivedeme k ní cestičku a poblíž postavíme pohodlnou židli k sezení. K pravé idyle pak už stačí jen uklidňující šumění stromů. Kdoví, třeba budeme mít štěstí a za jarního soumraku zaslechneme tajuplné houkání sýčka.
Žebřík pro popínavky
Jestliže jsou kořeny stále pevně zakotvené a nehrozí, že se torzo zhroutí k zemi, využijí ho ke šplhu popínavé rostliny. Až nad kmenem spletou své dlouhé výhony, připomenou nám dobu, kdy se v koruně stromu zelenaly jeho vlastní listy. A když do hry vstoupí ještě barevné květy, potěší nás pohled dvojnásob.
Druhá šance. Díky popínavým rostlinám strom znovu ožije.
S vrásčitou kůrou pěkně kontrastují něžné plaménky (Clematis), drobnokvěté růže i voňavý zimolez (Lonicera). Nehodí se rozpínaví divoši, jakými jsou vistárie či opletka (Fallopia).
Rustikální květináč
Strakatá družina z minipetúnií, afrikánů a kopřivěnek vítá každého příchozího u venkovského stavení. Jejich barvy působí pod slunečnou oblohou ještě intenzivněji.
Právě proto při hledání vhodného květináče padla volba na mohutný dřevěný špalek, který k letní záplavě květů vytváří klidový protipól.
Obří špalek zbavený borky nechává vyniknout kráse zářivých letniček.
Než do vydlabaného otvoru naaranžujeme květináč, umístíme na dno misku nebo ho alespoň vyložíme fólií, aby ke dřevu neprosakovala voda ze zálivky a střed nevyhníval.
Zpestření mezi květinami
Bludné balvany na záhonu vypadají senzačně, ale už málokoho překvapí. Zato trojice olysalých špalků s hrbolatou strukturou vzbudí pozornost, zvlášť je-li na nich patrný zub času. Proto části kmene nejprve uložíme asi na rok stranou, aby vystavené větru, dešti a slunci získaly popelavě šedivou patinu.
Stříbřitá patina vytvořila z částí hrbolatého kmene ozdobu květinového záhonu.
Než se docela rozpadnou, uplyne několik let. Do té doby nechají vyniknout kráse květin a jemných trav. Bezpečný úkryt pod nimi najdou i prospěšní živočichové, jako jsou střevlíci a žáby.
Pohledová clona
Naštípat dříví a pak ho takhle úhledně vyrovnat chvíli trvá, ale výsledek za trochu dřiny stojí. Když dřevo neztopíme, staneme se svědky jeho proměn v čase. Ze zlatavé barvy postupně nabírá tmavě hnědý odstín, až nakonec zšediví.
Stěnu z naštípaného dříví si zamilují zejména příznivci zahrad v přírodním duchu.
V roli kulisy pro záhon s květinami vypadá dobře vždycky. Nezklame ani jako pohledová clona proti zvědavcům nebo stěna, za kterou schováme popelnici či hromadu kompostu.
Kuriózní bordura
V této zahradě nezbývá prostor pro nudu. Originálně řešené jsou tu i záhonové obruby, poskládané jako puzzle z nařezaných silnějších větví a vykutaných kořenů.
Z poskládaných kousků větví a kořenů vznikla nevšední záhonová bordura.
Kromě toho, že téměř uměleckým způsobem oddělují zeleň od zahradní pěšiny, také šikovně skrývají řadu květináčů. V nich se modrají šarmantní kalokvěty (Agapanthus).
Kdo chce, aby mu jihoafrické krásky se stálezelenými listy bohatě kvetly, musí je vysadit do těsné nádoby a na zimu přenést na světlé místo s teplotou okolo 5 až 8 °C.
Ptačí budka
Budka z březového kmínku působí velice dekorativně. Zavěsíme ji včas, už koncem zimy, nejlépe do větví vysokého stromu nebo pod střechu, kde bude chráněna před rozmary počasí a hlavně před slídivými kočkami.
Budka z břízy by obstála jako dekorace, ale s ptačími nájemníky bude mnohem krásnější.
V zahradních budkách nejčastěji hnízdí vrabci, sýkorky, kosi, rehci a brhlíci. Jaký druh v nich vychová rodinu, záleží na velikosti vletového otvoru.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Zatímco menší sýkorky se protáhnou vchodem o průměru bezmála 3 cm, ty větší spolu s brhlíkem a vrabcem potřebují o 1 až 1,5 cm víc. Kosi a rehci vyhledávají polobudky.