Jak přilákat do zahrady motýly? Zkuste vsadit na elegantní mavuně

Mavuň červená (Centranthus ruber) se u nás objevila teprve nedávno. Nejdřív v základní sytě růžové až karmínově červené barvě, pak i v bílé.

Obě variety se v poměrně krátké době rozrůstají do větvených trsů, které podle místních podmínek dosahují 50 až 120 cm na výšku a do půl metru na šířku.

Stane-li se, že kořeny této jinak odolné trvalky v mokré zimě nepřežijí, nepanikařte! Jako věrný přítel se každý rok vrací ze semen, která spolehlivě klíčí i na nečekaných místech.

Dřeviny už svůj motýlí keř mají. Když komule Davidova (Buddleja davidii) rozkvete, stáhnou se k ní mračna pestrobarevných motýlů. Stejný zájem vzbuzují vzdušná poschoďovitá květenství mavuní.

Kromě bělásků a baboček vábí takové skvosty, jakými jsou otakárek fenyklový či dlouhozobka svízelová.

Pozoruhodná dlouhozobka k nám přilétá z jižní Evropy. Má popelavě šedé buclaté tělo zakončené černobílým chomáčkem, žlutooranžová zadní křídla a nápadný sosák. Hbitě a neúnavně kmitá křídly, hučí při tom jako větrák a nektar saje ve spěchu, aniž by usedala na květ.

Včely na trubkovitých kvítcích nepochodí. Nemají dost dlouhý sosák, aby se dostaly ke sladké šťávě uložené hluboko v ostruze.

Mavuň, příbuznou kozlíku lékařského, můžete vysadit, zapomenout na ni a pak se jen radovat z květů, které ve větším počtu připomínají červánky nebo v případě bílé variety Albus mořskou pěnu.

Poslušně kvete všude kromě stinných míst s těžkou nepropustnou půdou. Slunce miluje a hravě zvládá delší období sucha. Voda z dešťových přeháněk jí k životu stačí.

Na choroby mavuně netrpí, slimáci si jich nevšímají a z hmyzích škůdců se občas může objevit pár mšic. Abyste prodloužili období kvetení od června až do zámrazu, odstřihujte zavadlé květní stonky. Celé trsy se seřezávají koncem zimy.

Pokud jim necháte volnou ruku, obsadí v záhonu každou volnou mezeru. Směle se vydají i za jeho hranice, aby podle svého vkusu ozdobily zahradní pěšiny, štěrkové plochy, dokonce i škvíry v kamenné zídce.

Mavuně jsou náruživé cestovatelky. Spolehlivě klíčivá semínka mají podobně jako pampelišky ochmýřené padáčky a s větrem v zádech se dostávají na metry daleko od matečné rostliny. Vyvinutý množitelský pud hraje ve váš prospěch. Nejenže budete mít stálý přísun čerstvých květů do vázy, navíc ušetříte.

Do menšího záhonu stačí vysadit dva tři kusy a v dalším roce vás překvapí několikanásobek. Invaze u mavuní nehrozí, jejich tulácká povaha mnohé spíš nadchne, než vyděsí.

Vládne-li však ve vaší zahradě přísný řád a pořádek, musíte rostlinu sestřihnout dřív, než semena uzrají.

Máte záhon růží lemovaný zimostrázem, barevnou změť lučních květin nebo dáváte přednost zklidňujícím porostům, ve kterých převládají okrasné trávy? Pak se i u vás mavuň osvědčí jako zdatný doprovod vašich oblíbených rostlin, jejichž přednosti nestírá, ale násobí.

Nevšední kombinace vznikne, když necháte růžovočervené mavuně proplétat mezi fialovou šalvějí (Salvia nemorosa), křiklavě růžovým lnem velkokvětým (Linum grandiflorum), zlatožlutou asfodelkou (Asphodeline lutea) a purpurovou tavolou kalinolistou (Physocarpus opulifolius) Diabolo.

Zklidnění najdete při pohledu do záhonu, ve kterém se po boku bělokvěté variety Albus objevuje modrý len (Linum perenne), fialková šanta (Nepeta), jemňounký kopr s pakmínem (Ammi majus) a stébla okrasných trav.

Pronikavý kontrast mezi bílou mavuní a šarlatově rudou zavinutkou (Monarda didyma) váš srdeční tep zase zvýší.