Nemusíme hned zakládat nekonečné řádky v poli, stačí záhonek vklíněný mezi okrasnými záhony, v lemu zahradní pěšiny nebo u terasy, kde rádi odpočíváme.

Pěstební tipy a rady
Jak pěstovat chilli papriky aneb Je čas dát klíčit semínka
Osm nejčastějších zahrádkářských omylů
Živé zahradní bordury, které neomrzí
Jak zatočit s plevelem na zahradě
S lekníny rozkvete jezírko i džber

Ale postačí třeba i půlsud či závěsný košík. Čím víc malému jahodišti dáme lásky, tím víc hrstí zdravého mlsání z něj sklidíme.

Lesní a zahradní

S lesními jahodami pochodíme i na zahradě, kde si žijí vlastním životem bez nutnosti dohledu. Přinášejí drobné, chuťově výrazné plůdky. V plození ani věkem nepolevují a snášejí i lehčí zastínění.

U zahradních jahodníků rozeznáváme odrůdy jednou plodící rané, polorané, pozdní. Když je dobře zkombinujeme, prodloužíme sklizeň až na osm týdnů v kuse od června do července.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Dále existují stáleplodící neboli remontantní. Ty vykvétají ve třech hlavních vlnách na jaře, v létě a na podzim. A pak jsou tu jahody měsíční, které přinášejí menší plody jednou do měsíce od června až do konce vegetační sezony.

Čas výsadby

Sazenice jsou k dostání od konce března. Nejlíp uděláme, když si pro ně zajdeme v pěkný den a hned je vysadíme. Neztrácíme čas výběrem těch, které mají nejvíc květů či dokonce plody. Před výsadbou je stejně musíme uštípnout, aby se rostlina soustředila na vývoj kořenů. Odmění se nám za to lepší úrodou.

Jednou i stáleplodící odrůdy můžeme sázet až do začátku září. Koncem devátého měsíce přestávají kořeny růst a později vysazené rostliny už by se nemusely ujmout.

Sadba měsíčních jahod se u zahradníků moc často neobjevuje, ale snadno vzcházejí ze semen vysetých v březnu až dubnu.

Na půdě záleží

Jahody, aby byly boubelaté a šťavnaté, nesmějí hladovět. Půdu, ve které rostou, tedy důkladně připravíme. Začneme aspoň pár týdnů před výsadbou, aby se v ní ustálila rovnováha.

Prokypříme ji asi na hloubku rýče. Kořeny tak hluboko nedosáhnou, zem ale okysličíme a zlepšíme její propustnost. Jíl vylehčíme kompostem, hrubým pískem či listovkou.

Příprava půdy se vyplatí. Nakypřit, vylepšit propustnost a pořádně nakrmit. Jen tak rostlinám zaručíme perfektní start.

Příprava půdy se vyplatí. Nakypřit, vylepšit propustnost a pořádně nakrmit. Jen tak rostlinám zaručíme perfektní start.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

V rychle vysychající písčité zemině zase listovka s kompostem zajistí schopnost udržet potřebnou vláhu. Máme-li možnost, zapracujeme do půdy dobře vyzrálý chlévský hnůj či kuřince. Jinak sáhneme po granulovaném hnoji.

Čtyři body úspěchu

Mdlou a nakyslou chuť jahod ze supermarketu způsobuje umělé osvětlení ve sklenících a sběr nezralých plodů, které zčervenají až cestou na pult.

Svým rostlinám najdeme místo daleko od stromů a zdí, které by jim zkracovaly dobu slunečního svitu, a dopřejeme jim čas, aby se plody dosyta vybarvily. Sklízíme je v nejteplejší části dne, kdy mají nejlepší aroma i chuť.

Srdéčko v úrovni země – tak zní nejdůležitější pravidlo výsadby. Báze trsu (srdéčko), z níž vyrůstají listy, květní stonky i šlahouny s potomstvem nesmí být moc vysoko nad zemí, aby nevyschla, ani moc hluboko v zemi, aby neuhnila.

Sazenice jsou malé, ale rychle se rozrostou. Mají-li už květy, uštípneme je. Nejdřív musí vytvořit silné kořeny.

Sazenice jsou malé, ale rychle se rozrostou. Mají-li už květy, uštípneme je. Nejdřív musí vytvořit silné kořeny.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Do půdy přidáváme granulované nebo rozpustné hnojivo pravidelně podle návodu na obalu. Existuje speciální pro jahody, ale osvědčilo se i to pro rajčata.

Jahodníky koření mělce a mohou rychle uschnout. Nesnášejí ani dlouhé stání v mokru. Zaléváme je proto raději krátce a častěji, nejlépe mezi řádky, nikoli na listy!

Plody v čistotě

Když je podložíme vhodným materiálem, můžeme trhat rovnou do pusy. Správná podložka rovněž zabraňuje předčasné zkáze plodů uhnitím.

Tradičně se používá sláma, záhon ale můžeme pokrýt černou netkanou textilií a jahodníky vysázet do prořezaných křížových otvorů.

Dbáme na správný spon. Jahodníky by k sobě neměly mít blíž než 40 cm. Lépe tak odolávají houbovým chorobám.

Dbáme na správný spon. Jahodníky by k sobě neměly mít blíž než 40 cm. Lépe tak odolávají houbovým chorobám.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Textilie spolehlivě potlačuje růst plevele, nedovolí nám však kypřit půdu mezi rostlinami. Bezvadné jsou kruhové límce vystřižené z pevného kartonu. Vydrží celou sezonu, v dalším roce se musejí vyměnit.

Kosi, mráz, pěnodějky

Saháme po té největší a nejkrásnější jahodě, když vtom zjistíme, že z ní půlka chybí. To si na ní nejspíš smlsl kos. Nezlobíme se za to na něj, protože porost ochraňuje před dalšími nájezdníky. Navíc za nás sebere spoustu nevítaného hmyzu a housenek.

A co je tohle za útvar? U báze listových řapíků se občas ukáže pěna. Je to ochranný obal, který kolem sebe vytváří drobná hmyzí larva pěnodějky. Z pletiv saje šťávu, ale objevuje se tak málo, že rostlině neuškodí. Setřeme ji, nebo spláchneme proudem vody.

Tohle je dílo pěnodějky. Prakticky neškodnou larvu setřeme nebo spláchneme proudem vody.

Tohle je dílo pěnodějky. Prakticky neškodnou larvu setřeme nebo spláchneme proudem vody.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Víc škody páchá pozdní mrazík. Poškozený květ má zčernalý střed, plody už nepřinese. Záhon včas zakryjeme bílou netkanou textilií nebo přenosným fóliovým tunýlkem.

A jak odvrátíme hrozbu padlí? Dodržením rozestupů 40 x 40 cm. Mezi listy bude proudit čerstvý vzduch a po dešti rychleji oschnou. V přehoustlých, dusíkem přehnojených porostech může řádit ještě závažnější houbová choroba, šedá hniloba, proti které existují fungicidní postřiky.

Vitální odnože

Jahodníky plodí až šest let, ale už po třetím roce se kvalita i výnos úrody snižují. Nahradíme je buď novými sazenicemi, nebo vlastními výpěstky.

Zatímco měsíční jahody nevytvářejí šlahouny a musejí se vysévat, ostatní druhy se množí dceřinými rostlinkami, které se vyvíjejí na dlouhých výběžcích.

Květ poškozený mrazem úrodu nepřinese. Hrozí-li pozdní mráz, přikryjeme porost netkanou textilií.

Květ poškozený mrazem úrodu nepřinese. Hrozí-li pozdní mráz, přikryjeme porost netkanou textilií.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Necháme je dobře zakořenit přímo v záhonu, pak je odstřihneme od mateční rostliny a přesadíme na nové místo.

Šlahouny, které k množení nevyužijeme, odstraníme hned, jak se objeví, aby rostlině nebraly cennou energii.

Může se vám hodit na Seznamu: