Proč bychom do spár a škvír měli vůbec něco sít nebo sázet? Protože zeleň vytváří plynulé přechody mezi živou a neživou částí zahrady. Větší zpevněné povrchy tak snáze začleníme do okolí, což působí útulnějším a přirozenějším dojmem.

Občas malebný obrázek dokreslí příroda, když rozfouká semínka rostlin do skulin, kde vyklíčí a zapustí kořeny. Jindy je na nás, abychom místa s vydrolenou maltou nebo mezery, které vznikají při stavbě suchých zídek, vhodně vyplnili. Možná vás překvapí, čím vším můžeme jinak poměrně nudnou plochu zdí a schodů oživit.

Netřesky a kapradiny

O netřesku (Sempervivum) nelze mluvit jinak než v superlativech. Je jednou z nejpřizpůsobivějších a nejodolnějších rostlin, které můžeme vysadit a dál se o ně nestarat. Vytváří kuriózní růžice rozličných barev i velikostí podle toho, o jaký druh či kultivar jde. Vzhledem k jeho dužnatým listům si vystačí jen s vodou z deště.

Není to ani velký jedlík a ochotně se rozmnožuje slabými plazivými výběžky, které jako pupeční šňůra propojují mateční rostlinu s potomstvem v podobě maličkých rozetek. Právě tyhle drobečky po oddělení strčíme do spáry, kde zakoření a založí vlastní rodinu.

Nenáročné netřesky (Sempervivum). Dužnatým rozetám je jedno, jestli zakoření v květináči nebo ve spáře. Parádu nadělají všude.

Nenáročné netřesky (Sempervivum). Dužnatým rozetám je jedno, jestli zakoření v květináči nebo ve spáře. Parádu nadělají všude.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Ještě snazší to mají kapradiny, jejichž spory rozšiřuje vítr. Musíme tedy počítat s tím, že u jednoho trsíku nikdy nezůstane.

Vlastně je to dobře, protože barevně umírněné kapradiny, jako jsou osladiče (Polypodium vulgare) či rozmanité sleziníky (Asplenium), vykouzlí i v tom nejhlubším stínu čarokrásná zátiší. Delší pobyt na slunci jim nesvědčí, zatímco netřesky bez problémů snášejí výheň jako z pece.

Kvetoucí miniatury

Roztomilá zmenšenina záhonového kontryhele (Alchemilla alpina) je jen kapkou v moři rostlin, které příroda obdařila ani ne tak ztepilým tělem jako spíš obdivuhodným množstvím květů.

Zvonek Poscharkův (Campanula poscharskyana). Modrými květy ochotně zaplaví nejen pochozí, ale i svislé plochy.

Zvonek Poscharkův (Campanula poscharskyana). Modrými květy ochotně zaplaví nejen pochozí, ale i svislé plochy.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Stačí se podívat na modré trumpetky či hvězdičky zvonků karpatského (Campanula carpatica), lžičníkolistého (C. cochleariifolia) nebo Poscharkova (C. poscharskyana) a dost možná budou tím prvním, co do spár, ať svislých, či horizontálních, vysadíme.

Nebo to bude dlouhověký kakost dalmátský (Geranium dalmaticum), který kvete růžově ve výšce asi 15 cm a pak si vynucuje pozornost svými vykrajovanými, na podzim červeně zbarvenými listy?

Život v bezpečí. Kakost dalmátský (Geranium dalmaticum) se nemusí bát, že ho na krajíčku schodu někdo zašlápne.

Život v bezpečí. Kakost dalmátský (Geranium dalmaticum) se nemusí bát, že ho na krajíčku schodu někdo zašlápne.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Nic nezkazíme, když ve štěrbinách s hrstkou hlíny ubytujeme stálezelenou trávničku (Armeria maritima) či hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus).

Snadno se v nich uchytí také semínka turanu Karvinského (Erigeron karvinskianus). Zimu tahle subtilní rostlinka sice nepřežije, ale díky schopnosti šířit se semeny o příští generace nepřijdeme.

Voňavé kaskády. Rozkvetlý tymián se odvážně spouští z koruny zdi. Láká to i trávničku (Armeria maritima) rostoucí uprostřed.

Voňavé kaskády. Rozkvetlý tymián se odvážně spouští z koruny zdi. Láká to i trávničku (Armeria maritima) rostoucí uprostřed.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Schodiště pro víly. Životná semínka turanu (Erigeron karvinskianus) osídlila všechny spáry a stvořila pohádkové zátiší.

Schodiště pro víly. Semínka turanu (Erigeron karvinskianus) osídlila všechny spáry a stvořila pohádkové zátiší.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Trvalky i voňavé bylinky

Je až s podivem, z kolika trvalek, jejichž semena uvíznou ve skulinách mezi cihlami nebo kameny, vyrostou plnohodnotné rostliny.

Od jara do podzimu tu uplatňují barvy mavuně (Centranthus ruber) s malinově červeným květenstvím, kterým by záviděly i červánky na obloze. Dále žlutý zlatobýl (Solidago) nebo třeba modrokvětá šanta (Nepeta) s růžovým řebříčkem (Achillea), v jejichž listech se hromadí aromatické látky.

Aromatická šanta (Nepeta). Směle obsadila prohlubeň v koruně cihlové zdi. Bohatě se semení a kvete na slunci i v polostínu.

Aromatická šanta (Nepeta). Směle obsadila prohlubeň v koruně cihlové zdi. Bohatě se semení a kvete na slunci i v polostínu.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Libými vůněmi nešetří meduňka (Mellisa) ani tymián (Thymus). Zatímco trsnatá, nenápadně kvetoucí meduňka je opadavá, tymián spouští stálezelené závěsy, které v červnu zdobí hustý květovaný vzor.

Oběma bylinkám život ve skrovných podmínkách prospívá a včely je při cestách za nektarem nikdy neminou.