Článek
Říká se jí také hvězdovka nebo astrancie podle latinského rodového jména Astrantia. Hvězdě se totiž po rozevření podobá široký límec z listenů. Celé květenství vám pak možná připomene babiččin jehelníček.
Pod stromy a keři. Přirozeně se jarmanka vyskytuje v křovinách a listnatých lesích, na stín je tudíž zvyklá.
Pohledná sestra mrkve
Na jarmance zaujme hlavně přirozenost. Je nápadná tak akorát, ani ne moc křiklavá, ani rozpínavá, což se nedá říct o bršlici, s níž ji pojí příbuzenský vztah. I ona patří do rozmanité čeledi miříkovitých Apiaceae, kde má své místo voňavý libeček s fenyklem, petrželí či mrkví, která když vykvete, vypadá úchvatně, ovšem jarmance se v ničem nepodobá.
Na slunci, ale ve vlhku. V suchu jarmanka skomírá, což platí i pro ocelově modrou amsónii (Amsonia tabernaemontana).
Té totiž chybí typické vzdušné deštníkovité květenství. Místo něj na útlých, chudě větvených stoncích vystavuje chomáče stejně dlouhých nitkovitých stopek s drobounkými kvítky, ověnčené papírovitě tenkými listeny se špičatým okrajem. Na svět se klubou od pozdního května do června, po sestřihnutí uvadlých květů si trsnatá trvalka kvetení v menší míře koncem léta ráda zopakuje.
Od bílé po vínovou
V nevelkém rodu hraje prim jarmanka větší (Astrantia major), se kterou se můžeme potkat při procházce listnatým lesem a která šlechtitelům dovolila vykouzlit množství fešných odrůd.
Okoličnatá květenství nejsou nijak zvlášť velká, měří obvykle 2 až 4 cm, dokážou se ale prosadit barevně. Jako ve svatebním září Snow Star a Shaggy, což je kultivar poddruhu jarmanky větší (A. major subsp. involucrata), který poznáme podle zelenobílých květů s pocuchanými listeny.
Jasnější než měsíc. Bělokvěté odrůdy svítí v lesním i večerním šeru a lákavě volají noční motýly k návštěvě.
Růžově kvetou Pink Pride či léty prověřená Roma. Do překrásných rubínových až švestkově fialových odstínů se barví kultivary Hadspen Blood, Claret či Venice.
Vzácněji je v záhonech k vidění jarmanka největší (A. maxima) s mohutnějšími listeny v něžně růžovém odstínu. Zkřížením obou druhů vznikla sterilní, a tudíž nejdéle kvetoucí odrůda jménem Buckland, tónovaná do růžova.
V něžném odstínu. Bledě růžová květenství předvádí osvědčený kultivar jarmanky větší (Astrantia major) Roma.
Shluky okrouhlých, laločnatých listů držících se nevysoko nad zemí neodvádějí od květů pozornost, až na výjimku, kterou je krémovo žlutě panašovaná odrůda Sunningdale Variegated.
Radost pro znalce i amatéry
Jarmanky osloví fajnšmekry, ale bát se jich nemusí ani začínající pěstitelé. Jak je jednou vysadíte na správné místo, tam porostou dlouhá léta, budou krásnět a vytvářet poutavá zátiší, zvlášť v kombinaci se zlatolistou ostřicí vyvýšenou (Carex elata) Aurea, s kapradinami, bohyškami (Hosta), kakosty (Geranium), šalvějí hajní (Salvia nemorosa), kuklíky (Geum), dlužichami (Heuchera) a jim podobnými mitrovničkami (Tiarella).
Zářivé kontrasty. Zlatolistá ostřice (Carex elata) Aurea nechává do detailu vyniknout půvabná květenství ve tvaru jehelníčku.
Čtyřicet až devadesát centimetrů vysoké, spolehlivě mrazuvzdorné trvalky si libují v grošovaném stínu pod stromy a keři, tolerují i stín u severní zdi.
Na plném slunci se jim daří jen při vydatné zálivce nebo třeba podél břehu jezírka, ne však v bažině.
Kvetoucí kulisa. Od okrasného česneku odvádí pozornost květované pozadí. Čím víc jarmanek roste pohromadě, tím lépe.
Sucho a nedostatečná cirkulace vzduchu se podílejí na tvorbě padlí.
V období rašení a květu rostliny ocení dávku dobře vyzrálého kompostu.
Krásná a trvanlivá. Dekorativní listeny mají dlouhou životnost, trvalku proto nemusíte po odkvětu hned seřezávat.
Ač se samovolně přesévají, množíme je raději dělením, jelikož potomstvo ztrácí původní vlastnosti.
Spolek českých perenářů
Občanské sdružení, které propaguje a popularizuje v zimě vytrvalé víceleté zahradní květiny, profesionály zvané pereny, laiky prostě a jednoduše trvalky.
Na zimu jarmanky zatahují a znovu raší začátkem jara.