Zahradu o výměře 1300 m² paní Helena zdědila spolu s domem, na který mají doma kupní smlouvu ještě z roku 1900. Je v samém centru obce, okolo jsou zahrady sousedů, a tak na ni není z ulice vidět.

Zastřešené letní posezení navazuje na rodinný dům. Je zde venkovní krb i udírna.

Zastřešené letní posezení navazuje na rodinný dům. Je zde venkovní krb i udírna.

„Když jsme zahradu začali užívat, byla jen užitková. Po 'nucených pracích' na ní v dětství jsem měla představu anglického trávníku a střihaného živého plotu. Takže jsem se pustila do zatravňování a rušení záhonů, výsadby tújí a buxusů. Slepičkám jsme zmenšili výběh a slíbili jsme jim, že je necháme dožít. V chovu jsme ale rozhodně pokračovat nechtěli,” popisuje první etapu svého působení na zahradě čtenářka.

Zahrada si prošla i skalničkářským obdobím své majitelky.

Zahrada si prošla i skalničkářským obdobím své majitelky.

V té době také společně s manželem zbourali kůlnu a na jejím místě vyrostla pergola s letním sezením, jednoduchým zahradním krbem a udírnou. Ze starých použitých prken Helenin manžel vyrobil dřevěný nábytek, který slouží dodnes.

Okrasná část je soustředěna především do okolí historické pumpy.

Okrasná část je soustředěna především do okolí historické pumpy.

„Po éře holé zahrady nastala etapa skalničkaření. Dostala jsem pár sazeniček, založila skalku na hromadě suti, a jak píše Karel Čapek v mé oblíbené knize Zahradníkův rok, tím se mi dostala hlína za nehty a stal se ze mne zahradník,” pokračuje čtenářka.

Svazky cibule a česneku ponechává majitelka zavěšené pod střechou, ale na čerstvém vzduchu.

Svazky cibule a česneku ponechává majitelka zavěšené pod střechou, ale na čerstvém vzduchu.

Když se jí před 18 lety narodil starší syn, rozhodla se, že pro něj zkusí vypěstovat čerstvou zdravou zeleninu. S manželem koupili a postavili skleník. Ošetřování plodin chemickými postřiky majitelka od začátku odmítla a místo toho se postupně propracovala až k permakulturnímu zahradničení, které ji okouzlilo.

Jedním z prvních prvků zahrady v době jejího návratu k pěstitlství byl skleník.

Jedním z prvních prvků zahrady v době jejího návratu k pěstitelství byl skleník.

„Zjistila jsem ovšem, že ne všechna pravidla jsou pro mě. Když je například potřeba, prostě záhony vypleju. Když je potřeba, záhon zryju. Ale když to nutné není, nechávám všechno být. Od klasických, 'uhrabávaných' s cestičkami jsem se posunula nejdřív k vysokým záhonům a potom k ohrádkám z dřeva z palet (na dříve mnou zatravněné ploše). To se založí kompost v ohrádce, rok, dva se na něj ukládá, pak na kompost sázím dýně a cukety, příští rok rajské, pak ostatní zeleninu. Další rok založím kompost jinde, zahrada se takhle pěkně zúrodňuje. Ráda si ušetřím práci, když to jde. Žádné přesívání kompostu a rozvážení po zahradě. Když hnojím, tak zkvašeným slepičím trusem nebo jíchou z kopřiv. Mulčování nepraktikuji, příliš svědčí slimákům,” radí Helena.

V okolí ksleníku jsou sdruženy záhony se zeleninou a ovocné keře. V pozadí je kompost posázený dýněmi a okurkami.

V okolí skleníku jsou sdruženy záhony se zeleninou a ovocné keře. V pozadí je kompost posázený dýněmi a okurkami.

Čtenářka pěstuje několik druhů malin.

Čtenářka pěstuje několik druhů malin.

V současné době čtenářka pěstuje desítky druhů zeleniny, ovoce a samozřejmě i bylinek.

„Na jaře sklízím špenát, ředkvičky, saláty, kedlubny, pak rajčata i divoká rajčata, okurky, mangold, cibuli, česnek, mrkev, řepu, fazolky, cukety, dýně, růžičkovou kapustu, kadeřávek. Na zahradě mi nesmí chybět ani bylinky. Mám spoustu druhů - meduňku, mátu, dobromysl, bazalku, koriandr, petrželku hladkolistou i kudrnku, pažitku, libeček, šalvěj... V sadě máme většinou letité stromy, třešně, jablka, švestky, višně, hrušky, ořešáky. Z keřů jsem si zamilovala muchovník, máme několik druhů malin, rybíz, angrešt, černou jeřabinu, moruši, dřín, minikiwi, rakytník i jostu,” vypočítává s nadšením čtenářka.

Jako první začala čtenářka pěstovat hlavně zeleninu, aby měla zdravou stravu pro svého prvního syna, když byl ještě malý.

Jako první začala čtenářka pěstovat hlavně zeleninu, aby měla zdravou stravu pro svého prvního syna, když byl ještě malý.

Převážná část zahrady tedy v současnosti slouží jako užitková, velká plocha je ale vyhrazena i pro odpočinek. Když před 15 lety s manželem rekonstruovali dům, probourali část zdi tak, aby mohli jeho interiér se zahradou hezky propojit.

Jako záhony slouží dřevěné ohrádky, případně ohrádky spletené z proutí.

Jako záhony slouží dřevěné ohrádky, případně ohrádky spletené z proutí.

„Nyní se tu snoubí divočina, trávník, místo pro sport a posezení, zeleninové i květinové záhony. Vím, čemu a kde se daří, kde co roste nebo kvete. Zahradničím s lehkostí a radostí, řekla bych, že tu vládne harmonie, zahrada je přirozeně krásná. Moje první kroky ráno a poslední večer, pokud počasí přeje, vedou na zahradu,” uzavírá Helena.

Čtenářku, která si vyzkoušela pěstování mnoha druhů rostlin a plodin nakonec nejvíc okouzlil premakulturní způsob hospodaření.

Čtenářku, která si vyzkoušela pěstování mnoha druhů rostlin a plodin, nakonec nejvíc okouzlil permakulturní způsob hospodaření.