Roubenou chalupu s dalším hospodářským stavením a stodolou koupili manželé v roce 1987. V té době byly všechny budovy vyhořelé. Hlavní obytné stavení museli majitelé postavit znovu jako první a dodnes v něm bydlí.

Na stodolu přišla řada až loni na jaře. Zachovaly se z ní zídky vysoké 80 až 100 centimetrů. Na některých místech zůstaly kamenné sloupy, jiné bylo třeba znovu postavit.

Dřevěné prvky stodoly majitel natíral směsí luxolu a fermeže. Okna, stejně jako všechno ostatní, si vyráběl sám.

Dřevěné prvky stodoly majitel natíral směsí luxolu a fermeže. Okna, stejně jako všechno ostatní, si vyráběl sám.

Sloupy nemají čistě kvádrový tvar, na bocích jsou vyhloubené tak, aby mezi ně bylo možné ukládat trámy. Ty se střídají pravidelně s vrstvou polystyrénu, která nahrazuje tradiční mazaninu. Polystyrén majitel k trámům nijak nepřipojoval, jednotlivé vrstvy na sobě těsně spočívají. Po stranách polystyrénu je nalepena perlinka a na ní je nahozený štuk.

Při stavbě zdí nebylo nezbytně nutné sledovat jejich vzduchotěsnost, protože rodina využívá stodolu především místo pergoly. V jejím interiéru je příjemné posezení na dřevěných lavicích u dřevěného stolu. Do stodoly je zavedena elektřina.

Stodola slouží stejně, jako na jiných zahradách třeba pergola. Poskytuje chráněné zázemí pro příjemné posezení.

Stodola slouží stejně jako na jiných zahradách třeba pergola. Poskytuje chráněné zázemí pro příjemné posezení.

Část stodoly a z exteriéru přístupná půda pak slouží jako úložné prostory, kterých na zahradě u domu není nikdy dostatek.

Z někdejší stodoly zbyly jenom základy kamenné zídky, kteoru bylo třeba zpátky dostavět, stejně jako sloupky.

Z někdejší stodoly zbyly jenom základy kamenné zídky, kterou bylo třeba dostavět, stejně jako sloupky.

Stylově vyhlížející stodola vznikla z velké části z recyklovaného materiálu, majitelé na stavbu kamenných zídek a sloupků využili kámen z jedné ze staveb, které byly na pozemku dříve. Stejně tak všechny trámy pocházejí z krovu jiného domu, který procházel kompletní rekonstrukcí.

Jedním z posledních prvků, které na stodole chybějí, jsou okapy. Majitel vyrábí vlastní, dřevěné. Jako povrchovou úpravu plánuje použít teplou fermež, která se lépe vstřebává než fermež aplikovaná za studena.

Jedním z posledních prvků, které na stodole chybějí, jsou okapy. Majitel vyrábí vlastní, dřevěné. Jako povrchovou úpravu plánuje použít teplou fermež, která se lépe vstřebává než fermež aplikovaná za studena.

Samostatnou kapitolou je střecha stodoly. Majitel si všechny šindele vlastnoručně vyrobil. Aby do sebe dobře zapadaly, vyfrézoval na každém z nich na jedné straně drážku a na druhé výstupek. Celkem takto musel vytvořit 4500 šindelů.

Hezkým prvkem na zahradě majitelů stodoly je obrovský kámen a pod ním kopané jezírko s rybičkami, s nuceným oběhem přes pískovou filtraci.

Hezkým prvkem na zahradě je obrovský kámen a pod ním kopané jezírko s rybičkami, s nuceným oběhem přes pískovou filtraci.

V současnosti vyrábí jeden z posledních prvků na stodolu – dřevěné okapy. Aby odolaly povětrnostním vlivům, rozhodl se je natřít fermeží, ovšem aplikovanou za tepla, protože tehdy lépe proniká do dřeva.