Hlavní obsah

Bledule - vzácní poslové jara, nad kterými se tají dech

Právo, Adéla Taitlová

Až vám po ránu do oken zahvízdá drozd zpěvný, můžete si být jisti, že na zahradu vstoupilo jaro a probudilo bledule. Ale ne všechny. Těm, co se bojí chladných nocí, zazvoní budík o dva měsíce později.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Bledule jarní (Leucojum vernum). Otužilec se širokými zvonci květů vstává časně zjara, ať už kolem raší nová tráva nebo ještě leží sníh.

Článek

Když se loukou prožene voda a z půdy nad čerstvou trávou vykouknou zvonkovité květy bledulí, málem se člověku z té nádhery podlomí kolena.

Škoda, že na takový obrázek natrefíme ve volné přírodě jen vzácně, zato v lužním lese nás jarní poslíčci potěší mnohem častěji.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Louka jako sen. Tohle se stane, když pár rostlin necháme, ať si dělají, co chtějí. Masovou výsadbou cibulí si zkrátíme čekání o desítky let.

Skutečným nedočkavcem je bledule jarní (Leucojum vernum). Její sestra, které říkáme bledule letní (L. aestivum), se v lecčem odlišuje. Zahradu však svým něžným půvabem a jemnou fialkovou vůní poctí obě cibulnaté květiny stejnou měrou.

Bledule jarní s kvetením neotálí

Někdy rozkvétá současně se sněženkami, jindy od nich přebírá štafetu, záleží na počasí a místě, kde roste. Za vlídných dnů nebo v závětří pod stromy vyzvání jaru na pozdrav už v únoru a v březnu snad nenajdeme jedinou, která by zůstala schoulená pod zemí.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Dokonalé souznění. Svěžejší obrázek jara snad neexistuje. Bledule a sněženky pojí stejné barvy i způsob života.

Bledule jarní kvetou odvážně ještě na zbytcích sněhu, ani noční mráz je neudolá, i když to tak zrána někdy vypadá. Podobně jako u sněženek totiž mohou tenké stonky v noci promrznout a ležet bezvládně na zemi. Teprve když se krystalky ledu v pletivu rozpustí, vstanou a pokračují v kvetení jakoby nic.

Z každé cibulky vyrůstá bezlistý, 15 až 30 cm vysoký stvol nesoucí po jednom až dvou široce nafouknutých zvonkovitých květech, které jsou bílé a v závislosti na varietě mají buď zelenou, nebo žlutou kaňku na všech šesti cípech okvětních plátků.

Bledule letní si léta neužije

Sice se tak jmenuje, ale v létě ji nikdo kvést neuvidí. Její čas slávy začíná totiž v dubnu a končí někdy v květnu, třebaže špičky listů prorážejí půdu už koncem zimy.

Do našeho povědomí bledule letní teprve pomalounku proniká, možná i proto, že se u nás v přirozených porostech takřka nevyskytuje. Na zahradě však předvádí úplné divy.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Bledule letní. (Leucojum aestivum). Na rozdíl od své sestry je vyšší a vrchol každého stvolu zdobí mnohem víc křehkých květů.

Rozrůstá se do robustních, vázovitě tvarovaných trsů, které dospělému člověku sahají ke kolenům. Oblíbené anglické odrůdě Gravetye Giant dokonce naměříme bezmála 1 m!

Delikátní bílé květy se zelenými skvrnkami jsou krapet menší než u bledule jarní, zato jich na koncích štíhlých stvolů povlává o tři až šest více.

Prosíme, nerušit!

Bledule jarní patří k ohroženým a bledule letní dokonce ke kriticky ohroženým rostlinám. Oba druhy v Česku chrání zákon. Na přírodních stanovištích se nesmějí trhat, vykopávat, ani jinak poškozovat či omezovat ve vývoji.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Mnohostranné využití. Oba druhy bledulí uplatníme na tradičním záhonu, v trávníku, na břehu jezírka, mezi keři i pod stromy.

Pomyslná cedulka s nápisem Prosíme, nerušit! by měla viset i na zahradě. Platí, že čím méně si bledulí budeme všímat, tím úchvatnější představení každý rok na dva až tři týdny rozehrají.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

S květy nad hlavou. Bledule letní kvete v dubnu a květnu, to je skvělá příležitost pro kombinaci s okrasnou třešní.

Výjimkou jsou staré přehuštěné trsy bledule letní, které můžeme opatrně rýčem vyzvednout a zmladit rozdělením na menší díly. O všechno ostatní se postará příroda. Třeba mravenci, kteří semena bledulí rozšiřují po okolí.

S vodou na dosah

Blízké příbuzné sněženek, narcisů či pažitky vypěstujeme nejsnáze z cibulek koupených u zahradníka.

Stejně jako u většiny ostatních jarně kvetoucích cibulovin je sázíme do volné půdy na podzim. Raději dříve než později, nejlépe do polostínu a 8 až 10 cm hluboko.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Vlhkomilné divoženky. Na břehu potoka se cítí spokojeně. S dostatkem půdní vláhy snesou i celodenní slunce.

Druhou šanci k výsadbě máme na jaře, pokud nám soused dovolí odkopnout si kousek z jeho zeleného trsíku. V zahradnictví se rostliny v tzv. zeleném stavu objevují zřídkakdy. Po odkvětu z nich neodstraňujeme listy, dokud nezežloutnou, aby si cibule vzaly zpět cenné živiny!

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Jinak bledule nevyžadují zvláštní péči, chorobami netrpí. Bez čeho se však neobejdou, je voda. Pramínek, tůňka, přírodní jezírko nebo potok zásobující přilehlý kus země vláhou udržuje tyhle překrásné jarní efeméry vitální a šťastné.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám