Profesor Van Aken, který vyrůstal na farmě v Pensylvánii, nelenil a spěchal do New Yorku, aby našel nový domov pro semena mnohdy až tisíce let starých odrůd. Odtud byl pak už jen krůček k myšlence, že pomocí roubování by vlastně mělo být možné smrsknout celý sad na jediný strom.

Právě pomocí roubování sadaři často zachraňují napadené dřeviny, a proto profesor dospěl k závěru, že stejným způsobem by bylo možné zachránit i dědictví mnoha generací sadařů a pěstitelů.

„To, co ve skutečnosti děláte, je, že zraníte strom. A pak se ho snažíte přesvědčit, že ona cizí část, kterou jste mu vložili do rány, je jeho vlastní,“ řekl pro server Business Insider Sam Van Aken.

Renderingový obrázek stromu v plném květu. Každá odrůda má svůj charakteristický barevný odstín, který činí strom zajímavým už jen po vizuální stránce.

Renderový obrázek stromu v plném květu. Každá odrůda má svůj charakteristický barevný odstín, který činí strom zajímavým už jen po vizuální stránce.

FOTO: Profimedia.cz

Jeho úkol byl ovšem o něco složitější, protože tento postup musel na každém stromě zopakovat mnohokrát. Na původní podnož narouboval na začátku čtyři až pět nových druhů a pak dva tři roky počkal, až původní strom nové části akceptuje.

Jakmile začaly na jaře kvést a vyrašily na nich nové větvičky, mohl pokračovat dál. Tímto způsobem se mu na stromcích podařilo nakonec naroubovat kýžené čtyři desítky druhů.

Van Aken přitom nespoléhá jen na jediný strom, který by měl oněch čtyřicet převážně neznámých, zapomenutých a komerčně nepěstovaných odrůd broskví, meruněk, třešní, nektarinek, švestek nebo i mandlí uchovávat pro budoucí generace. Vytvořil jich celkem 12 a každý roste na jiném místě Spojených států.

Profesor Van Aken má přesně rozkresleno, kam kterou odrůdu naroubuje a kdy.

Profesor Van Aken má přesně rozkresleno, kam kterou odrůdu naroubuje a kdy.

FOTO: Profimedia.cz

Vytvoření těchto stromů trvalo devět let, prosperují a plodí poživatelné ovoce. Přesně tak, jak si to profesor Van Aken představoval. Většina z nich je na veřejně přístupných místech, jedním z nich je samozřejmě kampus univerzity Syracuse.

Profesor má nejen přesné nákresy toho, kde na stromě je který druh ovoce, ale dokonce i tabulku s časem kvetení jednotlivých druhů. Pro potřeby popularizace svého nápadu tak sice vytvořil hezký obrázek stromu, kde kvetou všechny naroubované části naráz, realita je ovšem trochu jiná.

Stromky ve skutečnosti kvetou zatím spíše delší dobu, přičemž vždy několik odrůd ve stejný čas. Zrovna tak plody na něm dozrávají postupně. Zatímco některé jsou ještě malé a zelené, jiné už jsou zralé.

Představte si strom, ze kterého načešete prakticky všechny druhy peckovitých plodů, které vás napadnou...

Představte si strom, ze kterého načešete prakticky všechny druhy peckovitých plodů, které vás napadnou...

FOTO: Profimedia.cz

„Někde na internetu jsem četl, jak někdo prohlásil, že Strom 40 druhů ovoce ukončí hlad na zemi. Tak to v žádném případě není. Ale co se mi na tom líbí, je, že náš strom slouží jako inspirace pro tyto úvahy,“ vysvětlil Van Aken pro televizní stanici CBS news.

V každém případě nepočítá s tím, že by daný způsob pěstování ovoce měl být novým trendem komerčního ovocnářství. Na to je příliš komplikovaný a zdlouhavý. To, co jej na projektu kromě již zmíněného účelu zaujalo, je i umělecký aspekt.

Strom 40 druhů ovoce vytvořil podobným způsobem, jako například sochař vytváří své skulptury. V tomto případě však pracoval nikoli s kamenem, ale s živými stromky.