Hlavní obsah

Lichořeřišnice potěší oko i mlsné jazýčky

Právo, Adéla Taitlová

Lichořeřišnici mají rádi vyznavači zářivých letních barev, ale i gurmáni a zahrádkáři, kteří vyhledávají skromné, na péči nenáročné rostliny. Po letech přehlížení je čas vrátit tuhle sympatickou letničku zpět do zahrad a truhlíků!

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Květy oslnivých barev vyvolávají dokonalou letní náladu, zvlášť pěkně se doplňují s modrou šantou (Nepeta).

Článek

Z poměrně rozsáhlého rodu se v zahrádkách prosazuje zejména lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus). Jednoletou rostlinu s dlouhými rozvětvenými lodyhami můžeme využít k pokryvu půdy nebo k ozelenění vertikálních prvků. Uplatnění najde také v nejrůznějších nádobách a závěsných koších.

Stroj na květy

I když má lichořeřišnice opravdu pěkné okrouhlé zelené, někdy dokonce purpurově tónované či krémově mramorované listy, jsou to především velké zářivé květy, které svádějí zahrádkáře k pěstování.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Pro venkovská zátiší je nádoba s lichořeřišnicí nepostradatelná. Pozor na přemokření, které škodí stejně jako sucho.

Tradiční žhavou směs v šarlatově červené, sytě žluté a oranžové barvě doplňují nové kultivary v odstínu máslových sušenek, jahodové zmrzliny a zralých třešní. Některé variety zdobí žíhání nebo kontrastně zbarvené skvrnky v jícnu.

Široké květy mají nápadnou zahnutou ostruhu vyplněnou nektarem. Sem pohodlně dosáhnou motýli s dlouhým sosákem.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Čmelák předvádí mazaný způsob, jak se dostat k nektaru uloženému hluboko v ostruze. Prostě ji prokousne.

Ale co huňatí čmeláci, kteří okolo neúnavně kvetoucí lichořeřišnice celé léto poletují? Ti našli mazanější způsob, jak se k sladké šťávě dostat – jednoduše usednou shora na květ a ostruhu prokousnou.

Krásná všemi směry

Navzdory křiklavým barvám se lichořeřišnice překvapivě snadno kombinuje. S modrými šantami (Nepeta), žlutými krásnoočky (Coreopsis), vínovými hledíky (Antirrhinum) a bílou šalvějí (Salvia) vykouzlí ze záhonu zářivou letní louku.

S příchodem podzimu dodá energii již poněkud unavené výsadbě ve spojení s hvězdnicemi (Aster) a oranžovými lampionky mochyně židovské třešně (Physalis alkekengi).

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Variety s mramorovanými listy upoutají pozornost hned, jak se objeví.

Ani o samotě neudělá ostudu. Dokazují to pověstné lichořeřišnicové bordury z Monetovy zahrady v Giverny. Najde-li tato všestranná jednoletka z Jižní Ameriky svislou oporu pro své plazivé výhony, hbitě ozelení fasádu, plot, ale také lavičku nebo třeba psí boudu.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Tradiční barevnou směs obohacují nové růžově kvetoucí kultivary. Pěkně se vyjímají podél štěrkových cestiček.

V atraktivní ozdobu promění i starý škopek a tomu, kdo zahradničí na balkóně v truhlíku či závěsném koši, připraví fascinující podívanou na kvetoucí vodopád.

Pro mlsné jazýčky

Poupata, květy, listy, lodyhy i zelená nezralá semena můžeme využít k oživení kulinářského repertoáru. Není od věci pěstovat lichořeřišnici čistě pro sklizeň v kuchyňské zahradě mezi zeleninou a bylinkami. Čerstvý přísun vitaminů a lehce štiplavé kořenité chuti nám zajistí od července, kdy začíná kvést, až do prvního mrazíku, který ji zahubí.

Lichořeřišnice skvěle chutná v lehkých studených salátech, třeba v tom bramborovém s bílým jogurtem, hořčicí, okurkou a koprem. Listy můžeme plnit mletým masem.

Nakrájené květy spolu s květy brutnáku a sedmikrásek dodají nevšední příchuť krajíci chleba s máslem a solí.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Celá nadzemní část rostliny je jedlá. Semena v kuchyni využíváme ještě za zelena, nezralá.

Ze semen připravíme osvěžující dresink nebo je naložíme a použijeme jako náhradu za dražší kapary.

Pozor, ke konzumaci se hodí pouze rostliny, které nebyly ošetřeny chemickými prostředky!

Návod na pěstování

Rychle rostoucí lichořeřišnice potřebuje stanoviště na plném slunci, vynikající výsledky přináší i v polostínu. V temnu se bohatství květů nedočkáme.

Semena, která jsme buď koupili, nebo sami sesbírali, vyséváme do záhonu od května do července ve sponu asi 20 cm x 20 cm. Na květináč o průměru 30 cm počítáme se třemi rostlinami.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Semena pro výsev si můžeme buď koupit, nebo sami sesbírat. Jednoletka se ochotně vysévá i vlastním přičiněním.

Klíčení urychlíme, když semena namočíme přes noc do vody.

Půdu udržujeme spíš vlhčí. Neměla by být příliš výživná, jinak se vyvine víc listů na úkor květů.

V horku a suchu se na rostlinách mohou nepěkně podepsat dřepčíci a mšice. Pravidelná zálivka škody zmírňuje.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Dřepčíci dělají z měkkých listů cedníky. Nahrává jim sucho a horko, proto dbáme na pravidelnou zálivku.

Květy po zavadnutí nemusíme odstraňovat, tvoří se jich po celé léto spousta.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Semena, která nespotřebujeme v kuchyni, sesbíráme, necháme uschnout a uchováme je do příštího výsevu. Nebo si práci ušetříme a rostlinu necháme samovolně vysemenit.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám