Hlavní obsah

Štíhlé konifery by neměly chybět v žádné zahrádce

Právo, Adéla Taitlová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V zahrádce by neměly chybět štíhlounké konifery. Jejich prosté, zároveň nepřehlédnutelné křivky spolu se stálezelenými listy propůjčují místu eleganci a vytvářejí celoročně výrazný pohledový akcent.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Okolo živého sousoší tvořeného dospělými jalovci (Juniperus communis) Hibernica zaručeně nikdo neprojde bez povšimnutí.

Článek

Konifery neboli jehličnany, jejichž silueta připomíná protáhlou svíci, se hlásí o pozornost každičký měsíc v roce.

Zaujmou neměnnou barvou i strukturou listů. Ty mohou být buď krátké jehlicovité, často velmi ostré, či zploštělé šupinovité, na dotek příjemně hladké.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Pohled na nevšední partnerství zeravu (Thuja occidentalis) Smaragd s magnólií přináší potěšení dvanáct měsíců v roce.

Krásné, nenáročné a snadno dostupné sloupovité variety najdeme zejména mezi jalovci (Juniperus), zeravy (Thuja), tisy (Taxus) a cypřišky (Chamaecyparis).

Krása v jednoduchosti

Čisté, strohé linie úzce rostoucích jehličnanů zesilují dojem upravenosti a harmonie. Vytvářejí protipól k rostlinám s bujnější stavbou, pestrými listy a květy a odvádějí od nich pohled vzhůru.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Kontrast mezi nehybným jalovcem (Juniperus scopulorum) Skyrocket a rozevlátým bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea) působivě ozvláštní každé zákoutí.

Toho využijeme pro zviditelnění odlehlého zákoutí či určitého místa, např. vstupu do části zahrady s odlišným využitím, středu protínajících se cest nebo třeba zátiší s uměleckou plastikou.

Pryč s nudou

Na rozlehlé ploše fungují jako orientační body. Navozují pocit klidu, zároveň však pozorovatele provokují a udržují ve střehu, zvlášť když dosahují značné výšky.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Zlatolistý tis (Taxus baccata) Fastigiata Aurea je jako doplněk květinového ostrůvku neocenitelný. Nejen pro svou štíhlou siluetu, ale i nevšední barvu.

Třebaže jehličnany s tužkovitou siluetou neposkytují blahodárný stín, čím starší a vyšší jsou, tím větší vzrušení přinášejí.

Přímo si o ně říkají pozemky s rovinatým terénem a velkou trávníkovou plochou, jimž chybí výšková členitost. Nezklamou ani v době, kdy zahradu přikryje sníh.

Jednotlivě, nebo ve skupině?

Na šířku nezaberou sloupovité konifery zpravidla víc jak metr, metr a půl. Vejdou se do mrňavé předzahrádky i do proluky mezi budovami, nepřekážejí ani v těsné blízkosti frekventovaných cest.

V květinovém ostrůvku uprostřed trávníku upoutá pozornost jediný exemplář. Vede-li záhon podél dlouhé zdi, rozptýlíme po něm více kusů, nejlépe v jedné řadě a vždy však od stejného druhu či kultivaru. Dvojicí zdůrazníme vstup na terasu nebo prostor před domovními dveřmi.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Úchvatný spolek sloupovitých a rozkladitých jehličnanů stylově upozorňuje na přechod mezi trávníkem a dlážděným patiem s bazénkem.

Tady také uplatníme dřeviny vysazené v nádobách. O nejsilnější zrakový požitek se postará skupina tří až pěti štíhlých elegánů, připomínající umělecké sousoší.

Nápadité kombinace

Jemný a působivý kontrast vznikne, když stálezelené vertikály spojíme s okrasnými trávami. Poutavou hru tvarů vyvolají spolu s dřevinami, které se svými dlouhými vodorovnými větvemi rozpínají do šířky několika metrů.

Velmi jim sluší také partnerství s bohatě kvetoucími keři, jako jsou pustoryly (Philadelphus), kolkvicie (Kolkwitzia amabilis), magnólie (Magnolia) či tavolníky (Spiraea).

Aby zůstaly pěkné

Uschlá hmota hromadící se podél kmene neznačí chorobu, jde o přirozený proces, kdy opadávají nejstarší listy. Ze stromu je snadno vybereme.

Ovšem pozor, může se stát, že potom bude vypadat prořídle a opeřence, kteří v hustých jehličnanech rádi hnízdí, připravíme o přístřeší!

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Mezi horskými rostlinkami na skalce představuje sloupovitý jalovec (Juniperus communis) Compressa vítanou změnu.

Tvarovací řez není nutný. Pokud však listy nebo větvičky nevzhledně odstávají, můžeme je zarovnat nůžkami na živý plot.

Jestliže stálezelené koruny před zimou nesvážeme provazem, musíme z nich pravidelně setřásat těžký sníh, jinak útlým větvím hrozí ohnutí nebo i zlomení.

Výběr z toho nejlepšího

Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) Columnaris — listy temně zelené, na rubu namodralé, dobře snáší stín, výška zpravidla do 10 m.

Jalovec obecný (Juniperus communis) Hibernica — hustý, krátké, ostře špičaté jehlice s namodralým odstínem, roste i v suchu, výška 3 až 6 m.

Jalovec skalní (Juniperus scopulorum) Skyrocket — nápadně modrošedé listy, roste rychle, výška až 8 m. Podobný oblíbenému kultivaru Blue Arrow.

Borovice lesní (Pinus sylvestris) Fastigiata — tuhé, namodrale zelené dlouhé jehlice ve svazcích, upřednostňuje kyselejší zeminu, výška i víc jak 10 m.

Zeravec východní (Platycladus orientalis) Elegantissima — šupinovité listy při rašení zlatožluté, později se zeleným podtónem, v zimě bronzové, výška 5 m.

Tis červený (Taxus baccata) Fastigiata Robusta — měkké černozelené jehlice, dlouhověký, nesnáší podmáčenou půdu, výška 6 až 8 m.

Zerav západní (Thuja occidentalis) Smaragd — hustě větvený, aromatické šupinovité listy i v zimě svěže zelené, velmi zdravý, výška až 7 m.

Bude to sloup?

Zda jde o sloupovitě rostoucí dřevinu, nám v některých případech prozradí slova Fastigiata či Columnaris, obsažená v názvu odrůdy.

Vánoční tip

Chcete vánoční stromek, ale máte málo místa? V předzahrádce, na balkóně nebo u vchodových dveří se o slavnostní náladu postará třeba jalovec obecný vysazený v nádobě.

Zjara stromek přesaďte do volné půdy. Zůstane-li v květináči, zalévejte ho a pravidelně hnojte.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám