Hlavní obsah

Zimostráz krášlí zahradu od jara do zimy

Právo, Adéla Taitlová

Brčálově zelený zimostráz vnáší do zahrady barvu a harmonii od jara do zimy. Když mu díky nůžkám propůjčíme zajímavý tvar, stane se rychle předmětem obdivu.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Pečlivě naaranžovaná skupina květináčů s tvarovanými keříky obohacuje zahradu v době, kdy v ní chybí květy.

Článek

Zimostráz čili buxus, lidově také krušpánek, kvete na jaře, jenže květy jsou tak drobounké a nevýrazné, že si jich sotva všimneme. Tento stálezelený keř pěstujeme především pro pěkně zelené, leskle kožovité listy, zhusta pokrývající tenké větévky.

Bordury

Zimostráz v bordurách lemujících květinové a užitkové záhony, cestičky či trávník je klasikou. Dokonalé zelené linky dodávají zajímavý rámec i místům s lavičkou, kašnou či růží pěstovanou na kmínku.

Pro nízké plůtky a obrazce se nejlépe hodí kompaktní, slabě rostoucí kultivar zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens) Suffruticosa s nestříhanou výškou do jednoho metru.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Proslulé bordury ze zimostrázu dodávají půvabný rámec záhonu s cibulovinami. Holý strom s nimi poutavě kontrastuje.

TIP: Při velikosti rostlin okolo 12 cm potřebujeme asi osm až deset kusů na jeden metr. Mezery se při odpovídající péči zacelí po třech až pěti letech.

Topiary

Šikovní zahrádkáři ocení zimostráz jako materiál pro tvorbu živých soch (tzv. topiary). Podobně jako tis snáší hluboký a opakovaný řez. Lze jej seřezávat do tvarů koule, homole, pyramidy, srdíčka nebo do náročnějších spirál a zvířecích figurek podle speciálních kovových šablon.

Méně obvyklé, o to však zajímavější jsou topiary ze žlutě panašovaného kultivaru Aureovariegata.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Atraktivní panašovaný kultivar Aureovariegata prosvětlí zákoutí, kam nedosáhne slunce.

TIP: Pro malé tvary a figury použijeme kultivar Suffruticosa. Pro větší díla, která zaujmou jako solitéry ve štěrku nebo v dlažbě patia, jsou vhodnější vyšší odrůdy a planý zimostráz vždyzelený.

Živý plot

Při ozeleňování hranic pozemku a tvorbě zelených stěn proti pohledům zvenčí uplatníme dlouhověkou formu zimostrázu vždyzeleného neboli obecného (Buxus sempervirens).

Živý plot z něj je hustý, bez řezu přesahuje výšku 4 m. Pak už mu ale daleko víc sluší úprava nůžkami s dlouhou čepelí.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Jednoduchý geometrický tvar a sytá zeleň zimostrázu obohacuje a zároveň zklidňuje pestré květinové záhony.

TIP: Rostliny do živého plotu sázíme v odstupu asi 40 cm. Po ujmutí a v optimálních podmínkách ročně povyrostou o 15 cm.

V květináči

Zimostráz nezklame ani v nádobách v předzahrádce, u domovních dveří nebo ve skupině uprostřed zahrady.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Rostliny vysazujeme kdykoli kromě mrazivých, deštivých a příliš horkých dnů.

TIP: Ze zimostrázu lze vypěstovat bonsaj. Pro tvorbu miniatur se hodí nejpomaleji rostoucí zimostráz drobnolistý (Buxus microphylla), zejména jeho nejmenší kultivar Compacta, který v dospělosti měří jen 30 cm.

Pěstitelské desatero

1. Pozice

Zimostrázu se daří na uzavřeném dvorku stejně jako na větrném svahu. Je plně mrazuvzdorný.

2. Světlo

Nejlépe prospívá v polostínu. Stín mu však nevadí, roste i pod košatými stromy. Plné slunce snáší jen při optimální vlhkosti. Panašované variety na slunci trpí popáleninami listů.

3. Půda

Vyhovuje mu každá normální zahradní zemina, která je vlhká, ale dobře propustná. Zimní přemokření v těžké jílovité půdě způsobuje žloutnutí listů.

4. Zálivka

Dlouhodobé sucho snáší špatně. Pravidelnou zálivku vyžadují rostliny pěstované v nádobách, na větrných stanovištích a rovněž mladé keře.

5. Živiny

Rostliny v nádobách se mezi dubnem a srpnem neobejdou bez přihnojování tekutou či granulovanou výživou pro stálezelené rostliny. Volně rostoucím keřům prospívá jarní dávka dobře proleželého hnoje nebo kompostu.

6. Výsadba

Zakořeněné rostliny z kontejneru lze sázet v průběhu celého roku, pokud půda není promrzlá nebo blátivá. Při tvorbě dlouhých linií a složitých ornamentů místo nejprve vykolíkujeme a vyznačíme provazem. Čím starší zimostráz je, tím hůře snáší přesazování.

7. Řez

Rostliny udržované pravidelným řezem vypadají nejlépe. Řez podporuje hustý růst, což je důležité v prvních letech. První střih provádíme koncem května, poslední koncem srpna, mezitím podle potřeby.

8. Množení

Nové rostliny získáme z polovyzrálých řízků. Ty mohou být až 30 cm dlouhé. Od matečné rostliny je v červenci oddělíme včetně tzv. patky. Výhony o třetinu zkrátíme a vysadíme do květináče nebo přímo do půdy na chráněném místě ve stínu. Při dostatečné vláze zakoření během několika měsíců.

9. Prevence

S posledním sestřihem neotálíme, aby mladé výhonky do příchodu mrazů vyzrály. Rostliny nestříháme na poledním slunci. Osázené nádoby na zimu obalíme bublinkovou fólií a jutou a postavíme je na polystyren.

10. Choroby a škůdci

Potíže někdy způsobují svilušky nebo larvy bejlomorky zimostrázové. Neléčitelným postrachem keřů je houbové onemocnění, způsobené houbami Cylindrocladium buxicola a Volutella buxi.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Zničí celou rostlinu. Napadené části sbíráme a pálíme, nekompostujeme!

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám