Proč dřevinám opadávají na podzim listy?

Jen těžko si lze představit zahradu bez stromů a keřů, jejich krásných květů, dekorativní kůry, barevných, někdy velmi chutných plodů a zajímavých listů.

Shazováním listů se mnohé dřeviny chrání proti nadměrnému výparu vody a polomům hrozícím při sněhu či námraze.

Shazováním listů se mnohé dřeviny chrání proti nadměrnému výparu vody a polomům hrozícím při sněhu či námraze.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

S podzimní změnou počasí a světelných podmínek stahují opadavé listnáče své živiny do kmene a kořenů. Listy přestávají vytvářet chlorofyl (zelené barvivo) a odhalují barevné pigmenty, díky kterým získává konec sezóny kouzelnou atmosféru.

Řapíky nevyživovaných listů se od větví snadno uvolňují a listy padají k zemi. Dřeviny tak předcházejí nadměrné ztrátě vody či polámání větví, které by hrozilo po každé sněhové nadílce či námraze.

Proč mají rostliny rozdílně tvarované listy?

Listy nabízejí širokou škálu přitažlivých tvarů, které, když se nápaditě zkombinují, zajistí trvalou podívanou v každé roční době.

Nejen tvar, ale i velikost, tloušťka a textura listů se odvíjejí od podmínek, které panují na stanovišti, odkud rostlina pochází. Zatímco listy slunomilných druhů ze Středomoří bývají menší a tužší, jelikož mají dostatek světla pro fotosyntézu, listy rostlin žijících ve stínu jsou velké a spíše tenčí, aby účelně využily i slabé světlo, které k nim dopadá.

Rostliny s dužnatými, chlupatými nebo uzounkými listy lépe vzdorují vysokým teplotám a ztrátě vody.

Některé listy jsou tvarované tak, aby odváděly vodu od středu rostliny, jiné naopak připomínají trychtýř, aby nepřišly o jedinou kapku.

Proč má slunečnice dvojí květy?

Není snad jediná venkovská zahrádka, ve které v létě u plotu nekvete slunečnice. Slunečnice roční (Helianthus annuus) je letnička. Snadno klíčí ze semen vysetých přímo do volné půdy v první půlce května. Jedlá olejnatá semena sesbíraná po odkvětu využijeme v kuchyni třeba při nakličování nebo do pečiva. V zimě se o ně podělíme s ptáčky.

Drobných trubkovitých kvítků by si opylovači sotva všimli. Proto má slunečnice ještě velké barevné jazykovité květy, kterými láká hmyz k návštěvě.

Drobných trubkovitých kvítků by si opylovači sotva všimli. Proto má slunečnice ještě velké barevné jazykovité květy, kterými láká hmyz k návštěvě.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Slunečnice je spolu s ostatními hvězdicovitými (složnokvětými) rostlinou velice mazanou. To, co se nám na první pohled zdá jako jeden velký, klidně až 30 cm široký květ, je ve skutečnosti úbor složený ze dvou typů květů. První, docela malinké trubkovité kvítky, z nichž po opylení vznikají plody, se shlukují do hustého terče uprostřed.

Aby opylovači slunečnici neminuli, vábí je na druhé, daleko nápadnější, nejčastěji zářivě žluté květy. Těm říkáme jazykovité a okolo temného středu tvoří prstenec připomínající paprsky slunce.

Proč se kouří z kompostu?

Hromada tlejícího materiálu sice moc parády nenadělá, přesto bychom si ji měli hýčkat a chránit jako vzácný poklad. Nejenže si zapracováním organické hmoty vylepšíme strukturu půdy, ale dodáme jí důležité živiny a minerály. Kompostování je navíc báječný způsob recyklace bioodpadu.

V hrsti kompostu žije víc půdních bakterií, než je lidí na planetě. Při své práci vydávají tolik energie, že teplota organické hmoty může přesáhnout 50 °C.

V hrsti kompostu žije víc půdních bakterií, než je lidí na planetě. Při své práci vydávají tolik energie, že teplota organické hmoty může přesáhnout 50 °C.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Hotový, dobře vyzrálý kompost, tzv. humus, je drobivý, nezapáchá a už v něm nerozpoznáme jednotlivé složky. Miliardy půdních bakterií, které se na procesu tlení podílejí, vydávají tolik energie, že je kompost na dotek horký. Jeho teplota může dosahovat až 70 °C!

Proto z něj při chladnějším okolním vzduchu vychází pára. To je znamení, že vše funguje tak, jak má. Vyšší teplota ničí patogenní organismy a semena plevelů.

Proč trávám chybí nápadné květy?

Není pravda, že trávy nekvetou. Kvetou. Abychom si toho ovšem všimli, musíme stát pěkně blizoučko nebo se dívat skrze lupu. Kvítky jsou sice drobounké, ale zajímavé a často dokonce sytě barevné.

Trávy kvetou, ale nenápadně. Opyluje je totiž vítr, a tak nejsou velké pestré květy přitahující hmyz zapotřebí.

Trávy kvetou, ale nenápadně. Opyluje je totiž vítr, a tak nejsou velké pestré květy přitahující hmyz zapotřebí.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Než se rozvinou, chrání je tzv. pluchy, obvykle opatřené osinou. Dohromady tvoří výrazná, u zahradních ornamentálních trav zvlášť půvabná květenství. Trávy nemusejí na žádného opylovače dělat dojem, proto jim chybí velké, pestré květy. Pyl trav je totiž přenášen větrem, jsou to tzv. větrosnubné rostliny. Poté, co se pyl dostane na bliznu, vznikají semena.

U okrasných trav si ceníme atraktivních plodenství, která zahradě dodávají šmrnc v zimním období.

Proč se kůra břízy odlupuje?

Štíhlé elegantní břízy s jedním, vzácněji s několika kmeny zdobí zahradu od jara do zimy svou kůrou. Ta se odlupuje v cárech a přitom odhaluje spodní hladkou, světlejší vrstvu. Asi nejznámější jsou břízy bělokorá a užitečná (Betula pendula, B. utilis).

Přirozená očista a zrychlení růstu, to jsou důvody, proč se kůra břízy pravidelně odlupuje.

Přirozená očista a zrychlení růstu, to jsou důvody, proč se kůra břízy pravidelně odlupuje.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Ke shazování staré kůrové vrstvy dochází jednak z důvodu přirozené očisty od řas a jiných usazenin či hmyzu, jednak kvůli snazší výměně plynů. Strom díky tomu lépe absorbuje světlo, zároveň rychleji odpařuje vodu (odtud termín „žíznivá bříza“).
Následkem toho dochází ke zrychlení metabolických procesů, které stromu umožňují rychlejší růst.

Proč je rajče ovoce a rebarbora zelenina?

Rebarbora alias reveň je mohutná rostlina, která na vhodném místě vydrží klidně dvacet let. Reveň je spolehlivě mrazuvzdorná. To neplatí pro rajčata, která do půdy vysazujeme každý rok znovu. Za vyzkoušení stojí nové odrůdy s fialovými či žíhanými plody.

Rajče je z botanického hlediska ovoce. Jeho semena se totiž nacházejí uvnitř plodu, jako třeba u třešní, jablek či hroznových bobulí.

Rajče je z botanického hlediska ovoce. Jeho semena se totiž nacházejí uvnitř plodu, jako třeba u třešní, jablek či hroznových bobulí.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Rajče není sladké a tvoří hlavní součást zeleninových salátů či kečupu, a tak možná proto ho řadíme mezi plodovou zeleninu. Z botanického hlediska jde však o ovoce, protože se jeho semena nacházejí uvnitř plodu, jako třeba u třešní, jablek či hroznových bobulí.

Kdežto semena rebarbory, kterou používáme do koláčů či marmelád a kterou mnozí označují za ovoce, se vyvíjejí na květonosném stonku podobně jako u mrkve, špenátu či cibule. Tudíž je to zelenina.

Proč si včely nevšímají květů magnolie?

Magnolie (Magnolia) nebo také šácholan je pro majitele zahrad totéž co pro šperkaře drahý kámen. Na místě, kde může bez omezení rozprostřít své větve, působí vznešeně a je úplně jedno, jestli má podobu keře nebo stromu.

Opadavé druhy magnolií kvetou brzy na jaře, dřív, než se objeví listy, zatímco stálezelené variety obvykle nakvétají až v prvních letních měsících.

Magnolie kvetly už v době, kdy po Zemi pobíhali dinosauři. Dávno předtím, než se objevily včely. K opylení dochází především pomocí brouků.

Magnolie kvetly už v době, kdy po Zemi pobíhali dinosauři. Dávno předtím, než se objevily včely. K opylení dochází především pomocí brouků.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Květy magnolií patří k nejkrásnějším, k největším, navíc úžasně voní. Obsahují pyl, ale chybí jim nektar, který by včely nebo motýly přitahoval.

To proto, že se tyto ušlechtilé dřeviny objevily na Zemi mnohem dřív než včely, a tak k opylení dochází za pomoci brouků, kteří se živí pylovými zrnky.