Jaro nabízí celou náruč kvetoucích dřevin, díky kterým je začátek nové sezóny přesně takový, jaký má být – svěží, zářivý a voňavý.

K vytvoření působivého jarního zátiší stačí jediný keř či strom, zato ale s bohatstvím květů, které každého osloví buď svojí hezkou barvou, nebo příjemnou vůní. Tak jak to umí tato půvabná šestice.

Šácholan Loebnerův (Magnolia x loebneri) Merrill

Když se ze sametově chlupatých schránek vyklubou velké bělostné květy, vypadá šácholan Loebnerův jako zavátý čerstvým sněhem. Čím je starší, tím bohatěji kvete. To se pak vzduchem několik týdnů v dubnu, při mírném počasí už od konce března, šíří omamná vůně.

Šácholan Loebnerův(Magnolia x loebneri) Merrill

Šácholan Loebnerův (Magnolia x loebneri) Merrill

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Během sezóny na tomto větším keři či stromu uzrávají růžovočervené, kuriózně tvarované plody ukrývající semena v zářivě oranžových obalech.

Na podzim vytahuje další trumf – zlatožluté listy.

Šácholan je vděčný za chráněné místo s dostatkem slunečního svitu. Netoleruje přílišné sucho ani trvalé mokro. Jeho koruna má přirozeně zaoblený tvar, řezu se pokud možno vyhneme, jinak ztratí půvab.

Kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica)

Hustě větvený, trnitý, opadavý keř s výškou zřídka přesahující jeden metr má zvláštní venkovský šarm, jímž okouzluje už od chvíle, kdy se nalijí kulaté pupeny. Nakvétá za doprovodu rašících listů velkými miskovitými květy v cihlově červeném odstínu, ke kterému se dokonale hodí všechno modré. Když ne modřence, tak alespoň modře natřená židle.

Kdoulovec také voní, nikoli však svými květy, ale žlutými jedlými plody, které dozrávají na podzim.

Kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica)

Kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica)

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Díky pomalému růstu je skvělou volbou k patiu a do předzahrádky, poroste i v nádobě.

Spokojený je na slunci či v polostínu v běžné zahradní zemině. V rámci péče vyřezáváme jen staré či poškozené větve.

Kalina Carlesiova (Viburnum carlesii)

Zatímco některé kaliny mají opulentní květenství či malebný růstový tvar, jiné okouzlují vůní, kterou by jim mohly závidět leckteré růže. Už v předjaří nás do nosu cvrnkne vůně kaliny bodnantské (V. x bodnantense). Teď se o krásný zážitek stará asi metr a půl vysoká kalina Carlesiova.

Voní intenzivně, ale hlava z ní nerozbolí, proto ji bez obav vysadíme do sousedství odpočívadla. Zblízka také nejlépe oceníme květenství ve tvaru rýžových kopečků se sytě růžovými poupaty a téměř bílými květy.

Kalina Carlesiova (Viburnum carlesii)

Kalina Carlesiova (Viburnum carlesii)

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Po nich následují plody, zprvu červené, později černé.

Krásu a zdraví tomuto opadavému keři zaručuje slunce a propustná nevysychavá půda.

Třešeň pilovitá, Kiku-shidare-zakura (Prunus serrulata)

U prostřeného stolku s růžovými obláčky nad hlavou se budeme cítit jako v pohádce. Svazky plných, asi tři cm velkých květů v barvě cukrové vaty patří okrasné třešni, kterou japonští šlechtitelé naroubovali na kmínek a vytvořili tak nádherný stromek s obloukovitě ohnutými větvemi sahajícími často až k zemi.

Díky mimořádně nápadnému tvaru si zasluhuje místo pěkně na očích. Ostudu jí nedělají ani špičaté listy se zoubkatými okraji.

Třešeň pilovitá, Kiku-shidare-zakura(Prunus serrulata)

Třešeň pilovitá, Kiku-shidare-zakura (Prunus serrulata)

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Při rašení mají bronzový odstín, v létě jsou jasně zelené a na podzim hrají všemi teplými barvami.

Sakura kvete nejlépe na plném slunci. Na choroby netrpí, v létě se však mohou objevit mšice. Jakmile z podnože vyrazí plané výhony, odřízneme je.

Hrušeň (Pyrus)

V době zákrsků a sloupovitých forem je tradiční velká hrušeň skutečným pokladem. Do zahrady vnáší útulnou domácí atmosféru a často v ní vytváří pohledovou dominantu. Ze židličky pod květovanou stříškou z dlouhých spodních větví se krásně vychutnává čilý jarní ruch z okolí. V horku nám hustá koruna zajistí příjemný stín. A od konce léta se odtud pak jen stačí natáhnout pro sladké ovoce.

Vedle užitkových stromů najdeme v tomto rodu i okrasné druhy, např. hrušeň vrbolistou (Pyrus salicifolia). Ta kromě květů nabízí nevšední stříbřitě plstnaté listy, díky nimž se stává vhodnou náhražkou choulostivých olivovníků typických pro zahrady ve středomořském stylu.

Mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

Sluníčko nesvítí? Nevadí. Den prozáří citronově žlutá barva hustých, voňavých květenství mahonie, která doposud zahradu zkrášlovala svými tmavozelenými listy s lesklým povrchem a ostře zubatými okraji.

Mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

Mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Nenáročný, robustní keř má široké uplatnění. Ozdobí záhon s trvalkami, smíšený živý plot, pěstovat se dá i v nádobě. Nezklame ani ve stínu pod stromy, kde je sucho, protože jeho kořeny sahají hluboko.

Řez snáší, není však nutný. Na výšku měří něco málo přes metr, na šířku až metr a půl. Z lavičky poblíž můžeme sledovat pilné včely, které se ke květům mahonie ve velkém slétávají pro štědrou nabídku nektaru a pylu. Ptáci zase v létě uzobávají modře ojíněné bobule.